O Krátkém Úzkém a Šeroslepém...

Anotace: pro odlehčení...

jak už to tak v pohádkách bývá žil byl živořil a tvořil v jednom malém království jeden kralevic…
v pohádkách také bývá že byl pěkný jako jelen a bystrý jako sokol,
což často vypadá slibně, obzvláště pro princezny neboť symbolika paroží a ptáka je celkem zřejmá,
jenže ouha…tenhle chlapík rozhodně králem lesa nebyl ani fištrónu příliš nepobral.
/nooo na druhou stranu jestli máte pocit že vám nikdo nevěnuje pozornost máte vlastně štěstí,
protože jakmile vám někdo začne věnovat pozornost musíte se chovat tak jak si dotyčný přeje
a už nemůžete být tím kým zrovna chcete/
no nic pojďme radši dál…říkalo se mu prostě Kralevák.
Ne že by byl lempl ani výjimečně levoruký ba ani levoboček, prostě jen napadal na levý bůček…
tedy ne že by nasněžil, ale prostě rád chodil bokem.
Často míval obavy z prázdna a nedostatku stimulace takže když si přečetl inzerát
že v jiném království je princezna na vdávání nelenil protože ideál a cíl geniality byl nastolen.
Jelikož ale nebyl zrovna zběhlý ve čtení vábivých nabídek nevšiml si,
že je tam drobným písmem poznámka, že mu po tři noci nesmí princezna utéct.
Což by nebylo tak nereálné ovšem jestli mu zdrhne bude o hlavičku kratší.
A to už by mohl být problém…přímo existenční.
To ale náš hrdina ještě nevěděl a tak s úsměvem prosťáčka a klikatou chůzí vyrazil na cestu zasvěcení…
Jak se tak posunuje šejdrem kohopak to nepotká…no ano záhadného pocestného.
Jsem Úzký a umím se protáhnout třeba i uchem vemblouda.
Náš geroj si pomyslel že to by se mohlo na poušti hodit protože jak známo ti hrbatci jsou tvrdohlaví,
takže když jim někdo prosviští kebulí to je hodně obměkčí a přitáhne ohlávku.
Po čase potkají dalšího pocestného
Jsem Šeroslepý ale nenechte se zmást…možná v soumraku blbě vidím
ale pomáhám si tím že vrhnu žhavý pohled třeba na dřevo a tím jej zapálím
Náš bohatýr si pomyslel to by se mohlo hodit, kvalita šmírování sice nic moc,
to ale není o schopnosti vnímat, ohněm se totiž dá přetavit svět ve zdroj slasti.
Jak tak jdou cestou necestou /vždyť víte/ brzy potkají toho třetího…
/možná už tušíte co je zač ale nechme jej ať se projeví/
Jsem krátký ale mohu se smrštit nebo protáhnout až do oblak.
/Jistě vám nemusím říkat jaký orgán ten chlápek reprezentuje/
Náš rek si pomyslel že tenhle pružinový efekt by se mohl hodit
Například až bude třeba integrace do psýché./nebo někam jinam/
Tak a máme všechny pohromadě a můžou doputovat k zámku.

Král byl trochu překvapen že jsou čtyřlístek no ale alespoň bude více zábavy
a s potutelným úsměvem je dovedl do princezniny ložnice.
Cestou ještě znovu zopakoval chlapcům pravidla jenže znáte kluky, kraleváčkovi nic nedošlo
a kamarádi spoléhali na to že když se to nepovede oni zdrhnou
a on ať si to odnese./tedy spíš něco ztratí/

První konfrontace s princeznou nebyla zcela samozřejmá,
hlavně proto, že si panáček uvědomil, že je to opravdu žena, což může slabší povahy traumatizovat.
Naštěstí má pro strach uděláno,
/co to je kupodivu dodnes nikdo neví…nepřišel na to ani Jung/ a tak souhlasí s hlídáním.

První noc se princezna změnila v červené jablíčko a odkutálela se z příbytku.
Co znamená barva není třeba rozebírat, záludnost jablíčka spočívá v jeho uzavřenosti.
Jenže v krbu hořel oheň takže šeroslepý ji zahlédl a úzký pronikl bubákem.
bylo uhlídáno.
Druhou noc se princezna proměnila v holubičku a uletěla oknem.
To už byl tvrdší oříšek holubička měkká jako houbička je mnohem živější než pasivní reneta
a navíc je tu zádrhel v podobě symbolu nevinnosti.
Ale kampak s tím na nás slečinko./tedy hlavně na naše ochránce, já bych si s tím hlavu nelámal, ať si letí kam chce/
Náhodou byl úplněk takže šeroslepý zažehl měsíční louče a pod těmi holubičce sice zapálil lýtka,
ale také jí přismahnul peří, takže sesedla na strom, čehož využil krátký vymrštil se a opeřeného andílka drapnul.
Finále třetí noci ale teprve bylo drama
Princeznička se zamaskovala v mušku a pak úhybným manévrem v rybku schovávajíc se v tůni.
Tady už to neoddřou jen dělníci…všichni musí k pumpám!…tedy i náš lenoch co dvě noci prospal.
Nejprve šeroslepý zahlédl energetickou stopu…potom se krátký ocelovým bungee jumpingem ponořil do tůně,
ale ouha každý ví co dokáže voda s kovem ztuhne a mřenka proklouzla…ještě ovšem máme zbraně,
nastupuje úzký a prošpikuje hráz…voda odtekla a kdopak se nám to mrská na dně?...volalá!
princeznička rezignuje a promění se…
zkouška je u konce, kralevák uspěl, konec zvonec…

Ale no ták…ještě si nesundávejte kalhoty bude zápletka
Princezna totiž není žádná pasivka jako Šípková Růženka
a hlavně pan Král nejásá nadšením, kdo jej teď bude opečovávat?
A tak milence i jejich nohsledy pronásleduje.
Jenže holka je koumes, role se obrací
nejprve odhodí šátek a vojáky zastaví hustý les,
když to nepomůže a vojáci les popílí /mají Drvoštěpa/ tak uroní pár slz a vznikne moře.
to však vojáci přeplavají /vivat Venclovský!/ zbývá jediné ,,Budiž tma!,,
/ehm nebylo to jinak? No to je jedno/
Kraleváček zakryje slunko kloboukem a jelikož se umí ve tmě pohybovat bokem, vojáci zabloudí
a je vymalováno.

A co z toho vlastně plyne?
jestli jste četli trochu pozorně možná dojdete k tomuhle
Co chce muž je docela zřejmé ale co vlastně chce žena zůstane tajemstvím noci zahalené…