Vědomí....

Vědomí....

Anotace: No tak teda nevím ale až to budete číst mějte hodně velkou fantazii. Sou někde hranice vědomí. Na zamyšlenou co vy na to?

Co mu je, sakra je živej, vytáhněte ho co mu je,
Jo ještě žije ale tohle, sakra on si prostřelil hlavu.
Na podlaze náklaďáku ležela pistole.
V dálce je slyšet zvuk houkaček . . . .
Ahoj lásko jak si se vyspala, miláčku nechoď ještě.
Musím víš že dneska jedu s tím nákladem až do Práglu a to než se vrátím bude chvilku
Trvat, ale slibuju jak přijedu tak ti přivezu dárek a Berušce Lidušce taky ju.
Dobře, miluju tě, já taky tak si dám kávičku a jedu.
Já pak ještě zajdu do města a koupím něco dobrého než se vrátíš uděláme si hezkej večer.
Ještě neodcházej a její hebké rty ho jemně začali líbat.
Hm, to se nedá odolat, v krásném objetí a vášnivém líbání se vnořily do naprostého
Vrcholu blaha a jejich těla se chvěla v neutěšitelném víru nirvány.
Strašně tě miluju vážně a věř mi i kdybych byl před branami pekla tak tě nezradím.
Věřím ti lásko.
Sakra dnešek to bude zase cesta, Praha a zpátky se zastavit v Kolíně.
Fakt na nic a ještě k tomu pátek na silnicích zmatek všude narváno provoz jak svina.
Lidi přecházej jak zběsněný ani nestačim kolikrát zabrzdit, ještě někoho přejedu sakra,
je ahoj lásko mávám na Kaťu s malou Liduškou.
Události nabrali rychlej spád a příběh začíná.
Dcerka se vytrhla a vběhla mi pod kola žena v šoku za ní běží já brzdím kamion sjede
do protisměru, protijedoucí řidič strhne řízení, rána, ticho.
Pomalu se zvedám nevím co se děje,
naproti v baráku je jeden nudnej bar vybíhám schody a od dveří řvu dejte mi panáka šéfe. Jasně pane co to bude, dvojitou whisky čistou bez ledu.
Sedím a koukám nevnímám čas jen přemýšlím a nevím kde sem.
Myšlenky mi zabloudily až do mejch mladjech let kdy sem chodil do školy.
To byly krásný léta moje první láska Blanka Hájková hm, to byla kráska nevím kde jí je konec. V těch létech si člověk zavzpomíná a jak říkám je na co.
Ještě jednu pane, ptá se vrchní, jo repete.
Nechci se vtírat opáčí ještě, copak že to tam tak lámete?
Ticho, neptejte se a lejte.
Už ani nevím kolik mi toho nalil ale bylo to na mě myslím dost znát, když tu sem si všiml že v celém baru vlastně nikdo kromě mě není, teda na mě znát, myslel sem si že už budu jedlej ale to co sem vypil bych jindy nerozchodil, teď sem byl jen tak vláčnej bez vlivu alkoholu.
Divný ale moc sem to neřešil.
Se mi to zdá nebo tu nikoho nemáte.
No víte tohle je jen pro zvaný, pro zvaný,
a jak to že sem tu teda já, mám snad lístek v první řadě?
No člověk se tu má možnost vypovídat a tak nějak se zamyslet nad životem řekněme.
Dobře teda co ode mě chceš když se mám zamyslet.
No řekněme prober si život jak si žil?
Jak sem žil? Jak to myslíš?
No řekněme co ty a ženy jak jsi na tom? Ženy co je to za otázku, co by normoš.
Prostě ženy když je k mání nenadávám, když je svolná je to fpohodě co dál.
Hm a co tahle kejvne směrem za mnou.
Otočím se a na dost velký posteli vidím dost fajnovou kost, kde se tu vzala tu nikdo nebyl.
To neřeš co myslíš je to ta o kterou by si měl zájem.
Prohlížím si tu tvář tělo a jen se usměju, nechal bych si říct.
Hm je hezká mohla by bejt tvojí ženou? Nevím všechny ženy sou ženou.
Napij se, v hlavě slyším pojď ke mně lásko, otočím se, ty oči sakra ty oči,
Plné lesku, však zoufalství? Co chceš, tebe, nechci přesto jdu k ní.
Její dotek, polibek je to jako pád do temné hlubiny, ten obraz vidím, záblesk vášeň, nééé
Prudce se otočím co chceš?!! Já, barman utírá skleničku, nelíbí se ti.
Otočím se zpátky k posteli, ne, to sou, to není možný ženy co sem s nima spal.
Kde se tu vzali, posaď se a řekni mi piješ rád?
Co, proč se ptáš no vidím že ti chutná, jo nalej a neptej se.
Odvrátím zrak zase tím směrem kde byly ty holky, co to, v koutě jen červený odraz
jako by ohně, klidně se mihotá, myšlenky se mi melou, kde sou.
Nevím není to jedno vždyť jich je mnohem víc na světě ne, ne asi ne nevím, mám strach.
Napij se strach přejde, ne prosím co se děje, kdo si?
Kdo sem já je jedno, jen mám otázku.
V hlavě se mi zjeví obraz sedím na břehu jezera a vidím jak ke mně přichází dívka
A hlasem který je andělský na mě promluví, ahoj můžu si sednout.
Ahoj samo sedni si jestli jsi unavená.
