Velké přiznání

Anotace: Minipovídka o: Nevím, jak jste na tom se lhaním vy, ale . . . dneska ráno se mi to fakt vyplatilo . . . ty otázky vo smyslu života . . . co mě zajímá . . . docela to bolelo . . . pak jsme si na sebe docela zvykli

Velké přiznání

     Nevím, jak jste na tom se lhaním vy, ale mně naši vždycky říkaj, kdo lže, ten krade a kdo krade, ten do pekla se hrabe! Že vám to vaši taky říkaj? No, tak to by si teda spolu rozuměli. Aby bylo jasno, tak já myslím, že občas trochu zalhat, to nemůže bejt na škodu. Třeba dneska ráno se mi to fakt vyplatilo. Říkám jí, že to mám a vona na to, jo? Tak to ukaž! A já na to, teď to nemůžu najít . . .  No, dobře, tak ale zítra to chci určitě vidět! Jo, není problém. A měl jsem svatej klid. Něco jinýho je samozřejmě lhát takzvaně ve velkým. Že chcete nějakej ten příklad? No, dobrá, máte ho mít. Tak to vám byla jednou taková skupina lidí, který pořád něco psali. Tak na to koukám a říkám si: hele, tam je to dobrý, tam je totiž všechno, co mě poslední dobou vopravdu bere. Jakože takový ty otázky vo smyslu života, co jako s tou láskou, no a vobčas se tam objeví i nějaký ty náznaky toho, tak víte, „to“ na tři písmenka . . . ??? No, jo, teda začíná mě ten sex tak nějak zajímat. A vůbec co je komu do toho, že jo, co mě zajímá a nezajímá!

     No, a tak jsem si řekl: hele, Tondo, tady je to fakt super, tady musíš bejt. Já totiž už taky chci říct něco tomu světu, a když mu to říkám jen tak, tak vono je mu to úplně fuk. Von mě zkrátka nebere, no. Takže tohle je ta možnost, jak se k tomu všemu, co se tady děje, vyjádřit. No, a navíc, je to bezpečný, když tady totiž někomu napíšete, že je velká svi . ě, tak nemůžete dostat přes čumák, jako já tuhle. Docela to bolelo, ale já mu to pak vrátil, nemyslete si. Tááákže říkám si: hele, Tondo, musíš něco chytrýho vymyslet, a co myslíte, že se stalo, jsem to prostě dal! Prvně na mě ty lidi tam v tý skupině tak divně virtuálně koukali, ale pak jsme si na sebe docela zvykli. Nevím, jak voni, ale já se tam vždycky vyloženě těším. Je teda pravda, že jsem do toho ještě musel přibrat ségru, vona už má nějaký ty zkušenosti s životem, tak když jsem si nebyl jistej v nějaký voblasti, tak vona mi to zčekla a bylo to v cajku. No, tak teď už to všechno víte a já jdu napsat ten úkol. Holt, my desetiletý lidi, to máme vopravdu těžký . . . Tak čůs, mějte se! Jo, a vodpustíte mi to, že jo?!

                                                                                                                                                                                     Tonda

                                                                                                                                                                                              vlastně Fany