Cukrová vata

Anotace: ...

Děti milují poutě.Milují kolotoče,perníčky,smažené přepálené brambůrky v plastových dózách,atrakce bez jištění.Děti koneckonců milují vše kolem zábavních atrakcí,dokonce i poblinkané svršky triček a odřená kolena,která k nim občas dozajista patří.
Ostatně on také.On také miluje poutě!Zbožňuje k zbláznění ruské kolo,ale ze všeho nejvíce se těší na ně.Na děti
Strýček Boo děti neměl.Byly příliš křehké a zranitelné na to,aby čelily světu kolem sebe.Každý den slýchal o unesených dětech,které se již nikdy nevrátily domů.“Ubohé chudinky,říkával.
Dnes se zamiloval do té malé tmavovlásky.Malá dívčina s ďolíčky,ovládající mezi děti velice oblíbenou hru "dostaň se k mámě 100x jinak".Ta malá holčička s pronikavýma očima ho jednoduše okouzlila.Nepotřeboval čas,aby to zjistil.Věděl,že ji miluje.
Určitě také voní.Její matka ji denně natírá dětským olejíčkem,nebo něčím podobným.Její matka jí také po koupání češe vlásky,aby byly hebké a lesklé.Avšak,čte jí před spaním?Hraje si s ní každý den?
Určitě,ne.Od toho je tady on.Strýček Boo.A strýček Boo to děvče miluje.Více,než kdokoliv na světě.A strýček Boo to děvče musí mít.Hned teď.Ta malá holka ho totiž začíná dozajista svádět.
...
,,Ruth Wiennová,5 let.Byla nalezena bohužel příliš pozdě." řekl Dan tónem,jako by se ptal jestli si nedají další koláček od svatebčanů.
(Panebože,bylo to dítě!Ta holka teď měla doma trávit zbytky zkaženého pouťového občerstvení a dívat se s mámou na televizi!)
,,Kde je?" optal se policisty odměřeným tónem.Právě sestoupil o příčku na pyramidě sympatie.(Žádné city v práci,drahý Joe)
,,Na toaletách," odvětil Dan ,vrah musel projít kolem občerstvení a horské dráhy,muselo ho vidět spoustu lidí."
,,Taková pouť je hotový ráj pro úchyly."zavrčel Joe a v tu chvíli ji ho popadl za vnitřnosti netvor-nenávist.Chtěl okamžitě potkat tu bestii a zakroutit jí krkem.(Hochu,cos provedl nedávno té ubohé studentce?...zneužil si tu nevinnou Myšku)
,,Je tamhle vzadu." probudil ji Dan a mávl ke dveřím toalety.
Joe měl pocit,že cesta k toaletám byla nekonečná.Jeho nohy mu najednou připadaly velké a těžké.Když však došel na místo činu,čas začal utíkat,až příliš rychle.
Odněkud ze tmy k němu dolehl Danův hlas:
,,Máme padesát svědků." houkl a svým basovým hlasem statného maníka vytvořil kovový dozvuk,odrážíc se od stěn.
Otočil se a zamručel na něj vcelku nejednoznačnou odpověď:,,Padesát podezřelých."
Když dorazil Joeův tým držel se sotva zábradlí a měl co dělat,aby nespočinul na rameni toho blba Dana.Dvanácti-hodinovky mu dávaly občas zabrat.Jen to nedával znát.Byl přece autorita.A tohle se vůdčím osobnostem nedovoluje.
Jakmile se ve dveřích objevily zmámé,taktéž unavené tváře,urychleně se nadechl bodavého horského vzduchu a začala udávat nejisté rozkazy.
Obrátil se na vysokého mladíka v tmavém obleku a máchl unaveně rukou neučitým směrem.,,Lee,ty prohledáš celou oblast kolem horské dráhy,včetně toalet.
Pohlédl napravo:,,Tome,ty všechno nafotíš,Kelly se podívá na bezpečnostní kamery.(A nebude u toho mít kecy,že Kelly?)
