Hrana vlny
Zdolána
Do trupu lodi naráží jedná za druhou.
Kormidlo drží směr, kýl polohu.
Kapitánu jsou svěřeny životy posádky i nákladu.
Důvěra v něj vložená, nesmí být ohrožena.
Proto platí pravidla a odpovědnost.
Loď se stává plujícím ostrovem s vlastními zákony.
Jediné jistoty a bezpečí v nekonečné ploše oceánu.
Přichází ta o které jen slyšel.
Ohromná a nečekaná
Při svitu měsíce
Z boku
Bere vše co jí stojí v cestě
Lodníka i náklad
A on na můstku zůstává
Jako memento
Výhrůžka živlům
Bude se prát
Nedá ji
Má hrdost a čest
Smysl pro povinnost
Dá povel ke spuštění záchranných člunů
Vysílá signál SOS
Píše poslední zápis do deníku.
Myslí si
Otevírá láhev s ginem.
A on tam je
Sám velký Gin
Z láhve náhle vystoupí
Splníme ti jakékoliv přání, říká...
Dej ať je to vše jen sen deliria tremens.
Z kterého se vyspím
Vyspalý kapitán bez posádky, ztrácí respekt živlů.
Pamatuj na smrt
Memento Mori
Které pozdě vzpomene
Je ničím
Jen šplouchem
Stínem
Potravou....
Spíš než povídkou bych tento Tvůj text označil jako poezii v próze. Protože poetický nádech je nepřehlédnutelný. Každý čtenář si asi vezme z této básně svoje, já jako tradičně zůstávám u osobní odpovědnosti, před kterou kapitán utíká. Je to tak trošku současným problémem naší společnosti. Vyspat se do růžova, zatímco jiní trpí...
21.05.2025 09:17:27 | Pavel D. F.