Zahledím se do jejích očí, ty oči kde sem je viděl. Klárka, co, jo promiň Rendy.
Proč tu sedíš, ale jen přemýšlím o životě, vážně a k čemu si došel.
Myslím že je to všechno dost zvláštní.
Co myslíš, život? No to taky ale celkově svět. Myslím že je asi nebe a peklo.
Ty tomu věříš, Klárka se zahleděla a povídá, no asi jo.
Dívám se na ní ty oči kde sem tě viděl, nemůžu se zbavit toho pocitu.
Halo chlape pij ať mi tu neusneš.
Co, pohled na vrchního mě vytrhne ze sna?, jo piju. Kdo byla ta holak ta s těma očima?
Máš šanci to zjistit ale řekni máš rád sázky a hry, proč se ptáš, co takhle si zahrát.
Mám tu pár automatů vím že hraješ, a je to vášeň je to tak, upřeně se mu dívám do očí.
Já hrát jak to víš kdo si? Neptej se pij, co tenhle, automat čtyři válce, ale já nemám peníze.
Peníze to neřeš půjčim ti tyhle kartičky, je na tom tvoje jméno, pár jinejch Klárka, Liduška nevím asi nezajímavý, ale maj hodnotu věř mi. Směnka by se to dalo nazvat.
Pohled na ten stroj mě fascinuje jaká je výhra, co takhle ty hezký holky co si viděl.
Dobře plus to ňáký to pití.
Dobře, Klárka podívám se na kartičku, záblesk očí mě odvrátí od stroje.
Ty oči kdo to je, jaká to je hra o co se hraje,
Střípky které pomalu dávají smysl, Klárka ta holka u rybníka, to děvče na posteli,
Záblesk, beznaděj lítost strach necítím srdce, tvář v dlaních Bože prosím,
Pátrám po baru kde si kdo si , jeho pekelný smích mě utvrzuje, co po mě chceš.
Moje žena že jo to je moej žena ta nehoda, to ne, Bože, jí nech a dceru taky.
Co chceš.
Chlape pij stejně si prohrál, kde máš ženu, mojí ženu? Záblesky světel odlesky lamp,
Střípky Obrázků moje žena, tvá duše patří mě zradil si všechno sebe jí dceru, Co?
Dcera néé Liduška to nemůže být pravda.
Bože já ji nezradil, ty mě klameš,,, miluju jí, miluju jen je, byl sem jí věrnej, nehrál sem o ně.
Nepokleknu před tebou ona ti nepatří mě si klidně vem ale jí nech je čistá.
Já sem vyhrál zazní smíchem, nehrál sem, pil sem ano, ale jí miluju žil sem jen pro ní a pro dceru.
Vezmu si jí a tu holku když si myslíš že ty jsi fpoho- NÉ!!
V hlavě se mi promítne obraz kdy vidím jak Klárka padá pod kola náklaďáku Liduška, néééé
Protijedoucí auto ji srazí a odmrští proti kapotě kde leží pod kolama její matka.
Néééééééé zabiju tě! Tohle není pravda to se nestalo.
Vrhám se na něj jen mě sfoukl a smích jen kolem hučí.
Nikdy sem nezradil nemáš na ně právo nemáš !!!
Nestíhám, duše Klárka srdce, zrada, Klárko miluju tě věř mi neopustil sem tě a neudělám to.
Vyhráls moje duše je tvoje, zavinil sem to já sem vinej, Klárko prosím odpust mi,
Trhané obrázky v kamionu, pohled na silnici ne to ne Klárko.
Prosím už ne jí nech já sem vinej, mě si vem.
Rána z pistole mi zazní v hlavě jak rozjetej vlak, bolest, ne nastupuje ticho klid, v dálce zvuk houkaček strach ustupuje neboj se lásko.
Bože, odpust mi jen v dálce mi v hlavě doznívá.
Rendy prosím Rendy nevzdávje to miluju tě prosím, paní počkejte musíme ho rychle odvést je ve vážném stavu. Prosím zachraňte ho prosím, mami co je tatínkovy. Nic holčičko neboj bude v pořádku já mu věřím bude v pořádku. Paní pojďte ošetřím vám tu ránu, to je v pořádku, děkuju. Musíte jet s dcerou na vyšetření. Klárko, zazní kovovím hlasem, co, kdo jste.
Tmavé oči s hlubokým výrazem se upřeně dívají jejím směrem, kdo jste? To není tak důležitý jen Vám chci říct je spousta věcí kterých si člověk má vážit, buďte mu oporou zaslouží si to.
Myslím že když vám něco sliboval že dodržel to co tvrdil.
Mami kam vezou tátu? Otočí se, halo kde jste, pohledy kolem nic, paní musíme jet.
V nemocnici si sedla k jeho lůžku a drží ho za ruku lásko prosím proč si to udělal.
Já sem tady, vím že si se lekl že sem umřela, nic mi není, prosím není vrať se miluju tě.
Její tvář pomalu klesá na jeho ruku a únava ji vrhla do snu.
Ahoj lásko, kde si byl, prosím odpust mi trošku jsem se zdržel ale není potřeba se bát,
Nic vážného. Nezradím tě, miluju tě, a i kdybych byl před branami pekla budu stále stebou budeš pro mě v rozsáhlé nekonečné tmě životadárným světlem. Jsi pro mě světlo věř mi. Děkuji ti že tě mám, Klárko.
Autor RendyMCAir, 04.05.2005
Přečteno 1218x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (3x)

Komentáře
© 2004 - 2023 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí