Když ti život nepřeje...

Anotace: Moje první větší povídka...

Už toho mám akorát tak dost!!!! Proste už nemůžu… celý svet se na me hroutí a já nevím co dál.. stejne to tu nemá cenu… proc musel být tenhle poslední rok mého života? Nedal by se vymazat? Všechno to zacalo o minulých prázdninách:

Bella měla vždycky skvělou rodinu- její rodiče se nikdy nehádali, byli jako čerstvě zamilovaní puberťáci…. Vodili se za ruce, nebáli se dát si pusu jen tak pro radost…

Taky byla hrozně moc oblíbená ve škole, jak mezi učiteli tak mezi spolužáky. Nikdo ji nikdy nepomlouval, všichni ji měli rádi… byla prostě nejšťastnější človíček pod sluncem.

Jenže pak přišly prázdniny a všechno se začalo pomalu ale neoblomně měnit v horší…

Čekali na letišti, za půl hodiny jim mělo letět letadlo na Bahamy, kde chtěli strávit s rodiči a mladší sestrou pohádkovou dovolenou. Na tom proklatém letišti uviděla Bella poprvé tu krásnou tmavovlásku, která vypadala jako nějáká princezna z Indie-krásně opálená a obklopená přáteli… Tehdy si Bella říkala, že takhle by chtěla vypadat za pár let…

Za to se teď naprosto nenáviděla!!! Ta slečna-jmenovala se Sindy, bydlela ve stejném hotelu jako oni a to se nikdy nemělo stát!!!

Jednou (nechtělo se Belle na to ani vzpomenout) když byly s maminkou a sestrou na pláži se musela vrátit pro opalovací krém, který zapomněly v apartmá. Odemkla dveře a čekal ji ten největší šok za celý život. Zůstala stát jako opařená ve dveřích a zírala na svého taťku, který měl ještě před půl hodinou div né smrtelný úpal, který tu ležel na posteli polonahý a k jeho hrudi se tiskla Sindy!! Bella vyletěla ze dveří a naprosto v šoku se vrátila na pláž. Mamce tehdy řekla, že krém nenašla, a že taťka se zdá být už celkem v pohodě. Doufala, že to co viděla byl jen její výplod fantazie, přece jen byla už týden na horkém slunci a tak by se to dalo snadno vysvětlit…. Jenomže její touha se nevyplnila: po večeři si ji zavolal otec a ptal se jí jestli něco vykecala. Šokovaná Bella jen zavrtěla hlavou a dívala se ven z okna, jen aby nemusela vidět toho hnusného člověka, kterému do teď říkala tati. Otec jí dál vyhrožoval a řekl, že jestli něco kecne dostane tak, že to ještě neviděla. Bella ho nepoznávala, nikdy na ni nebyl tak hrubý!!! Ale i přes všechnu chuť všechno prozradit mamce, se udržela a mlčela jako hrob. A tak její mamka nic netušíc dál obletovala jejího otce jako by byl nějáký bůh!! Bella už ho viděla jen jako cizího hnusného člověka a dívala se na něj s nenávistí, ale na druhou stranu co mohla dělat?

Všechno se profláklo až doma, kdy její mamka našla v otcových věcech dámské tanga s nápisem: tvá Sindy! Od té doby se hádali kvůli každé maličkosti.. mamka už to nevydržela a málem se zhroutila. Okamžitě začala chodit k psychologovi, a domů se z práce vracela co nejpozději aby se nemusela s manželem vídat. I přes to všechno se ale nechtěla rozvést, kvůli svým dvou dcerám, které pro ni znamenaly všechno. Annu, Bellinu mladší sestru poslali k babičce, aby věčné hádky nemusela poslouchat. Bella se rozhodla zůstat doma a tak se opravdu těšila na své kamarády do školy. Jelikož, ale takhle trpěla celé léto, chovala se úplně jinak: přestala se učit a ke všem spolužákům se chovala jako by byli divní a cokoliv řekli bylo podle Belly špatně. V jednom kuse jim předhazovala jak dobře se mají a pak se sama div né že mlátila, za své nechutné chování. Díky tomu se s ní rozešel i kluk, do kterého byla už dva roky šťastně zamilovaná, a který jí už dva roky sliboval věčnou lásku a podporu. Teprve tehdy to Belle všechno došlo a snažila se své chování změnit.. bohužel její spolužáci ani učitelé nevnímali…. Jediným způsobem jak si dokázala opatřit dobrou náladu bylo hraní na kytaru.. dokázala na ni dokonale vyjádřit smutek i se na ni pořádně vynervovat J

Dalo by se říct, že už se s tím vším tak něják smířila, ale potom přišel další šok: rodiče se po půl roku hádek konečně rozvedli a otec se odstěhoval za Sindy na druhý konec státu.. Bellina mamka mu řekla, že se musí postarat aspoň o jednu z dcer, jinak to požene k soudu.

S odpovědí neváhal a okamžitě prohlásil, že si vezme Annu…. Bella nevěděla proč to tak udělal, ani to nikomu z nich neřekl, ale ona sama měla svou teorii: ona totiž byla první kdo se o jeho flirtu dozvěděl a tak ji začal hned nenávidět, začala se mu protivit…

Nejdřív byla šťastná, že má pokoj sama pro sebe a nemá pořád okolo sebe ty malé kamarádky své mladší sestry. Jenže po měsíci už nebyl den kdy by hodiny nestrávila nad promáčeným deníkem od proudu slz…. Už neměla vůbec nikoho kdo by si sní popovídal…. Bývalé kamarádky se jí vyhýbaly obloukem, sestru už neměla a mamka, která byla polední možností byla v nemocnici….jen sem tam (když jí bylo lépe) se přijela podívat na svou dceru jak si doma hospodaří… Bella byla tak hrozně sama… nedělala nic jiného než hrála na kytaru… přišla ze školy a hrála třeba celé hodiny… každá lekce, kterou měla jednou za týden pro ni byla tou nejkrásnější chvílí.. úplně na vše zapomněla…

Teď, když její mamka nemohla vydělávat a otec jim posílal jen pár tisíc měsíčně (ze kterých sotva zaplatily, nájem, jídlo a oblečení)už jí mamka dál nemohla platit drahé lekce a po nějákém čase musela Bella prodat i samotný nástroj, aby mohla koupit novou postel, protože ta její byla už rozpadlá na prach…

Teď, dva týdny před vysvědčením už to dál nevydržela a ležela ve vaně… v ruce žiletku a promítala si svůj život od té doby co si pamatovala.. nemá cenu žít takhle dál…. Za tři dny přijde mamka domů z nemocnice a najde ji tu, vedle vany vzkaz, který jí napsala, že už to takhle dál nevydrží… věděla že ji to ranní a bude na tom ještě hůř, než na tom je.. ale na druhou stranu se už nemohla trápit… vždyť někde existuje lepší svět… už se rozhodla!!! Vzala žiletku a opatrně si rozřízla tepnu na pravé ruce… krev pomalu stékala do vody.. kupodivu necítila žádnou bolest,… jen úlevu.. velkou úlevu…najednou se kolem rozzářilo bílé světlo a hlas ji zval dál… Stoupla a viděla své tělo jak bezvládně leží ve vaně plné krve… z rozříznuté ruky stékala poslední kapka krve, kterou v sobě ještě měla… celé její tělo bylo bledé, bílé.. jen rty měla rudé a po bradě odkapávala krev.. oči měla zavřené.. byl to zvláštní pocit vidět se umírat… Hlas ji pomalu táhl výš a výš, až se jí všechny pozůstatky po tom hrozném světě ztratily z očí… takhle to bude lepší- věděla to………