Stříbrní draci

Anotace: bez veršů, bez rytmu, nenadálá myšlenka...

Ohnivá bouře v černočerné tmě nad skalami
přehluší nekonečné vytí vlkodlaků
nerušeně se utápějících ve své samotě.

Jen zvědavé netopýří oči se zablýsknou v koruně stromů,
když tichá noc šeptající touhou nevyslyšeného
ustoupila divokému tanci žhavých křídel stříbrných draků
snažících se zachránit bezmocně padající kamzíky,
kteří ztratili půdu pod nohama a valí se mezi kameny
jak lavina do věčné propasti beznaděje.

Dobří draci tu nechtějí zůstat sami
bez vytrvalého klapotu kopýtek šťastných kamzíků
a odvážně se vrhají střemhlav mezi bortící se skály,
které svými ostrými pařáty v šíleném rachotu drtí
na prach.

Zlehka vynášejí vyděšené kamzíky mezi hvězdy
a horkým dechem vysoušejí jejich slzy...