Jít na věc zpříma

Jít na věc zpříma

     Nevím jak vy, ale já mám ráda, když se jde na věc zpříma. Nač dělat okolky. Je dobré zkrátka říct naplno, co se nám líbí a co ne! Určitě si tím člověk ušetří spoustu tápání a toho zbytečného času, když jen tak opatrně obšlapujeme kolem a kolem, no, jéjé! A přitom bychom ho mohli využít daleko smysluplněji. Tak je to! Čas nás dneska všechny tlačí do kouta a dá nám dost práce všechno stihnout a z toho kouta se pak vyhrabat. Proto jsem tedy pro takovýto postup. Věcně, jednoduše formulovat, co chci a co nechci. Na druhou stranu chápu, že tohleto není pro všechny. Všichni prostě na to nejsme. Jsou mezi námi takoví váhavci, kteří se vyloženě bojí projevit svoje skryté touhy. Ale, jak jsem už řekla, jsem přesvědčena, že je to jen a jen na škodu věci . . . Je potřeba si to co nejdříve vyříkat, nejlépe hned v začátku vztahu.

     Ještě tu pak máme jeden drobný zádrhel. Když totiž ten náš partner, co s ním tak trochu už pár let žijeme, pro to nemá pochopení. On by raději něco jinýho než vy, něco trošku jinak. I to se může stát. Co tedy s tím? No, jako u všeho, nejdůležitější je se na všem domluvit, ale pozor! musí to bejt hlavně! dobrovolný! Jinak to zavání domácím násilím! A to teda prr! Být vámi s tím bych si už vážně nezahrávala. Na to jsou dneska už postupy . . . Takže tedy - v tomhletom případě, musíme přece jen zvolit pomalejší tempo a co je taky důležitý - je nutné u toho správně artikulovat! Chcete příklad? Dobrá! Máte ho mít: m i l á č k u , p r o s í m , buď od tý lásky, ukliď si ty špinavý ponožky, které se ti napoprvé tak trochu nepodařilo hodit do koše na prádlo a zůstaly ti tak trochu pohozeny u tvé postýlky . . . Chápete? Tak to jsem ráda :-).