Anotace: (24.11.2008)
Toužebné očekávání nového světa přešlo ve fanatické poskakování a házení kamenů vysoko nad hlavní stěžeň.
Malý kluk se podíval jestli ho nikdo nepozoruje a pak zvedl malou plachetnici ze špinavé kaluže. Chvíli si ji prohlížel a potom se zatvářil velmi zmateně a nechápavě a opatrně vrátil loďku zpět do kaluže. Pak s pláčem odběhl pryč.
Zapadající slunce matně osvětlovalo hromadu potlučených těl, válejících se po celé palubě. Všichni byli otřesení, ale šťastní, že přežili setkání s gigantickým monstrem. Po hodině věnované opravě poškozeného boku se vydali na další nebezpečnou cestu.
10.05.2009 11:11:00 kikis
Celkem to odpovídá mé dětské úvaze že kaluže jsou mravenčí oceány atd, atd...
Fajná minipovídka.o)
10.03.2009 16:32:00 Romana Šamanka Ladyloba
tahle se mi moc líbí ... když jsem byla malá představovala jsem si svět a planety a celý vesmír, že jsou v takovém obrovském kulatém akvárku a nějaké děti obrů nás pozorují, před tím, než je máma obryně zavolá ke stolu k večeři ...
něco jako mi zase pozorujeme viry a baktérie pod mikroskpem ...