Návštěvnost
Běžky
Běžky
Anotace: Běžky Jelikož Toníkovi dosloužili jeho staré běžky neznámé značky SKOL, na kterých...
Běžky
Jelikož Toníkovi dosloužili jeho staré běžky neznámé značky SKOL, na kterých cca. 6 let úspěšně zdolával vrcholky hor – rozhodl se, že si letos uštědří předčasně Ježíška a koupí si běžky nové. No, ale znáte Toníka, když si má koupit něco nového – vždy si musí být jistý tím co kupuje a celý nákup oné věci je již zaběhnutý rituál.
Tedy Toník se rozhodne, že si koupí nové běžky – začne shánět informace na internetu – zjišťuje si jaké typy běžek existují – jaké jsou doporučené délky – zvažuje, zda koupit běžky se šupinami či bez šupin – závodní či turistické? Když pak Toník dosáhne pocitu, že se stal odborníkem na výběr vhodných běžek, začíná druhá fáze rituálu a to objíždění veškerých prodejen se sportovním vybavením a zde onen nákupní maniak vybírá z dostupného sortimentu pro něj ty nejlepší. V tuto chvíli se Toník stává postrachem všech prodejců sportovních potřeb – jelikož do každé prodejny zajde nejméně pětkrát, klade prodejcům záludné otázky, aby si ověřil zda informace které získal na internetu jsou pravdivé. Když do prodejny přijde asi po sedmé, prodavač se zděšeným pohledem čeká zda se k němu Toník opět přiblíží a položí mu zase nějakou pitomou otázku a v duchu si říká ( už je tady ten pošuk zase ).
Dostáváme se do okamžiku, kdy si Toník konečně vybral své vysněné běžky a protož se považoval za dobrého běžkaře - rozhodl se, že s koupí běžky závodní. Prodavač se Toníka snažil přesvědčit, že by byly vhodnější běžky spíše turistické, ale jelikož byl Toník už asi měsíc největším odborníkem na běžky, nedal se prodavačem přesvědčit.
Osud tomu chtěl a prosinec nám nadělil krásný začátek zimy se sněhovou nadílkou. Nový majitel závodních běžek značky Atomic - Toník – dychtivě toužil své nové běžky vyzkoušet. A tak vyjel se svým nejlepším kamarádem Milošem do Deštného. Den před odjezdem se Toník neholil a ráno si dokonce nenageloval vlasy – to aby na ve stopě vypadal jako drsný horal a ne jako běžkař metrosexuál. Nicméně byl ke svým novým běžkám perfektně barevně slazen – zdobila ho nová bunda, která byla sice tenká , ale jelikož byla speciální - měla ho zahřát v každé teplotě a podobnou výbavičku si Tonik pořídil i na své ručičky v podobě nových ne příliš teplých, ale zato speciálních rukavic. Takto vymóděn se Toník ráno vydal na vlakové nádraží kde měl sraz s Milošem. Toník vypadal jako Katan Neumann – Miloš měl svojí starou šusťákovou bundu, tlusté rukavice a své turistické běžky fisher. Prvním ranním vlakem se vydali směr Hradec Králové. Toník měl pocit, že by měl Milošovi sdělit všechny nabité poznatky ohledně běžek a tak celou cestu do Děštného hustil do Miloše všechno co se za poslední měsíc o běžkách dozvěděl. Své nové běžky Toník celou cestu sledoval, to snad, aby o ně někdo nezavadil a nedej bože mu je poškrábal. Konečně dorazili na místo určení ( to už Milošovi ze všech těch informací, které od Toníka dostal, pořádně třeštila hlava ).
V 9:00 oba chlapci vyjeli – Toník byl zvědavý o jakou vzdálenost na svých závodních běžkách Milošovi uteče – jelikož Miloš neměl spatné běžky, ale jsou to přeci jen běžky turistické. Asi po hodině jízdy, byl Toník cca. 200 metrů za Milošem a v hlavičce se mu odehrávalo velké drama. Navíc začala být Toníkovi zima v jeho speciální bundičce a měl omrzlé prsty ve svých speciálních rukavičkách.
V 10:30 se chlapci dostali na vrchol Šerlichu a čekal je prudší sjezd. To byla chvíle na kterou Toník čekal – teď Milošovi ukáže sílu svých nových běžek – při sjezdu kolem něj profičí jako střela a z hrdým postojem na něj dole počká - se značnou časovou rezervou. Jak si Toník usmyslil tak se taky stalo – kolem Miloše prosvištěl jako blesk, ale jelikož měl nové závodní běžky s opravdu dobou a hladkou skluznicí – běžky se mu rozjeli o něco rychleji než předpokládal. Pod kopcem byl Toník opravdu o několik desítek vteřin dříve nežli Miloš, nicméně jeho dojezd nebyl hladký a připomínal spíše let na lyžích, než zabrždění zkušeného běžkaře. Toník chvilku nevěděl co se stalo – po chvilce ale zjistil, že jeho nové běžky leží opodál a jedna z nich je zlomená. Po několika vteřinách dojel plužící Miloš, který předpokládal , že dojezd pod kopcem by nemusel být bezpečný. Zde na něj ale nečekal hezký pohled - Toník začal v afektu házet hůlkama – modlil se k bohu – a nadával si do deb….. atd. Miloš je ale dobrý kamarád a začal Toníka uklidňovat.
