Chcete být úspěšní? Mějte nějakou víru. To je základ úspěchu.

Chcete být úspěšní? Mějte nějakou víru. To je základ úspěchu.

Anotace: Zdavím portál Liter a chtěl bych se s Vámi podělit o můj příběh. V 15. letech jsem ani na úspěch nepomyslel. Nyní jsem velice namotivován a mám mnohem lepší styl života než jsem měl dříve a chci být velice úspěšný.Pokud máte chvíli čas neváhejte a čtěte.

Je mi 18let. Jsem z Brna. Chodím na střední odbornou školu Fortika, Lomnice u Tišnova, obor Hotelnictví- Cestovní ruch. Můj příběh se začíná psát od mých 15. let. Podlehl jsem síle alkoholu. Celé Brno mě znalo jako lev salonů, největší party borec, velký pařmen. Velice mě tento bohémský život bavil. 3x-4x do týdne na plech, žádná míra. Byla to pouze euforie, byl jsem mladý a chtěl si užívat života. Ale když jsem pít nemohl, tak jsem doopravdy vydržel. Závislý jsem zase nebyl. Obor mě velice bavil. Jezdil jsem na plno barmanských soutěží, dělal jsem si hodně kurzů. Alkohol bylo moje hobby. Nekouřil jsem a nekouřím do teď. Ani mariuhana mě moc nelákala. Vůbec jsem ale nečekal, že mi do života vejde jedna holka, která toto všechno změní. Pánové, važme si žen, jsou pro nás neskutečným pokladem.


Byla sobota, 8. 6. 2013. Odpoledne jsem už byl jako vždy s kamarády, docela na plech. Kamarádka (skoro jak moje vlastní sestra) měla volný dům. Hned jsme s kamarády byli u ní. Nějak jsme se rozhodli, že půjdeme na přehlídku ohňostrojů Ignis Brununensis. Bylo to na Brněnské přehradě. Chodí na to neskutečně mnoho lidí. Když to skončilo kolem 23:30, šli jsme s kamarády na další párty ke kamarádovi. Šel jsem před kamarády asi 20 metrů. Všude bylo hodně lidí. Ztratil se v davu, dalo hned. Najednou se přede mnou objevil cyklista na kole. Začal jsem do něj hustit, že tudy přes tolik lidí asi neprojede, ať to vezme jinudy. Najednou se vedle mě vynořili z davu 4 holky. Začali se smát, jak jsem hlásal názor na toho cyklistu. Přišel jsem na most na zastávce Přístaviště. Podíval jsem se dolů, abych viděl kolikátá v pořadí je tramvaj č.1 ,směr Řečkovice. A zjistil jsem, že vedle sebe mám ty holky. Na každé straně dvě. Tak jsem začal s nimi komunikovat. Já jsem jen žasl. Nikdy jsem je neviděl, a přesto jsme toho měli tolik společného. První holka, má bratra, se kterým jsem byl co chvíli na plech. Druhou jsem neznal. Třetí se mnou chodila na základku o pár tříd níž. A čtvrtá... ta mi zcela změnila život. Řekl jsem si, takových potkávám za týden plno, ale v ní bylo něco úplně jiného, co jsme se poznali později lépe. Tenkrát jí bylo ještě 13let. Zjistil jsem, že její bratr chodí se mnou na školu, dokonce do vedlejší třídy. Řekl jsem jí, že spolu vymýšlíme plno kravin co chvíli. Pocházela z hodně křesťanské rodiny, ale vůbec mi to nevadilo. Spíš jsem byl rád, že má víru a já ne. Její rodina je zcela jiná než jakákoliv rodina, co znám. Jsou plní optimismu, zábavy a podnikavosti. Začali jsme si psát na fb. Psali jsme si...poznávali jsem se..chodili jsme ven...měli se rádi...zamilovali jsme se. A já furt pil. Potom přišla tvrdá rána. Asi v říjnu 2013 se v jedné vesnici u Brna se konaly krojované hody. Vesnice je hned vedle naší části, tak jsme tam s kamarády šli. Šli tam také i ty čtyři holky. Jenže já začal pít hodně brzo. Do půl hodiny co jsem vešel do areálu, na plech. Začal jsem se bavit s tou jednou holkou, se kterou jsem chodil kdysi na základní školu. Jenže jsme si až moc rozuměli, až to skončilo odchodem k nám domů za účelem vyspat se. Co se tam dělo si už asi každý domyslí. Ta holka, se kterou jsme už spolu něco cítili v tu dobu se s tím dlouho nemohla smířit, možná až do dnes ,stále nemůže. Od té doby nesnášela, když jsem pil a já nevěděl proč vůbec. I přes to všechno jsme spolu byli od prosince 2013 do února 2014. Byl to strašně krásný vztah. Velice rád na to vzpomínám. Celé Brno nám to přálo. Až na mé párty kamarády. Ti se mi za to smáli, že věří v něco, co neexistuje. Já jím na to říkal ,,Starejte se o své a nechte nás dva na pokoji!!'' V únoru 2014 jsem dělal narozeniny moje a ona nedojela. Druhý den jsem jí napsal, proč nedojela a nevím proč, skončil jsem s ní. Asi jsem měl ještě stále hodně popito. Oba jsme toho hodně litovali. Normálně jsme si psali, jako kamarádi. Jenže, já stále pil. V září 2014 jsme spolu byli znovu ale jen do listopadu. Dost jsme se hádali a nebyla ještě připravená na vztah. Nějak jsem to vzal. Řekl jsem si, musíme jít dál. Po čase jsem zjistit od kamarádů, že je z toho trošku nešťastná. Nyní začíná celá změna...


Prosinec...plno vánočních večírků. Škola nám dala možnost brigády obsluha na Vánočních rautech. Šel jsem na jeden takový se spolužačkami. Řekli jsme si, že po akci ukradneme pár láhví vína a půjdeme je někam vypít. Odešli jsme z akce a začali jsme pít. Jedna spolužačka,
se znala s tou moji láskou. Začala mluvit o ní... ,,Ty si takový vůl! Kdyby ses tenkrát nevyspal s tou krávou, tak by jste mohli být do ted štastní!!!'' Já jen vystrašeně, udiveně, nechápavě a kdo ví co ještě na ní pohlédl a řekl ,, co to říkáš??!!'' ,,No jen si vzpomeň, jak to tenkrát bylo. Podělal si to na plný čáře!!! Divíš se, když se s tebou třeba nechce někdy líbat?? Do teď má tu noc před sebou!!! Jak jste se spolu cumlali před ní!'' Na mě všechno dolehlo...všechno mi začalo do sebe zapadat. Mozek mi neskutečně začal mlet. Alkohol všechen ze mě upadl. Byl jsem psychicky úplně na dně. Až teď mi všechno došlo. Po roce... Z centra jsem šel pěšky domů, celou cestu. Celou noc jsem spát nemohl až do rána. Mozek mi pracoval na sto procent. Proklínal jsem se, nenáviděl. Přál jsem si tu noc zpět, ale nešlo to. Říkal jsem si ráno, co mám dělat...CO??!!. Nakonec jsem si řekl, jestli něco fakt existuje, ať se tak stane. Sbalil jsem se a šel jsem do kostela, prosit boha o odpuštění. Jeden den, druhý den...další dny. Jednou jsem tam přišel k večeru, bylo tam nějak moc lidí, ale nevšímal jsem si toho. No a ona začala mše. Říkal jsem si, co ted ..odejít by bylo blbé, tak jsem si řekl, že tam zůstanu. Velice se mi tam líbilo. Nejvíce když kněz prohlásil ,,Važme si nejvíce toho, co nám do života příjde jen tak, bez varování''. Hned jsem si řekl, ona mi taky přišla do života jen tak... Chodil jsem na mše i další dny a vždy jsem se něco nového naučil do života, když kněz vykládal svatořečení. Spoustu z nich bylo mnoho pěkného. Toto vše jsem zatím tajil přede všemi. Blížili se Vánoce. Kamarád slavil narozeniny asi 2 dny před Štědrým dnem. Hodně se opět pilo. Ve dvě ráno mi napsala kamarádka, že je s ní i ta moje dívčina. Že mě chce vidět. Ihned jsem jel. Oba opilý, jsme si celou noc velice užili. Druhý den jsem žasl. S vírou se mi vyplnilo, co jsem chtěl. Na nový rok jsme už měli vše ujasněné. Věděli jsme, co oba chceme. Chyběl jen krůček a byli bychom opět svoji. Jenže další kamarád slavil narozeniny a já byl první, co už v 10 hodin dopadl nejhůř. Kamarádi si mě fotili, jak se válím, kdo ví a v čem. Hned to museli dát na fb. Ona hned všechny fotky viděla a napsala mi, že už ne. Je konec. Nechce mě takového. Už jsem toho nalhal dost, jak před lety o tom, že už nebudu pít tolik. Byl jsem z toho zdrcen. A to doslova….ale, řekl jsem si, musím jít dál!!! MUSÍM!!!