,,Kde viděli obět naposled?" otázala se Kelly a Joe se koutkem úst pousmál.(Kdybys četla protokol drahá,věděla bys,že přímo tam,kde stojíš) Ignoroval její otázku a pokračoval dále.
,,Sejměte otisky všem,včetně dětí a podívejte se na ten videozáznam,půjdeme po stopách naší oběti."
,,Jasně."přitakal tým,jako loutky a vydal se za Joem.
V severozápadním sektoru ležely stopy třpytící se látky-flitry.Na podlaze ležela oběť.Joe se na ní již nechtěl dívat a nenápadně odvracel pohled.Dívka měla ostříhané vlasy a byly jí navlečeny chlapecké šaty.Rty měla modré,jak se později ukázalo,ne kvůli zadušení,ale kvůli složení maltosy a propylenglykolu-staré dobré cukrové vaty.Možná to měl být způsob,aby jí vrah mohl dostat ven.
(Drž ,holčičko.Strýček Úchyl ti jen ostříhá vlásky,tady tě zabít nechce.Neboj,bude to hned...)
Něco však našemu Strýčkovi překazilo plány,že?(Možná křičela,nebo ho vyděsil spuštěný alarm?)
Ve chvíli,když mu došlo,že přemítá nahlas, Kelly ho vyrušila z úvah svoji poznámkou.
,,V tom případě nám rybička uvízla v sítí."
poznamenala Kelly a Joe najednou pocítil náhlý příval sympatií k ní.Podíval se do očí,které mu tak dlouhou dobu iritovaly a zahlédl v nich záblesk obdivu a naděje.
Uvědomil se ,že Kelly se podobá té drobné studentce etologie-Myšce.Té Myšce,se kterou podvedl svoji ženu.Před týdnem odvážel z policejní stanice skupinku studentů a Myšku,tu drobnou krásnou dívku následovně zatáhl do bytu a vědomě se s ní vyspal.Pošpinil ji a ta malá se z toho nikdy nevzpamatuje.Do smrti si bude pamatovat,že muž zákona nemusí být vždy vzorem čestnosti a věrnosti.
,,Žádná rybička,ale žralok."dodal a poprvé se na komisařku Toddovou usmál (to nebyl chlípný úsměv…že,ne?)
Mezitím Lee zjistil,že pravděpodobně dokáže vzbudit autoritu vůči davu vyděšených lidí.A to je přece nadlidský úkon.Padesát zmítajících se lidí.Padesát lidí,majících hlad,žízeň,ale hlavně strach.
,,Potřeboval bych,abyste se seřadili a postupně chodili ke mě!" zaburácel a řev vzápětí utichl.(Seš kabrňák,Lee.Už se těšim,až budu doma a tam si chytnu svojí přítelkyni majetnicky za stehno a budeme sledovat Pohotovost)
,,Děti,zůstaňte u rodičů.Rodiče,nespouštějte své děti z očí."
dodal a myšlenkami se zabýval svojí přítelkyní( Jsem vítěz,jsem král!)
...
Severovýchodní sektor byl čistý.Dívenka měla cizorodými flitry poseté i své šaty.
(Automatické zamykání,automatická okna,automatické dveře.Svět automatiky na pouti)
(Skladiště je chráněno alarmem,z poutě se stalo vězení s tou nejlepší ostrahou)
...Stopy žádné,Tom procházel mezi lidmi a žádnou opuštěnou tašku,nebo pytel nenašel.Třeba ji už schoval....
Kdo,že jsou 95% pedofilů?...Ano,muži.
,,Time,podívej se,jestli na sobě nemá někdo flitry,"
Joe byl po dvou hodinách pátrání nucen přiznat,že ta bestie je profík.Plánuje všechno dopředu,nemá svědky,nezanechává ani příliš stop.Ale je tu zase to "jenže".On totiž nedostal to,co chtěl.
