Dokázal to

Anotace: S drobnou pomocí.

Sbírka: Střípky s pohodou žití.

Stál před problémem, tedy před nízkou plaňkovou ohrádkou. Zadání znělo: přelézt, přeskočit. Jiná možnost není fér. Mohl by to snadno obejít, ale rozhodnul se sám. Musí to dokázat, nechce poslouchat náznaky sourozenců, že nic nedokáže. Pravda, mají nějaké zkušenosti, ale taky nejsou žádní světoví rekordmani. Starší sestra vylezla na strom, jako jediná, ale dolů už neslezla. Kdyby jí nepomohli, tak tam trčí dodnes. Chvíli přešlapoval, rozběh a brzda, byl moc blízko, hrozil náraz hlavou. Potřebuje si odpočinout, natáhl se do trávy, která příjemně chladila. Pohled do sluníčka mu vehnal slzy do očí, na okamžik je zavřel, cítil, že nechá-li je delší dobu zavřené, usne. Hopsá tady už dobrou hodinu, no zkusí to ještě jednou nebo dvakrát, v nejhorším, zítra je taky den. Několikrát poskočil na místě, soustředil se na rozběh, ale v posledním okamžiku mu podklouzly nohy. Ležel roztažený jako žába, to nemá cenu, není soustředěný a začíná mít hlad. Někde v hlavičce zaslechl škodolibý smích. Dobrá, zkusí to ještě jednou! Pořádně zapřel nohy, svaly se v něm napnuly jako šňůry na prádlo a v tom ho zaslechl. Raději se neotáčel, jen pohlédl dozadu skrz nohy. Bylo jasné, že teď už musí! Rozběh nic moc, hlavně aby mu vyšel odraz. V letu cítil dotek plaňky o břicho, dopad hodně bolel, místo na nohy padal hlavou dolů. Ležel a čekal až se otřese zem, srdíčko mu bušilo v rytmu sekundové ručičky, bál se otevřít oči. Zatím je klid, opatrně otevřel jedno oko a rychle se sbalil do klubíčka. Mohutná psí hlava visela přes ohrádku a teplý jazyk mu masíroval záda. Snažil se zvednout a pokusit se o útěk, ale na druhou stranu, ta masáž mu dělala dobře na bolístky. Netrvalo to dlouho, odněkud se ozval hvizd, pes do něho něžně strčil čumákem a odešel. Otevřel oči a ujistil se, že může vstát, trochu vrávoravě se pustil známou pěšinkou. Náhle na sobě ucítil ruce, které důvěrně znal a slyšel konejšivé brebtání. Kocourek se blaženě stulil do nářučí holčičky, která ho na oko kárala, že se toulá, když je čas k jídlu. Pro něho bylo důležité, že to dokázal a má na to svědka. Otázka je, jestli pro sourozence ten svědek bude věrohodný.