Jde to i po okapu

Anotace: Minipovídka o: Možná jste si všimli . . . ježišmarjá! . . . chachá . . . takže opět nastal pravý okamžik . . . teď je aspoň jasný . . . ano, ano, byla jsem už v pohodě . . .

Jde to i po okapu

     Možná jste si všimli, že dneska se kolikrát ze všeho zbytečně dělá věda. Rovnou příklady? Tak třeba například já. To jsem si furt dělala starosti s úklidem. Znáte to. Ježišmarjá!, jen aby nepřišla neohlášená návštěva našich známých. Co by si o nás asi tak pomysleli? Co by o nás asi tak vyprávěli našim dalším známým? ??? No, co asi? Nic kor zvláštního. Pomluvili by nás stejně, i kdybychom to měli doma jako v Hiltonu. Hlavně ale! bychom je upřímně potěšili, protože by si řekli: Chachá, tady je to docela jako u nás. Boty rozházený, koš taky vynáší jednou za čas a koukáme, že i jejich děti mají slovo úklid za sprosté slovo, proto si zřejmě při jeho vyslovení zacpávají všechny uši . . . Jenomže! Říkejte si to stokrát a stejně i po stoprvý máte nervy! Takže opět nastal pravý okamžik, abych začala myslet . . . ??? !!! Jééé, vy čekáte?  Ále ne, já už to mám dávno vymyšlený, jen jsem vás chtěla žďibec napínat. A teď je aspoň jasný, že jste napnutý přesně jako ta pastička, co dávala babička do sklepa k bramborům.

      Tááákže, zkrátka vždycky! je přece něco hlavní! ??? Jednoduše tedy jedu po hlavní, která vede barákem, a to tak, že to hrnu před sebou. Když je toho na hrnutí moc, otevřu nějaký boční dveře a šoupnu to na vedlejší. To byste nevěřili, jak to jde rychle! No, a ten zbytek, co dohrnete až do obýváku, tak ten se v pohodě vejde pod sedačku. Pozor! Co je ale důležité?! ??? No, aby byla velká a měla nohy! Takže prosím vás! myslete na to rovnou při její koupi! Ano, ano, byla jsem už v pohodě, dokud se tuhle neozval zvonek! Prvně jsem sice měla v úmyslu pustit naši dogu, ale když jsem mrkla z okna, tak jsem to zavrhla. Byla to totiž tetička kmotry sestřenice z otcovy strany, ta z druhýho kolene, o níž je známo, že přežije i Titanik. Ale! jak už mě znáte, nevzdala jsem se. Houkla jsem z balkónu, že jsme zamčený a klíče nám zrovínka, náhodička, co?!, spadly do zá . . . odpadu. Nevadí, teti, jde to i po okapu. No, a než se vydrápala nahoru, měla jsem odhrnuto! A víte, co je na tom nejlepší? ??? Podruhý už nepřišla . . .