Tři muži ve výtahu

Anotace: Část první

Pan Kumpošt vyběhl ze dveří bytu, zabouchnul je, klíčem otočil v zámku a poté se několika dlouhými kroky ocitl u výtahových dveří. Hned stiskl tlačítko, přičemž se zadíval nervózně na hodinky. Kabina výtahu přijela za chvíli a on rychlým pohybem otevřel dveře, načež vstoupil do kabiny. Přitom pravou ruku natáhnul ke tlačítkům, ale ve stejný okamžik se za ním ozval hlas souseda pana Fartáka.
„Dobrý den. Já se s vámi svezu.“
„Hlavně zavřete dveře, abychom se rozjeli!“ vyhrkl Kumpošt.
„Koukám, že jste zase ve spěchu.“
„Jen trochu,“ vysoukal ze sebe Kumpošt a stiskl tlačítko od přízemí. Kabina se dala do pohybu, ale dojela jen o patro níž.
„Krucinál! Kdo si nás zase přivolal!“ vyhrkl naštvaně Kumpošt. Přitom se otevřely dveře a do kabiny vstoupil pan Rybín s pytlíkem odpadků.
„Dobrý den. Já se s vámi svezu,“ sdělil oběma mužům.
„Hlavně zavřete dveře!“ pronesl ostře Kumpošt.
„Nebojte. Už je zavírám!“
„Pan Kumpošt totiž velmi spěchá. Každá vteřina je mu drahá,“ utrousil Farták.
„Kdyby jste byl na mým místě, tak by jste taky chvátal!“
„To naštěstí nejsem.“
Kumpošť přitom vší silou stiskl knoflík, na němž bylo písmenko P a kabina se dala do pohybu. Ale o několik vteřin později zhaslo světlo a výtah se zastavil.
„Do hajz…!“ vyhrkl Kumpošt a vztekle opakovaně stiskával tlačítko od přízemí, což však k rozjetí kabiny nevedlo.
„Vypadnul proud,“ zkonstatoval Farták.
„To teda né!“ vyjekl Kumpošt a prsty opakovaně mačkal všechna tlačítka.
„To je zbytečný co děláte,“ řekl mu Rybín.
„Nestarejte se! A radši přemejšlejte, jak se votadituť dostaneme!“
„Až zase půjde proud, tak se ten výtah rozjede,“ mínil Farták.
„To taky může trvat hodinu! Tak dlouho tu nemůžu čekat!“ vyhrkl Kumpošt a začal pěstmi bušit do horní části výtahových dveří.
„Myslíte, že se na někoho do boucháte?“ řekl tázavě Farták.
„A to tu mám jen tak nečině stát?“
„V domě touhle dobou bude jen nahluchlá Vránová.“
„Třeba ne!“ vyhrkl Kumpošt a opětovně bušil vztekle do plechových dveří.
„Bušíte do těch dveří, jak hluchej do vrat. Stejně je to k ničemu. I když nás někdo uslyší, tak nám nepomůže,“ mínil Rybín.
„Aspoň zavolá instalatéry!“ pronesl v obličeji zrudlý Kumpošt.
„Teď jste mě rozesmál!“ řekl Farták.
„Já jsem vám snad k smíchu!?“ vyhrkl rozzlobeně Kumpošt.
„Vy chcete volat instalatéry na nefunkční výtah? Praskla nám tady snad voda?“ zeptal se s úsměvem Rybín.
„A koho jinýho!“ rozkřikl se Kumpošt, přičemž zamžikal očima a zůstal stát s otevřenými ústy. Po chvíli se však vzpamatoval, začal do dveří kopat a zároveň volal o pomoc.
KONEC PRVNÍ ČÁSTI