I přes to všechno, jsem se rozhodl, že se nechám pokřtít. Začal jsem to pomalu říkat kamarádům. Narazil jsem na dobrého kněze. Mladší, fajn chlapík. Celý tento příběh, co sem píši, jsem mu řekl. Odpověděl mi na to, že je to velice zajímavý příběh a něco, na co do smrti nezapomenu! ,,Víš, ony ženský jsou takový, že když si u někoho něco zapamatují na poprvé, tak si to o něm myslí stále. Proto i ona tě má furt takto zarytého ve své paměti. Zkus se změnit. Přestaň pít úplně, začni se sebou něco dělat. Ona si toho časem všimne a bude to s ní něco dělat. A pokud nejste v kontaktu, tím lépe. Aspoň si toho potom více řeknete a budou se dít nemalé věci.‘‘ Já žasl. Pohlédl jsem na něj a jen jsem si řekl, toto mi řekl kněz??!! Opravdu??!! Výzvu jsem přijal a hned se začalo. Alkohol se z minuty na minutu stal mým nepřítelem. Jediné, o co mi šlo, bylo uspět. Úplně se mi změnily priority. Začal jsem se učit jazyky. Našel jsem si brigádu. Nějak mne ale došla chuť na můj obor. Začala mne mnohem více zajímat a bavit práce se dřevem. V naší rodině je tradice v truhlářském řemeslu. Truhlárna doma je a stroje jsou stále funkční. Začal jsem se ve volném čase učit na strojích, vědět vše o dřevu a zdokonalovat se v tom. Nyní mám z toho slušnou brigádu. Začal jsem se zajímat o podnikání, zdokonalovat se ve všem. Začal jsem se více zajímat o ekonomiku, investice a plno jiného. Chci jít studovat ekonomiku na Masarykovu univerzitu. Učím se stále více jazyků, poznávám nové lidi a dělám si kontakty, jdu do všeho s chutí. Úplně se mi změnil styl života. Nic nestíhám, je toho hodně. Dřu od rána do noci, ale…BAVÍ MĚ TO!!! A sakra hodně!! Našel jsem, co chci a jdu si za tím. Jako kdybych zjistil, pro co žiji a užívám si ten život neskutečně. Chci úspěch a budu se za to rvát neskutečně. K velkému úspěchu se musí pomalu, postupně. Proto nikam nespěchám. Jak řekl papež, František ,,V životě, se setkáváme s božím tajemstvím jen po kouskách, vidíme pouhé kamínky z mozaiky. Obyčejně chceme vidět vše najednou, ale musíme to poznat vše postupně a pomalu.‘‘ Všechno beru jako zkušenosti. Hlavně nejsem stereotip. To by mne zabilo zcela. Tím bych být nemohl a budu dělat všechno proto, abych se jím nestal! Party kamarádi se mi za toto všechno smějí, to asi tím, že nenašli ještě to, co je motivuje dopředu. U mne je to bůh a celá víra. Koupil jsem si od kamaráda Felicii, které bylo v dost katastrofálním stavu. Celá obec se mi za to smála, že je to kus šrotu. Jenže se nám podařilo z toho auta udělat normální pojízdné auto, za pár korun a všichni jenom čumí. Nesuďte knihu podle obalu, nevíte, co se skrývá uvnitř. Auto si chci ještě dlouho nechat. Furt vypadá líp v nějakém stavu Felda na silnici, než rozbité BMW ve stromě po pár měsících řidičáku. Velice si cením všech dalších úspěšných nebo zajímavých lidí. Rozdávám zkušenosti, které mám těm, kteří si do ničeho moc nevěří nebo chtějí změnit život. Ihned se postaví na nohy a chtějí také něco dělat. Snažím se všechny podporovat, jak to jde. Do budoucna bych chtěl mít velkou firmu a jdu si za tím. Plno lidí mě v tomto podporuje. Říkají, že je dobře jak jsem se namotivoval. Nechtějí vědět, co by se mnou bylo do teď, kdybych stále tolik pil, jak dříve. Jistěže, se kritika najde někde, ale většinou od lidí, kteří jen závidí nebo jsou na mrtvém bodě a jdou se stádem. Ale lidí, kteří mi toto přejí, si neskutečně cením. Proto vše dělám podle svého nebo uvážím názor dobrých přátel, kritizovat budou lidi tak i tak.
S tou mojí holkou, jsme nebyli v kontaktu od doby, co jsem jí také řekl tento příběh. Asi půl roku. Pak jsme se potkali. Oba jsme se změnili. Znovu jsme to zkusili, po 2 měsících jsme to skončili. Chce si také užívat života, dokud to jde. Já nebyl proti, to skončit. Každý se potřebujeme vyblbnout. Čím dřív, tím líp. Stále mezi námi něco je. Věříme, že vše dopadne ještě dobře. Když ne spolu, tak s někým jiným. Je za mě neskutečně ráda a velice mě podporuje. Přejeme si být spolu, ale ne teď. Uvidíme, jak bůh dá. To, co není zcela podle našich představ, nemusí být ihned odsouzeno k neúspěchu. Budete to ještě hodně práce, ale chci se s tím poprat. Stejně tak i s mým úspěchem.

