vzducholoď

Anotace: o muži, který uzamknul své srdce do vzducholodi..:)

Zvedal se vítr. Listí tančilo v jeho návalových vlnách. Mraky se honily po obloze rychlostí, kterou nikdo ve zdejším kraji nepamatoval. Každý živý tvor se snažil alespoň náznakem najít světlý kousek země, avšak zdálo se, že přicházejicí bouřka vše pohltila. Pod velkým stromem, jež střežil severní útesy, seděl muž.

Jeho cilindr zakrýval černé kudrnaté vlasy, pod kterými se občas zatřpytla modravá barva očí. Zapálil si dýmku jejíž kouř se postupně vznášel po laně. Stoupal stále výš a výš až se náhle dostal k obří vzducholodi. Vznášela se majestátně nad mužem, sledovala každou jeho slzu nebo úsměv, každou jeho prožitou minutu. Stvořil ji pro sebe, aby mohl ulítnout od všedních starostí, od toho, co tolik potřeboval a co mu scházelo každou minutou víc a víc. Uprostřed vzducholodě bilo jeho srdce, odložil ho s chladností a smutkem, ale stále doufal, že přijde den kdy si ho vezme zpět a s úsměvem se popere s osudem. Nemohl odejít, nemohl vzlítnout i když o to prosil samotné nebe. Lidé kolem chodili s nejistotou a kapkou strachu. Stranili se ho pro jeho zvláštnost. Jak dlouho už pod stromem seděl a střežil vzducholod, tu vílu s křídly..? Jak dlouho bude jeho srdce bít…? Vlny se draly ku předu a stále víc a víc se blížily ke stromu. Dýmka ucítila strach, její tabák uhasínal jako plamen bez vzduchu. Neutíkal, čekal v ruce svírajíc lano od vzducholodě.

" Jsem tu, na co čekáš vem si mne…!!! Jen jí nech uletět, nech jí žít…!!"

Nadechl se, zavřel oči a představoval si, jak klesá do mořských hlubin. Držel lano tak pevně, že se vzducholod lehce otřásla, když ho vlny pohltily. Náhle se nebe vyčistilo a ona byla konečně volná, stoupala ke hvězdám, které tu noc plakaly pro muže s dýmkou, pro jeho srdce uzavřené a stoupající…Pro ni…. Měsíc rozevřel vzducholod, vzal do dlaní srdce, jež začalo putovat spolu s hvězdným prachem, kamsi do vesmírných končin.

Strom osaměle vzhlížel k nebi svírající ve svých větvích dýmku okolo které začaly poletovat víly. Zapálily její ohen a doufaly, že vycházející světlo dá novou naději smutku za muže se vzducholodí.