You are my only HOPE

Anotace: Jak někdy život umí být krutý a zlý

"Proč?" Nechápavě se jí zahleděla do očí.
***
Ozvalo se pípání. Okamžitě přiběhli doktoři a setsry.
Pípání bylo čím dál tím víc delší a delší, až nakonec z pípání zbyl jen dlouhý zvuk, který vám trhal uši a srdce.
Jeden doktor se skleslou hlavou vypnul přístroje.
Zaraženě, se široce rozevřenýma očima, hleděla přes sklo.
/Co se stalo?/ Pomyslela si až jí po lících stékaly trpké slzy. "Doktore, co...?" Pohlédla na něho s otázkou v očích. Potily se jí ruce při pomyšlení na to...
"Je mi to líto." řekl soucitně a nechal Ellelien samotnou v bílé chodbě. Sevřela pevně víčka a zhluboka dýchala. Začala kroutit záporně hlavou až její havraní vlasy lítaly ze strany na stranu.
Přes řasy se jí tlačily nové a nové slzy. Rotřesenou rukou si zakryla ústa. Z úst jí jenom vycházela slova smutku a žalu. /Bože, proč on?/ Zkřivila tvář pod náporem bolesti a poručila si otevřít oči.
Byl tam, na přístrojích, pár hadiček mu vycházelo z úst.
VYpadal tak klidně a smířeně. Jako by se mu zdál sen-ze kterého se už neprobudí.
***před 5 měsíci***
"Ell! Bože můj, co jsi to provedla?" Zařval na ní, ale ona už ho nevnímala. Přičapl si k ní a ochranitelsky ji objal a houpal.
Celá podlaha byla od krve, neváhal a z kapsy vyndal mobil.
***o několik hodin později***
"Ell?" Slyšela něčí hlas, malátně otevřela oči. /Joshi?/
"Co si to provedla, holka? Proč?"
"Protože už nemám naději." Promluvila zlomeně a uhnula pohledem.
"A co já Ell? Co já?! Na mě si nepomyslela?" Zavládlo hrobové ticho, které prolomila ona svým smutným hlasem.
"Od teď budeš má jediná naděj."
***o 5 měsíců později***
"Když přežije den, bude mít to nejhorší za sebou."
***Přítomnost***
"Proč?" Nechápavě se jí zahleděla do očí.
"Protože ON byl má jediná naděj." Pronesla a skočila.
Její tělo vyplavalo po dni na břech a tak mohli ,,nejbližší" uspořádat pohřeb.
--------------------------------------------------------
Zemřela nám naše milovaná dcera, přítelkyně, vnučka, teta, neteř Ellelien Andy * 1981-2001 +
"Katy? Proč skočila?"
"Vzpomínáš na Joshe? Chodili spolu, ale měl nehodu, zemřel, a proto skočila, protože on jediný jí držel nad vodou. Zkoušela se už několikrát zabít, ale on jí vždy vrátil chuť do života. Měla rakovinu. A když Josh zemřel už neměla pro co...KOHO...žít. Vždy říkala:" Stejně jednou umřu, tak co."
Položila bílou růži na hrob a odešla.
Jen v hlavě se jí na okamžik mihla myšlenka. /Snad už jsou spolu navěky./