Pokud jste se dočetli až sem, chtěl Vám poděkovat za trpělivost. Doufám, že jste si z toho něco vzali. Podle mě, je víra v životě velice důležitá, a když ji dobře pochopíme, je to naše tajná zbraň, k úspěchu. Tak vzhůru do toho!!!

Budu rád za Vaše názory v komentářích. Pokud by někdo chtěl, může se mnou sejít. *Jména jsem nechal v anonymitě, nechci, aby se hned vědělo, o koho jde.
Autor Jiří 97, 03.01.2016
Přečteno 577x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Obsahově to snad má něco do sebe, to nemohu objektivně posoudit, protože jsem se tím neprokousal. Slohově je to hrozné a pokud jde o gramatiku, čeština pláče.

04.01.2016 18:55:17 | pedvo

Jméno klidně říct můžeš když tu nemáš fotku nikdo tě jen podle jména nepozná.Jinak jasně že je to na tobě.Když jsem to začala číst,musím se přiznat blesklo mi hlavou a to bez urážky ..hm další zvěstovatel pozitivních směrů a pravdy.Pak mě to ale nevím proč nutilo dočíst do konce?proč asi že ?Možná něco podobného v životě u mě ,takže to i chápu a držím ti pěsti chlape Já zažila něco zvláštního co mě nahodilo restart..asi je někdy nutný spadnout na to dno ..co já vím ale věř že mnozí lidé když zažiješ něco co je zvláštní to budou kritizovat zesměšňovat atd.Dnes už mě to nerozhodí takže fajn úvaha jinak ..;)Jo a na blbce co to tu budou třeba chtít zhodit se vybodni i když něco mi říká že to víš sám a proto jsi to sem dal ;)

04.01.2016 10:21:59 | xoxoxo

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter