Pět

Anotace: ...

"Za 5 minut zemřeš," ozvalo se z kuchyně. "Nuda," pomyslel jsem si, podíval se na hodiny a vzhledem k tomu, že bylo už za 5 minut dvanáct, jsem vypl televizi. Spát se mi sice nechtělo, ale představa ranního vstávání mě donutila zvednout se ze zaprášenýho gauče. Hodiny pomalu tikaly. Jako by se v jejich rytmickém tikání skrývalo něco neobvyklého. Poslepu jsem se došoural do ložnice. Z šuplíku jsem vytáhl čistý ručník a pomalu jsem se odebral do koupelny. Tentokrát mě znervozňovaly dunivé zvuky vlastních kroků. "Měl bych přestat koukat na takový píčoviny, šílení vrazi jsou jen ve filmech," uklidňoval jsem se. Přesto mi šílené myšlenky nedaly spát. Co když ve sprše uklouznu a zlomím si vaz? Co když za dveřmi do koupelny číhá ta zrůda? Viděl jsem ji úplně živě, skoro jako bych ji potkal včera. Dlouhé černé vlasy téměř až po pas, ve smrtelně bledé tváři neutrální, nepřítomný výraz, ale co bylo nejhorší, byla celá od krve. Ruce měla v lokti zlomené do naprosto šíleného úhlu, vypadalo to skoro až komicky. Nikdy nezapomenu na ten její šílený křik - "ty hajzle, hajzle zasranej, už nikdy nebudu moct tancovat." To bylo naposled, co jsem řídil opilý. Vlastně to bylo naposled, co jsem kdy řídil. Ta scéna mě i o pět let později budila z klidného, hlubokého spánku. Do prdele, co já si o sobě tenkrát myslel? Bylo za minutu půlnoc. Bál jsem se vlízt do tý zasraný koupelny. Bál jsem se dokonce jít rozsvítit světlo.

Teď už vím, jak naivní byly mé doměnky, že na mě bude číhat někde doma. Ba ne, takhle to přece chodí jen ve filmech. Stalo se to až o půl roku později. Zrovna jsem si užíval zasloužené dovolené na Ibize. Všeobecná představa odpovídá realitě. Ibiza je ostrov velkých party a diskoték. Tanec, alkohol, extáze, uprostřed tohoto rozpoložení mě oslnila jedna menší dívka. Měla překrásně zelené oči, vlasy delší, do červena, pěkně opálená, přehlédnout se nedala ani její krásná z výstřihu vykukující ňadra, byla místní barmankou. Ihned mě okouzlila a já zase najednou chtěl okouzlit ji. Celý večer jsem se kolem ní motal, já třicátník, nemotora. Vyhlídky jsem neměl nikterak nadějné, ale přesto jsem doufal. O půlnoci za mnou přišla. "Mám padla, nechceš si trochu zatancovat," zeptala se. A tak jsme tančili skoro až do rána. V pět hodin mě popadla za límec a táhla mě za sebou, do malého domku u pláže. Já značně přiopilý bez odporu následoval její kroky.

Venku již bylo světlo, ale vnitřek domu byl zatemněný. Mladá Španělka mě až udivující silou povalila na postel. "Tady počkej," řekla a odešla do vedlejší místnosti. Po chvilce přišla čisťounká, čerstvě vysprchovaná a na sobě měla pouze lehkou červenou robu. Podivně se usmála a řekla "cinco." V ruce něco měla. Nejprve jsem to neviděl, ale pak mi to došlo. "Sakra, to snad není možný," pomyslel jsem si. Ta dračice měla v ruce plyšová pouta. Já, již značně nadržený, jsem se pousmál a vyčkával co bude dál. Hodila po mě svůdný pohled, obkročmo si na mě sedla a připoutala mi ruce k posteli. Až nezvykle silně pouta utáhla, ale puls v kalhotech byl silnější než údiv rozumu. Chvilku si se mnou hrála a já byl už tak nadržený, že bych nedokázal podat dobrý výkon.

V tom z vedlejší místnosti vyšel někdo mně důvěrně známý. Najednou mi došel význam jejího podivného úsměvu. Zbývalo mi pět minut života. Má stará známá vypadala snad úplně stejně, jako když jsem ji viděl naposled. Ruce měla pořád ohnuté do toho nepřirozeného úhlu. Pomalu ke mně přistoupila, do ucha mi pošeptala: "tak vidíš, ty hajzle" a nožem mi nařízla obě připoutaná zápěstí. Zatímco jsem krvácel, si hrála s mým údem. Byla tak strašně odporná, ale já nedokázal ovládat své touhy. Po chvilce vzala můj penis do úst a já měl orgasmus. Poslední, co jsem viděl, byl polibek těch dvou zrůd.