Láska nad lásky - Olin

Láska nad lásky - Olin

Anotace: S touto mojí láskou jsme se museli rozejít z rozumových důvodů a tak nevím, zda bychom spolu vůbec mohli žít. Mě bylo tehdy 33 let a jemu o rok méně.

Říká se, nikdy neříkej nikdy. A to se stalo i mě.
Náš podnik pořádal pro své zaměstnance zájezd do jednoho velkého podniku, pivovaru a zámku, u kterého jsme měli být ubytováni. Moc rádi jsme na takové poznávací zájezdy jezdili, neboť to byla vždy alkoholická smršť a plno srandy.
Samozřejmě, že nemyslím těmi "poznávacími" jenom hrady a podniky. I my jsme se rádi poznávali.
Už v autobuse byla velká pohoda. Kluci vytáhli basy piv, nějaké tvrdší pití, děvčata řízky, okurčičky a jiné pochutinky a vyrazilo se. Autobusákovi se vždy dalo slušné dýško, aby měl oči zavřené.
Cestou do Tonaku po mě stále koukal takový rozčepýřený, ošklivý zrzoun.
Byl to vedoucí jedné z našich provozoven a byl ženatý. Já čerstvě rozvedená, ale to neznamenalo, že skočím na všechno, che!
"Sakryš, co po mě ta drštička tak čučí?" říkala jsem si mrzutě po hodině jízdy.
Zastavili jsme na oběd u nějaké hospody a on se hned přihrnul ke mě a mé spolupracovnici ke stolu. Jejda to mě ale otrávil!
Kolegyně s ním švitořila a já dělala, že ho nevidím, ale neslyšet se je nedalo.
"No a co, mám se pokakat, že má tátu nějakým ředitelem, a on že je vedoucím provozu?!"
Klučík se takhle nenápadně nalepil na mou starší kolegyni a už všude chodil s námi.
Kdyby jí nebylo 60 let, tak bych věřila, že se¨mu líbí, ale takhle mi to bylo jasné.
"Mě tedy, ženáči, nedostaneš!" drtila jsem si mezi zuby.
Večer, po vykonaných návštěvách v uvedených podnicích, jsme měli posezení v jedné nádherné vinárně.
Speciality z divokých zvířat jsem jedla poprvé v životě, ale byla to báseň. Pak začali hrát. Olík se ode mě a mé kolegyně samozřejmě nehnul. Už jsem si připravovala drsnou odpověď na výzvu k tanci, ale požádal kolegyni! Pacholek jeden mazaný!
No nic, seděla jsem u stolu a koukala se s úsměvem, jak se svíjejí na parketu.
Když jsem se už chystala jít spát, náhle se na mě podíval svýma modrýma očima a požádal mě o tanec.
Nevím, co se se mnou stalo, ale šla jsem jako očarovaná. A teď to přišlo! Jakmile vzal do své ruky mou a druhou mi položil kolem pasu, všechno se ve mě smyslně rozehrálo. Klepala jsem se jako osika a pomilovala bych se s ním třeba hned uprostřed parketu!
V životě se mi, ani před tím, ani doteď, nic podobného nepřihodilo. Jakmile jsme dotancovali a on mě pustil, vzrušení přešlo.
Oddechla jsem si!
"Tak, teď jenom dát pozor, aby se mě nedotkl a vše bude OK", nakázala jsem si přísně.
Měla jsem pokoj s jednou takovou protivnou kozou. Nikdo o ní nestál a tak byla notně naštvaná. Vzala jsem si noční, krajkovou, červenou kombinézu a vyplížila se z pokoje na WC.
A tu máš čerte kropáč! Po chodbě proti mě šel Olin! Byl notně podroušený, ale jak mě zahlédl a ještě k tomu v rudém nočním hávu, oči se mu rozzářili jako toreadorovi.
Proč jen jsem blbec, vylezla a ještě v tomhle úboru, povzdychla jsem si nešťastně a zaplula rychle zpět do pokoje.
Jenže, Olík se nehodlal nechat odbýt. Sedl si na zem za zavřené dveře, škrábal, ťukal a prosil, abych vyšla ven, že si chce se mnou povídat.
Nešla bych, ale ta káča se po půl hodině škrábání a ťukání začala vztekat. A, že si půjde stěžovat do recepce, jestli neodejde.
No záviděla, to bylo jasné. Tak mi nezbylo, než jít za ním. Chvíli jsem se mu snažila domluvit, že se sejdeme až ráno, ale jako když házíš hrách na zeď.
Nakonec, aby nehudlal na chodbě, kde se to opravdu dost rozléhalo, uvolila jsem se jít s ním do pokoje, kde už spal jeho alkoholem vyřízený spolubydlící.
Tam se mi nemůže nic stát, myslela jsem si bláhově.
Jo prd. Kolega, zlitý jako slíva, kdyby mu u hlavy stříleli, ani by to s ním nehnulo.
Olin mě přemluvil, ať si lehnu do jeho postele, že bude sedět na zemi.
Když jsem tak učinila, mlčky, něžně, třesouc se zimou, mě začal hladit po vlasech. Tentokrát už jsem se neubránila. Přeci jsem ho nemohla nechat sedět v tom chladnu na zemi, že jo?
Milování bylo překrásné, nadpozemské. Nikdy v životě jsem nic tak nádherného nezažila.
Chodili jsme spolu dva roky. Přestože jsme se velmi milovali, bylo nám jasné, že to jednou budeme muset ukončit. Nechtěla jsem ublížit jeho rodině.
Rozchod byl velmi bolestný pro oba, ale muselo to tak být. Tak to bylo správné.
Autor vandule, 10.02.2013
Přečteno 621x
Tipy 1
Poslední tipující: střelkyně1
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

pěkně jsi ji napsala,k tomu jenom dodat,že sdrci se poručit nedá:)

14.12.2013 22:08:47 | střelkyně1

Nikdy neříkej nikdy.Správná poučka.Pouze pro sraby.

10.02.2013 22:41:36 | Bakchus

Proč pro sraby?

28.12.2013 00:12:59 | vandule

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí