Hlídač (Part 1)

Hlídač (Part 1)

Anotace: Moje první povídka, tak to prosím berte. Za pochaly nebo napomenutí budu jen rád. Pokračování bude co nevidět, pokud o něj tedy bude někdo stát...

Právě dopíjel šestou sklenici odporně silného ležáku, když mu někdo zaklepal na rameno. Jako blesk vyrazila jeho ruka, ne však k neznámému návštěvníkovi, nýbrž k opasku, na němž se houpala dýka střední velikosti, s rukojetí vykládanou slonovinou. Ne, Helvír nebyl zvyklý na cizince a rozhodně se nechtěl vybavovat s jedním z obvyklých návštěvníků hospody. Rozhovory se stejně vždy točili ohledně jeho zvláštního vzhledu, a jeho už doslova rozčilovalo vymýšlení nových a nových výmluv pro jeho velké vyčnívající zuby,kterých zhruba půlka chyběla, u kořenu několikrát zlomený nos a roztrhlý ret . Nebyl hezký, dokonce ani na trolla ne. O to větší bylo jeho překvapení, když místo partičky podnapilých skřetů či nějakého toho gnómského alchymisty směřoval hrot jeho dýky na odhalenou šíji Elfky.
Elfky se v Uslintané ďouře neobjevovali příliš často. Ne, tohle byla dokonce úplně první elfka, kterou kdy Helvír viděl. Poznal jí však jednoduše. Útlá, postava s bujarým poprsím, jemná, jakoby sametová tvář se zlatými oči a tenkými rty, po pas dlouhé černé vlasy. Nenechal se ovšem oklamat zdánlivě bezbranným vzhledem, neboť věděl, že elfové ovládají magii daleko mocnější než většina Temných, dokonce převyšující tu jeho. Ostatně to, že si dovolila vstoupit do putyky plné té nejhorší sebranky Severního Světa dokazuje, že se nejedná o žádnou bezbrannou vílu. Byla li neznámá překvapena jeho vzhledem, nedala to na sobě znát. Rozhodl se tedy pro totéž.
„Vocosakrade?“, obořil se na neznámou, zatímco pokládal svou ruku zpět na stůl, dýku však nepouštěl. Vstoupila do Ďoury a podle toho se k ní bude taky chovat.
„Někdo se po tobě shání,“, odpověděla se stále stejným výrazem na tváři, jakoby byla jen na příjemné procházce po pobřeží Chladného Oceánu, „a posílá ti tohle.“ Na její dlani se objevil dřevěný prsten, po jehož obvodu byly vyryté znaky podobné runám Mágů Vysokých Věží. Helvír zapomněl na svou chladnou netečnost a s údivem zračícím se v jeho tváři si prohlížel ten šperk, který nedoufal, že ještě někdy uvidí. „Co mám dělat?”, zněla jeho otázka. “Nečum tu jako kdyby ti někdo vrazil do prdele rapír a seber se, nemáme čas.” Omámen elfkynou výřečností se zvedl od stolu a vrhl poslední pohled ne nedopitou sklenici piva. No co, stejně se to nedalo pít.
Autor Worry, 09.11.2010
Přečteno 584x
Tipy 5
Poslední tipující: umělec2, Myghael - the Lord of Absurdity, Lili Holiday, samuel44, Kutinečka
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Souhlasím s ostatními, nebudu to všechno znovu vypisovat. Kařdopádně jako fanatikovi do fantasy se mi to líbí. O délce nebudu hovořit, neboť každý si má nejprve zamést před vlastním prahem, že ano?

12.11.2010 23:16:00 | Lili Holiday

pravopis bych neřešil, to se časem poddá. čte se to celkem dobře, ale myslím, že i na prolog je to dost krátký a stručný, trochu bych to rozvedl, aby si čtenář mohl utvořit nějaký názor a rozhodnout se, jestli číst pokračování. rozhodně piš dál.

11.11.2010 12:12:00 | samuel44

Díky moc oboum. Co se týče pravopisu, po opětovném přečtení (po tom, co jsem si četl vaše výtky)jsem se sám zhrozil, a elfkynou je trošku...no, mimo :) No, kratší to je, mělo jít fakt jen o úplný úvod, řekněme prolog...každopádně díky moc, budu se snažit :)

10.11.2010 15:17:00 | Worry

taky se přidám:) takže,jak už říkal Daniel S., pravopis by to chtělo trochu ohlídat. Hlavně některé slova jsou dost do očí bijící(...elfkynou...? :)) jinak jako začátek příběhu je to rozhodně zajímavé, i když krátké. takže hodně štěstí, už se těším na další díl. A ten může být klidně i delší:)

10.11.2010 10:53:00 | Kutinečka

Tož frajere, byl jsem připravený ti to zdupat, ale vlastně nemám co. Docela příjemně mě to překvapilo a tak ti vytknu jen dvě věci:
1. Ten pravopis... dej si prosím záležet a jestli to neumíš sám, nech si to vždycky od někoho zkontrolovat. Vymyslel jsi tam dost nových slov... Je to škoda, protože nebýt těch pravopisných chyb, četlo by se to docela dobře.
2. Chybí mi zbytek... jen krátký základní popis, takže se pochlap a přidej celou povídku. A nedělej z toho román. Ať to má hlavu a patu, nějakou záplatku, gradaci, vyvrcholení, pointu a závěr.

Tak a teď pozitiva:
1: Máš hezký literární projev. Ačkoliv jsi v podstatě nic nenapsal a celý děj tvé povídky se dá shrnout jednou větou, nebyla to nuda a minimálně na mě to zafungovalo.
2: Oceňuji, že hlavní hrdina není nádherný svalovec s dokonalým uhrančivým pohledem. Když je hlavní hrdina zvláštní a nejlépe do oškliva, je to rozhodně lepší.
3. Ve většině případů se ti dařilo podávat popisy okolí a hrdiny pomocí nenápadných vsuvek, takže to nepůsobilo násilně a nebylo to jako popisovat svůj idol při slohovce. Snad jediný nepovedený popis je dýka se slonovinovou rukojetí. Napsat blýskavá dýka, nebo bílá dýka, nebo nějak takhle by vyznělo líp. A líp by temn popis vyzněl, kdyby nebyl tak na začátku.
Jo a protože už tam ten popis máš, očekávám, že ta slonovina na dýce bude mít pro další děj nějaký hlubší smysl, protože nejhorší čeho se autor může dopustit, je krmit čtenáře zbytečnými informacemi.

Na tvůj věk je to opravdu napsané velmi dobře a pokud si budeš dělat korektury pravopisu a ukážeš nám, že umíš nejen vyprávět, ale že máš i co vyprávět, tak tě tu vítám a budu tě rád číst.

10.11.2010 08:37:00 | Daniel S.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí