Pořád málo . . .

Pořád málo . . .

     Nevím, jak to máte s výchovou vy, ale já teda dost neslavně. A přitom jsem se fakt snažila, v podstatě jsem celý život nic jiného nedělala, než vychovávala a vychovávala. A co z toho??? Nic! Výsledky? Prachmizerný . . . Kolikrát jsem fakt na prášky. Jo, to se, holt, už tak někdy stává, když je dobrá vůle pouze na tý jedný  straně a tady, jak už jste správně pochopili, tak zrovna dřepěla na tý mý . . . A ještě když si pomyslím, že nikde žádný vděk za jen takovou "maličkost": aby zkrátka každý den správně vykročil do toho života . . . hm, nedivte se mi, že dneska to není žádný ejchuchu . . . Ale vy, moji milí, už jste u mě zvyklí, na ty příklady. Ano, ano, není nad to, když právě na příkladech vám dokážu tu vážnost situace a jsem přesvědčena, že na konci budete se mnou bulit do polštáře . . . Takže ani dnes tedy neudělám výjimku:  tedy dobrá! Máte je mít!

     Tak například ráno říkám: pořádně se najez, ráno se má jít z baráku s plným žaludkem, pak už budeš odolnej vůči všemu, vyčisti si pořádně! ty zuby, přidej i uši, ať dobře slyšíš, učesal ses vůbec?, proboha, neber si tohle, v tom vypadáš hrozně!, tohle taky ne, v tom nevypadáš o moc líp, vezmi si taky čepici a šálu, nevadí, že je květen, nikdy nevíš, jestli tě někde cestou nezastihne vánice, máš svačinu?, proč si ji máš brát?, no, proč asi, protože jinak si koupíš něco nabarvenýho a prolezlýho éčkama, domácí strava je domácí strava, máš mobil, peněženku, klíče, kapesník?, no, jen aby . . . , kam jdeš? a pusa jako nebude??? Tak takhle!  to u nás vypadá den co den! Teď už jistě chápete, proč jsem tak labilní . . . Jen si vemte, že ho to učím víc jak dvacet let! K neuvěření, že??? Ano, ano, ale je to tak. S nácvikem jsem začala hned po svatbě. No, a vidíte, pořád je to málo . . .