Je teď asi dost zklamaný a možná si bude muset najít další oběť.Pokud nebudeme rychlejší...
Joe přidušeně zívl a osvítil okolí zeleným světlem.(ty šaty vypadají již použité,odkud je má?)
Odpovědi se mu dostalo okamžitě.Na vytahaných chlapeckých šatech se zaleskly stopy krve.Modré chlapecké tílko a starší béžové kraťasy patřily předchozí oběti.
(Ale,ale…tak strejda Úchyl má rád také chlapečky)
Ukázalo se,že strejda Úchyl se v žádném případě nechtěl podívat do vězeňské cely.Zametl po sobě každý centimetr čtvereční.Samozřejmě,až na to,že zapomněl na pár flitrů.
…
Případ Ruth Wiennové byl vyřešen ,až příliš rychle.Mezi padesáti podezřelými byl nalezen dvacetiletý mladík s rašícím knírkem pod nosem.Byl již několikrát obviněn ze sexuální delikvie a obtěžování na veřejnosti.Trestní rejstřík si začal vyplňovat již od svým dvanácti let a teď pravděpodobně nejvíce zabodoval.
Malou Ruthie zmákl s levou rukou za zády a okamžitě se ke svému činu doznal.Popsal,jak Ruthie odvlekl na toaletu a následně zneužil a zabil.Když dával ruce za záda a nechával se spoutat usmíval se na své okolí.Věděl,že nikdo nevěří,že by mohl něco takového udělat.A měl pravdu.
,,Tak mluv,čekám,jaks ji zabil?“sdělil Joe Keller hlasem plným neskonalé trpělivosti chlapci,jenž seděl v místnosti v zadním traktu Mainské policejní stanice.Kluk,od pasu nahý se rozvaloval na židli a popíjel pepsi-colu z láhve.Věnoval Joeovi milý úsměv.
,,Jak jsem říkal.Odvlekl jsem tu holku na záchod a tam jsem si s ní chvíli zašpásoval.Trošku jsem na ní asi dolehl.Udusila se.“
(Tak to pěkně kecáš,hochu.Ta holka umřela na anafylaktický šok.Potom,co jí nějakej debil,jako ty zneužil a dal sedativum,které reagovalo na anti-astmatikum,které si předtím dýchla,aby se neměla záchvat.Jenže chudák nepočítala s tim,že do ní strejda Úchyl bude ještě cpát sedativa,aby si mohl „ zašpásovat“.)
„Hochu,ty si slaboch,ale ne dost velkej na to,abys zabil malou holku.“ Zavrčel Joe a naznačil,že nebude opakovat své požadavky více,než dvakrát,
,,Koho kryješ?“ přitlačil na pilu Joe .
Chlapec jeho otázku ignoroval a namísto toho se Joa s výrazem lenivého pohrdání zeptal: „Nějakej Váš poskok mi sebral tričko ,položil ho tamhle ze to sklo a já ho chci zpátky.Jestli mi ho nevrátíte,pošlu na Vás unii pro lidský práva.Doznal jsem se a vy se mě ptáte,koho kryju.Nechápu to.“
Joe vstal,přistoupil k ocelově šedé sběrně důkazů.Zašátral v kapse a jedním z klíčů odemkl vitrínu a vytáhl fotbalový dres Angorské reprezentace.
,,Tohle je důkazní materiál.“ Řekl a ukázal na tričko vtěsnané v pytli.
,,Je to můj majetek a chci ho zpátky,ale jestli mi ho nehodláte vrátit,pošlete mě už alespoň do cely.Buďte rádi,že někoho máte a nekecejte porád.“ Prohodil a dal důraz na poslední slova.
(Nemysli si,že je to tak snadný,ale já tě tam dám stejně, i když najdeme toho,koho tak svědomitě bráníš….)
,,Odveďte ho.“ Zaryčel Joe náhle do mikrofonu a odešel od stolu.
