Princezna Flipy - Strejda

Anotace: 4. kapitola... Nikdy jsem netoužila být princeznou, taky se to hodně odráží na téhle pohádce.

Sbírka: Princezna Flipy

Další den...
Když Flipy prošla tajnou chodbou, musela se schovat, kolem šel průvod vojáků. Ale vojáci jejího otce to nebyli. V čele průvodu, totiž jel na koni její strejda. Honem běžela zpátky do věže. Převlíkla se ze starých hadrů do džínových minikraťasů a maskáčového trička s potiskem. Najednou někdo zaklepal. Flipy si honem upravila vlasy.
„Ano.“
„Promiňte princezno ale vaši rodiče si vás přejí vidět.“
„Děkuji, vyřiďte jim že hned přijdu.“
Vešla do hlavní síně, rodiče jí už čekaly. Matka na ni mrkla aby se postavila na své místo u trůnu. Stihla to jen taktak, otevřeli se dveře a dovnitř vešel strejda s průvodem.
„Vítej Šamotome, brácho.“
„Zdravím Rundegasi.“
Oba dva si padly do obětí.
„Pamatuješ si na Flipy?“ zeptal se a zamával na Flipy aby šla k němu.
„No když jsem ji viděl naposled bylo jí 7.“
„Ahoj strejdo.“
„Teda Flipy z tebe už je hotová slečna! Kluci představuji vám svou neteř Flipy.“
Vojáci sundaly z hlavy barety a uklonili se. I Flipy se jim lehce poklonila a usmála se. Jeden voják se na Flipy opětovně usmál.
„Flipy jela by jsi na den dva ke strejdovi?“ zeptal se král.
„Jela.“
„Flipy to jsem rád že se mnou pojedeš. Nechám ti ušít nové šaty.“
„Strejdo já šaty nenosím.“
„Tak sukně.“
„Taky ne.“
„Tak co nosíš?“
„Kalhoty, trika, kraťasy, minikraťasy...“
„Aha tak si běž sbalit. Kluci jděte s ní a pomozte jí se zavazadlem.“
„Rozkaz.“ řekli vojáci společně.
Nic neříkali a šli za Flipy do věže. Flipy vytáhla krosnu a začala balit. Spodní prádlo, kraťasy, trika, hygienu a talisman od Lukáše.
„Víc toho nepotřebujete?“ zeptal se jeden voják.
„Ne.“
„Vy asi nejste moc parádivá, co?“
„Ne.“
„A proč nenosíte šaty princezno?“
„Nejsi nějak dotěrný?“ a přihodila do krosny kámen od Lukáše který ji přivez z Francie.
„Říkej mi kocour.“
„Dobře čičino.“ Mimochodem ten kámen má 5 kilogramů.
Ostatní se rozesmály ale kocour je jedním pohledem uklidnil.
„Máte hezkou komnatu.“
Flipy nic.
„Máte kluka?“
„Proč tě to zajímá čičino?“
„Kocour.“
„Pes.“
Kocour pochopil že na Flipy dojem neudělá. Flipy mu předala krosnu a Kocour heknul. S obtížemi si to dal na záda. Došli dolů kde už čekal strejda a ještě si povídal s králem. Vyšli ven a vyskočily si na osedlané koně, Flipy měla svou Hvězdičku. Za tmy překročily hranice království tak přenocovali v lese. Ráno pokračovali v cestě.
Ke strejdovi dorazily až večer.
„Kocoure, doveď Flipy do pokoje pro hosty.“
„Ano, pane.“
Kocour ji doved do místnosti která byla moderně zařízená.
„Můžeš jít, chci se zabydlet.“
„A to vás nemůžu hlídat?“
„Tak jdi za dveře.“
Kocour se ani nehnul.
„Mám ti pomoct?“ zeptala se Flipy.
„Ne já jdu sám.“
„Hm, rychlostí blesku.“
„Když to říkáte Vy.“
Flipy k němu přistoupila, otevřela dveře. Kocour udělal přesně to co čekala otočil se směrem ke dveřím. Flipy ho nakopla do zadku a Kocour vypadnul ze dveří. Flipy zavřela dveře a zamkla. Převlíkla se do věcí na spaní. Odemkla a šla spát.