Nemusí pršet

Anotace: Minipovídka o: nevím, jak jste na tom vy . . . jste velmi vnímaví . . . dotýká se hvězd . . . jsem v pohodě . . . to je snad jasné . . . dobrá, máte ho mít . . . to takhle někdy ráno . . . vono se nic nemá přehánět

Nemusí pršet

     Nevím, jak jste na tom vy, ale já jsem žena. Vím, vím, jste velmi vnímaví, takže 99,9 procent z vás, to již nějaký ten pátek tušilo. No, a tomu zbytku jsem to právě teď prozradila! Ano, ano, jako každá žena mám spoustu skvělých vlastností. Na jejich vyjmenování bychom tu potřebovali daleko více času, než zrovna mám, takže se dnes dotkneme jen tří. Ale, řeknu vám rovnou, stojí to za to! Uvidíte! Je to především skromnost. Jsem velmi skromná. Moje skromnost je tak rozvinutá, že se téměř dotýká hvězd tam nahoře. Schválně se podívejte někdy v noci a uvidíte, že nekecám! Mně prostě stačí, jenom když kape, opravdu ke svému štěstí nepotřebuju žádnej slejvák. Ne, jen trošku toho po . . . příjemnýho štěstíčka a jsem v pohodě.

     Má druhá skvělá vlastnost je trpělivost. Jsem strašně trpělivá. Když mě budete někdy hledat, obvykle mě najdete támhle v tom koutě, jak tam trpělivě čekám. Ptáte se, na co že to tam čekám? Ježiši, a není to jedno? Prostě jsem vám jen chtěla demonstrovat, že jsem v tomto směru taky velmi rozvinutá, tedy ne že bych byla v jiných méně, to je snad jasné. Ale jestli chcete mermomocí nějaký ten příklad, tak co teda s vámi, no. Dobrá, máte ho mít. Tak například, nebudete mi to ani věřit, a já se vám ani nebudu moc divit, protože ano, sama se tomu totiž někdy divím . . . Už celých osmnáct let čekám, je to v podstatě od jejich narození, na to, až dostanou mé děti rozum. To takhle někdy ráno, když se probudím, řeknu si jen tak potichu pro sebe: jo, dneska by to mohlo vyjít . . .  a pak si večer zase jen tak pro sebe potichu řeknu: tak, ne, dneska ještě ne . . .

     Je ale pravda, že mě to už někdy všechno vážně štve. Když se nad tím tak trochu vážněji zamyslím . . . . . . . . Vono se nic nemá přehánět. Ani s tou skromností, ani s tou trpělivostí! To jsem se vám, takhle dneska ráno zase probudila. Kouknu ven na tu nádhernou slunečnou oblohu a najednou, jak toho už na mě bylo opravdu moc, otevřu pusu a: krucinálhimlhergotkrucajselement, to nemůže bejt, sakra práce, alespoň dneska pořádnej slejvák?! A protože, jak správně hádáte, mi nikdo neodpověděl, tak co mi teda zbývalo? No, co asi? Nakonec jsem popadla tu konev a tu voschlou mrkev jsem si teda zalila sama! . . . Jo, a málem jsem zapomněla, moje třetí skvělá vlastnost! Já nesnáším, když někdo mluví sprostě, takže to tím pádem sama taky nedělám, to je vám snad jasný! Tak čůs, mějte se a ať nám dneska krásně prší :-)!