…
Joe se usadil do měkkého ušáku a přemýšlel.O dětech,o úchylech, o pokaženém světě.Jako poručík se setkal již s mnoha nepříjemnými věcmi,ale tohle se ho osobně dotklo.
Myslel na své dva syny,kteří teď již pravděpodobně dávno spí v bezpečí svých postelí.Uvědomil si ,že je rád,že ani jedno z jeho dětí není ženského pohlaví.Nechtěl holčičku,kvůli nelítostnému světu.Kvůli všeobecné krutosti.Ale hlavně kvůli mužům.Mužům,jako je on sám.
(Ubohá Myška…)
…
Kolem druhé hodiny noční protrhl klid Osmanského vězení zvuk zuřivého alarmu.V jedné cele ,nacházející se na konci dlouhé chodby rozčísl ticho nelidský řev.Řev pocházel z hrdla dvacetiletého mladíka ze severního Maine,odsouzeného za znásilnění a vraždu dítěte.Probudil se a krvácel.
Mort Smith si neuvědomil,že pedofilové patří k nejčastějším případům zabitých jejich spoluvězni.
Když se probudil uslyšel pouze spoluvězně vyřvávajícího,že pedofilové za svůj život znásilní průměrně 150 dětí.Bankovní podvodník ještě dodal,že nyní odčiní zbytek mrtvých dětí a poté Morta Smithe rozpáral provizorní zbraní,kterou vyrobil obroušením plastového konce ukradeného příboru.

…
Na pohřeb Morta Smithe přišlo několik málo jeho příbuzných.Mezi nimi byl jediný člověk,který neměl s Mortem Smithem nic společného,alespoň ne pokrevně.Poručík Keller.
Mezi Smithovu rodinu se čítalo pět jeho kumpánů provádějící s ním různé nepravosti.Mezi nimi i jeho bratr Vence.Joe pohlédl na Vence a povšiml si loga na jeho tričku.Pod jeho ošoupaným černým frakem vykukovalo azurové logo firmy Happy kids-mimo jiné sponzorů městské poutě a výrobců sladkých pochutin.
(Panebože,já jsem idiot…)
…
Když ho nalezli ,Mortův třetí bratr, Frank Smith seděl na spuštěném prkýnku záchodové mísy.Na sobě měl pouze firemní triko Happy Kids,které bylo u límečku natržené a mělo již prošoupaný nápis.
Nějakým způsobem se mu podařilo do sebe nacpat celou krabičku Dithiadenu.Zabil ho lék na bázi kodeinu a hadr který si nacpal do úst.
Kolem krku si pověsil provázek,na který ještě před smrtí namotal korálky s iniciály svým obětí.Uprostřed umístil cedulku s nápisem:PŘIZNÁVÁM SE
…
O dvacet minut později Joe Keller dorazil po nekonečných dvaceti-čtyřech hodinách domů.Zdlouhavým,ladným krokem drtil štěrk na příjezdové cestě.V horní části domů byla světla již zhasnuta.Na cestě od garáže skvěly ještě čerstvé stopy od Dodgeru jeho manželky,která před půlhodinou odjela na noční službu do nemocnice.Před domem se zastavil.
V obývacím pokoji svítilo bílé,zářivkové světlo.
Když Joe vešel do dveří,podle velkých bot v předsíni poznal,že se zde právě nachází mladší bratr jeho manželky.Ten bratr,kterému již několikrát přikázal držet se od jejich domu na 50 metrů daleko.Ten bratr,který si paklíčem dokázal otevřít,dokonce i ty nejpevnější a nejbezpečnější zámky značky FAB.Ten odporný bratr,kterého měl tu čest již několikrát zadržet.Ten bratr,který si nechával říkat strýček Boo.
,,Boo?“ zakřičel do tmy Joe a sevřel v rukou revolver a jeden prst nechal sklouznout na spoušť.Vkročil do světla obývacího pokoje a litoval,že vůbec nějaké děti.Litoval svých synů,litoval všech dětí.A nenáviděl sám sebe.