Z deníku asociála part. III

Anotace: další část z deníčku jednoho obyčejného psychopata

Sbírka: Z deníku asociála

19. 10.
Konečně si zas připadám jak člověk.
Po dlouhé době sem si vlezl do sprchy a smyl ze sebe tu vrstvu špíny a zaschlého potu smíchaného s cizí krví.
Dokonce jsem našel i nějakou žiletku a oholil si držku.
Teď ještě sehnat nějaké čisté hadry. Snad nějaké najdu u té holky ve skříní.

20.10.
Kurva, kurva a tisíckrát kurva!!!
Že já čurák jsem se holil.
Včera celý den absolutní pohoda.
Ta holka ho celý prochrápala, dokonce ani nakrmit se mi ji nepodařilo.
A dneska jak na píču se musela probrat a hned ráno si pustit televizi.
Zkurvení novináři a ty jejich rekapitulace zločinců na útěku. Vystavili tam můj ksicht hned zrána, snad jenom proto aby mě nasrali.
Samozřejmě že mě ta čubka hned poznala. Ještě že jsem byl tak hodný a uvařil ji snídani.
Zrovna když sem jí ji nesl načapal jsem ji u telefonu jak se snažila dovolat na fízlárnu.
Sejmul jsem ji talířem plným libereckých párků takovou silou že na místě odpadla.
Kurva a já si myslel že se tu budu moct alespoň na chvíli zase vrátit do normálu, ale hovno, jsem zase tam kde jsem byl.
Zajebaný od cizí krve v cizím bytě s holkou v bezvědomí připoutanou k radiátoru.


21.10.
Vůbec nevím co mám dělat.
Včera jsem celý den proseděl na židli a kontroloval jestli ta kunda dýchá.
Probrala se až k večeru. Musel jsem ji zacpat hubu srolovanýma ponožkama, protože řvala jak tur.
Snažil jsem se ji uklidnit, ale vůbec se mi to nedařilo.
Vlastně se ji ani nedivím, předevčírem se ji pokusila znásilnit banda feťáků a pak si domů převede masového vraha.
Naštěstí ji snaha se osvobodit přes noc dost unavila.
Celý ráno jsem se ji snažil vysvětlit, že jí nechci nic udělat, že se potřebuju jen na chvíli schovat, ale bylo to jako hučet do dubu.
Nakonec sem ji trochu profackoval a pohrozil nožem, že jestli bude ještě chvíli dělat bordel tak ji podříznu.
Pak sem ji vytáhl roubík a zkusil z ní vypáčit nějaký informace.
Celkem se i rozpovídala.
Jmenovala se Monika a ti grázlové ji nepřepadli jen tak.
Dlužila jim celkem slušnou sumičku za fety a tak si chtěli dluh vybrat v naturáliích, jelikož byla fakt pěkná tak se jim vůbec nedivím. Jelikož neměla žádnou práci jen těžko by pro ně ty prachy sehnala a ta její kundička za odpuštění pár tisíc rozhodně stojí.


22.10.
Včera se to trochu zvrhlo.
Povídali jsme si spolu dlouho do noci a nakonec jsem jí toho vyblil i dost o sobě.
Myslím, že k ní začínam asi něco cítit. Nejspíš lítost a soucit.
Z toho co jsem se dozvěděl je dost opuštěná.
Kurva, měl bych se jí zbavit.
Nevím, jsem zmatenej jako nikdy a to nejsem ani sjetej ani ožralej.

26.10.
Dneska mě probralo hrozný bouchání na dveře.
Chvíli jsem se bál že to jsou fízlové, že se té čubce podařilo nějak se osvobodit a zavolat je sem.
S nožem v ruce jsme šel ke dveřím a kukátkem se podíval na chodbu.
Byl tam nějaký mladý sráč.
Připomínal mi jednoho z těch útočníků.
Snažil jsem se ho poslat do prdele, ale byl celkem neodbytnej.
Tak jsem otevřel dveře. Nejspíš mě poznal a zkusil zdrhnou.
Naštěstí mi ještě reflexy nijak zvlášť nezakrněly ani po tom pobytu mezi kontejnerama a ještě než došlápl na první schod chytl jsem ho za kapuci a zatáhl do bytu.
Teď už tu mám přivázaný k radiátoru dva lidi. Což je celkem průser.
O té holce vím, že je celkem v prdeli a nikdo ji hledat nebude.
Ale jestli tohodle sráče poslali vymlátit z ní ty prachy, tak se po něm určitě dřív nebo pozděj někdo shánět bude.
Kurva, že já se vždycky dostanu do takovejchle sraček.

29.10.
Zkurvenci.
Zasraní, vyjebaní zkurvenci.
Prej vyšinutý maniak, asociál a bestie.
Co si o sobě ti zmrdi z televize myslí kurva. Udělali ze mě úplnou píču před celým světem. A nejvíc to dojebal ten rozhovor s tím sráčem co si říká psycholog.
Tímhle mě fakt nasrali do extrému.
Já těm pičím ještě ukážu jak vypadá asociální vyšinutý maniak.

30.10.
Dneska jsem byl opět ve zprávách.
Nejspíš.
Nejsem si tím jistej protože se zase plahočím po kanálech a tam moc televizních přijímačů neleží.
Zase jsem to posral.
Nic překvapivého, vím.
Včera mi trochu vytekly nervy a já to neustál.
Rozmlátil jsem tý holce byt na hovna.
A když už nebylo co rozbíjet pustil jsem se do ní a toho kluka.
Rozřezal jsem je na kusy.
Když jsem se probral z toho vzteku byly kolem všude kusy vnitřností a celej pokoj byl zbarvenej do ruda.
Stěny, okna, dveře.
Dokonce i strop byl celej zkropnej jejich krví.
Vedle mě se váleli dvě torza s rozervanými břichy a s tvářema vyplněnýma tolika bodnými ranami, že jsem je ani nedokázal spočítat.
Všechno se mi to zdálo jako hodně zkurvenej sen.
Vůbec si nemůžu vzpomenout jak to vlastně probíhalo. Poslední co vím je jak jsem do toho pokoje vběhl nasranej s nožem v ruce.
A pak okno.
S jistotou vím jen to, že jsem zmasakroval další nevinný lidi který měly tu smůlu, že sem šel okolo.
Nechápu co se to se mnou děje.
Kurva a to sem si chvíli myslel, že jsem se do tý holky i zamiloval.
Posral to ten kluk.
Kurva proč se ni nemohl vysrat jako všichni ostatní.
Mohli být teď ještě oba na živu a já bych měl pořád střechu nad hlavou.
Tenhle svět je pěkně zkurvenej a dává mi na prdel co mu síly stačí.
Čím jsem si kurva zasloužil jeho nepřízeň.
Vod mala sem se těšil až vyrostu a udělám pro něj něco velkýho. Třeba nějakej objev ve fyzice, nebo jenom chránil přírodu nebo zvířata.
Nejspíš se mi mstí za to, že jsem se na tyhle sny vysral a utopil střední školu a v podstatě i zbytek svý existence v pervitinu a marijáně.
Kurva zajímalo by mě, kde dneska budu chrápat.