Poslední minuta New Yorku

Anotace: našel sem to při vánočním úklidu, jsou to asi 4 roky,co jsem to psal

Zpocený Jack se potácel nočním New Yorkem. Hlavou se mu honily všelijaké myšlenky, hlavně zákaz jménem prohibice; za jeho porušení se vybíraly silné pokuty a chodilo se do vězení.
Parlament v USA potřeboval nějaké $ za pokuty s alkoholem. Všechny ostatní finance vydal na jaderné zbrojení proti Blízkému východu. A Jack Malcome byl spojkou mezi znepřátelenými gangy, bojujícími o záchranu drahého chlastu.

Byl zraněn zrovna v okamžiku donášení cenných papírů. Střela upilovanou brokovnicí zezadu nebyla příjemná. Bylo to píchnutí desítky broků do zad. Jeho krev stékala do kaluží, ale nebyla o nic levnější než smlouvy mezi gangy.
"Radši ty podělaný papíry spálím, ať se o nich nikdo nedozví." rozhodl se, protože bodavá bolest se po chvilce otupění opět ozvala.

"Malý plamének sirky a co toho dokáže. Hlavně zbavit mysl špatného svědomí, zaplaceného krví a pocákaného deštěm." utěšoval se. Ještě, pro jistotu, zašlapal popílek do země. Líný tok odnáší spálené, rozmočené papírky stejně tak, jako jeho mysl opouští všechny zlé myšlenky. Ale právě odtud, z kanálu, se ozvaly hlasy krys - tenké pištění. Zřejmě je polekal uspěchaný čin mladého, svobodného donašeče...

Těžké, blátivé kroky dolehly do recepce ONE WAY HOTELu.
"Chci jen jednom nocleh!" prosil krvácející muž.
"Nemáte peníze a na sekeru nedáváme! Rychle vypadněte!!!" dokončil větu chlap s buldočím obličejem. Stačil však jediný, soucitný pohled do očí a rozhodnutí změnil.
"Dobře" odpověděl, "ale nejprve se umyjte od krve" ustoupil. Snad také poznal bolest od střelné zbraně... nebo to měla být lest?

Pokoj byl malý, ale velmi útulný. Do šuplíku zasunul Jack svůj Colt 1911, jeho jedinou zbraň. V hlavě se mu vyloupl dokonalý plán útěku z Ameriky. Byla to dobrá práce, do té doby, co Italové začínali mít na alkohol větší zálusk. Služba byla ve dne v noci, téměř neexistovaly přestávky. Právě v oné, teď už neexistující, smlouvě byl kontrakt na nejlepší whiskey v USA. On ho ale zničil a tak musel utéct. Po promyšlení Jack usnul hlubokým spánkem.

V noci ho probudil rachot dveří. Než se probudil docela, uslyšel tichý hlas.
"Pozdrav z Evropy, muchachos... "
Pak uviděl buldočí obličej, znetvořený ďábelským úšklebkem. Následoval slabý záblesk od díky a svůj osud už nemohl samotný Jack ovlivnit...

Chlupatý z F.B.I. ho našli ráno v sedm hodin, kdy si uklízečka na chodbě všimla krve, prosakující skrz dveře.
"Další, který naletěl snadnému výdělku velkých peněz." konstatoval komisař.