Zakázané zamilování 9

Anotace: ...

Místo toho skleničku pložil na můj noční stolek a vymotal mě z peřiny, potom mě zvedl do vzduch, kaktus zakopl někam do dáli a nesouc mě do kuchyně mi ještě stíhal vyndávat bodlinky ze zad....
,, Měla bys být o něco opatrnější ty moje trdlo " podotkl s úsměvem na rtecha vytrhl mi ze zad poslední bodlinku. Potom mne posadil na stůl a sedl si na židli přímo naproti mě.
,, Co ten tvůj spolužák ? Nebylo by opravdu lepší, kdybychom ho zabily ? "
,, Ne je to v pohodě, nic neviděl a nic neví, jenom se mu pletou slova " Prohlásila jsem na ochranu svého likanka a přesunula se na tomův klín.
Tom si mne k sobě jemě přivinul a políbil mne na krk. Připadala jsem si jak málá holčička, co se velebí na klíně svého tatínka, tak v bezpečí, chráněná a tak jistě, Tom pro mě byl oporou a osobou, kterou jsem respektovala, zároven milovala.
Vstala jsem a vyndala z lednice sklenici mléka.
,, Dáš si taky ? "
,, Ne nechal jsem si u tebe v pokoji krev, jak sem ti vyndaval ty bodliny ze zadku "
,, Byli to záda"
,, Fajn tak to byli záda, ale zadek máš taky moc pěknej "
Nasadil nevinný úsměv, ale nic to nezabránilo tomu, že jsem po něm mrštila krabici s mlíkem, samozřejmě jsem neměla ani nejmenší šanci ho trefit, ale svůj účel to efektivně splnilo. Tom mi mléko hodil nazpátek a odběhl si ke mě do pokoje pro svojí snídani. Během pár vteřin byl zpátky a upíjel svou ještě teplou krev z vyřezávané skleničky.
,, Zvu tě na oběd"
Prohlásil Tom a usrkl lok krve ze sklenky.
,, Na oběd ? "
,, No zajdeme si na nějaký romantický místečko, dáme si mlíčko, možná se nasosáme nějakýho pubertáka a popovídáme si."
,, Jo to znám to tvoje- Popovídáme si, ale jo, už jsme dlouho nikde nebyli "
Vlepil mi pusu, skleničku hodil do mycáku a vyřítil se se svou brašnou ze dveří. Ani nevím přesně co má za zaměstnání, pravděpodobně něco s počítači, v tomhle se nevyznám...
Převlékla jsem se z pyžema, na záda si hodila batoh a s klíčkama od motorky jsem se odebrala do garáže.
Škola volá . Připoměla jsem si přiotráveně a nasedla.
Nechápu, proč já mjusím vypadat na 16 a tom na 20. Taky by mě víc bavilo pracovat v nějakým příjemným prostředí a ne být za třídního šprta.

Když jsem dojela před školu, střetlo se na mé maličkosti nemálo obdivných pohledů, obvykle ale nepatřili mně, ale mému stroji. Zamkla jsem motorku a rozhlédla jsem se, jestli neuvidím Pettera.
Nespatřila jsem ho, ale někdo mne vzal zezadu okolo pasu a táhl do školy, předpokládala jsem, že je to on.
Taky byl, kdo jiný by si tohle troufl a kdo jiný by měl takovou páru ?
Posadily jsme se do lavice, a čekali až příde učitel.
,, Pěkně ti děkuju za ten kaktus, ráno jsem se na něj napíchla"
,, Cože ? Jak se ti to povedlo ?" Propukl v srdečný smích.
,, No když mií ho hodíš k posteli a ..."
,, Hej oni si myslej že spolu chodíme " Přerušil mě v půlce věty. Rozhlédla jsem se po třídě a napřáhla uši ( obrazně řečeno) opravdu, všichni na nás podivně civěli a pár z nich si špitalo něco v tom smyslu.
Než jsem se stačila ujmout dokončení své věty, přehodil si mě Petter zase na klín a objal mě...
Pokračování bude někdy v blízký době( snad)...