Sečteno a podrženo Toník je od dnešního dne majitelem pár u starých běžek SKOL a jedné nové běžky Atomic. Pokud máte někdo lichou běžku Atomic – budu za ní rád
Jelikož Toníkovi dosloužili jeho staré běžky neznámé značky SKOL, na kterých cca. 6 let úspěšně zdolával vrcholky hor – rozhodl se, že si letos uštědří předčasně Ježíška a koupí si běžky nové. No, ale znáte Toníka, když si má koupit něco nového – vždy si musí být jistý tím co kupuje a celý nákup oné věci je již zaběhnutý rituál.
Tedy Toník se rozhodne, že si koupí nové běžky – začne shánět informace na internetu – zjišťuje si jaké typy běžek existují – jaké jsou doporučené délky – zvažuje, zda koupit běžky se šupinami či bez šupin – závodní či turistické? Když pak Toník dosáhne pocitu, že se stal odborníkem na výběr vhodných běžek, začíná druhá fáze rituálu a to objíždění veškerých prodejen se sportovním vybavením a zde onen nákupní maniak vybírá z dostupného sortimentu pro něj ty nejlepší. V tuto chvíli se Toník stává postrachem všech prodejců sportovních potřeb – jelikož do každé prodejny zajde nejméně pětkrát, klade prodejcům záludné otázky, aby si ověřil zda informace které získal na internetu jsou pravdivé. Když do prodejny přijde asi po sedmé, prodavač se zděšeným pohledem čeká zda se k němu Toník opět přiblíží a položí mu zase nějakou pitomou otázku a v duchu si říká ( už je tady ten pošuk zase ).
Dostáváme se do okamžiku, kdy si Toník konečně vybral své vysněné běžky a protož se považoval za dobrého běžkaře - rozhodl se, že s koupí běžky závodní. Prodavač se Toníka snažil přesvědčit, že by byly vhodnější běžky spíše turistické, ale jelikož byl Toník už asi měsíc největším odborníkem na běžky, nedal se prodavačem přesvědčit.
Osud tomu chtěl a prosinec nám nadělil krásný začátek zimy se sněhovou nadílkou. Nový majitel závodních běžek značky Atomic - Toník – dychtivě toužil své nové běžky vyzkoušet. A tak vyjel se svým nejlepším kamarádem Milošem do Deštného. Den před odjezdem se Toník neholil a ráno si dokonce nenageloval vlasy – to aby na ve stopě vypadal jako drsný horal a ne jako běžkař metrosexuál. Nicméně byl ke svým novým běžkám perfektně barevně slazen – zdobila ho nová bunda, která byla sice tenká , ale jelikož byla speciální - měla ho zahřát v každé teplotě a podobnou výbavičku si Tonik pořídil i na své ručičky v podobě nových ne příliš teplých, ale zato speciálních rukavic. Takto vymóděn se Toník ráno vydal na vlakové nádraží kde měl sraz s Milošem. Toník vypadal jako Katan Neumann – Miloš měl svojí starou šusťákovou bundu, tlusté rukavice a své turistické běžky fisher. Prvním ranním vlakem se vydali směr Hradec Králové. Toník měl pocit, že by měl Milošovi sdělit všechny nabité poznatky ohledně běžek a tak celou cestu do Děštného hustil do Miloše všechno co se za poslední měsíc o běžkách dozvěděl. Své nové běžky Toník celou cestu sledoval, to snad, aby o ně někdo nezavadil a nedej bože mu je poškrábal. Konečně dorazili na místo určení ( to už Milošovi ze všech těch informací, které od Toníka dostal, pořádně třeštila hlava ).
V 9:00 oba chlapci vyjeli – Toník byl zvědavý o jakou vzdálenost na svých závodních běžkách Milošovi uteče – jelikož Miloš neměl spatné běžky, ale jsou to přeci jen běžky turistické. Asi po hodině jízdy, byl Toník cca. 200 metrů za Milošem a v hlavičce se mu odehrávalo velké drama. Navíc začala být Toníkovi zima v jeho speciální bundičce a měl omrzlé prsty ve svých speciálních rukavičkách.
V 10:30 se chlapci dostali na vrchol Šerlichu a čekal je prudší sjezd. To byla chvíle na kterou Toník čekal – teď Milošovi ukáže sílu svých nových běžek – při sjezdu kolem něj profičí jako střela a z hrdým postojem na něj dole počká - se značnou časovou rezervou. Jak si Toník usmyslil tak se taky stalo – kolem Miloše prosvištěl jako blesk, ale jelikož měl nové závodní běžky s opravdu dobou a hladkou skluznicí – běžky se mu rozjeli o něco rychleji než předpokládal. Pod kopcem byl Toník opravdu o několik desítek vteřin dříve nežli Miloš, nicméně jeho dojezd nebyl hladký a připomínal spíše let na lyžích, než zabrždění zkušeného běžkaře. Toník chvilku nevěděl co se stalo – po chvilce ale zjistil, že jeho nové běžky leží opodál a jedna z nich je zlomená. Po několika vteřinách dojel plužící Miloš, který předpokládal , že dojezd pod kopcem by nemusel být bezpečný. Zde na něj ale nečekal hezký pohled - Toník začal v afektu házet hůlkama – modlil se k bohu – a nadával si do deb….. atd. Miloš je ale dobrý kamarád a začal Toníka uklidňovat.
Sečteno a podrženo Toník je od dnešního dne majitelem pár u starých běžek SKOL a jedné nové běžky Atomic. Pokud máte někdo lichou běžku Atomic – budu za ní rád
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk