Náplasti nepomáhaj,ty se totiž odlepí..

Náplasti nepomáhaj,ty se totiž odlepí..

Anotace: Rána má pokud možno,,dýchat,,prý se tak nejrychleji zahojí..S náplastí je to,ale příjemnější pocit,proto ji většina používá-a přitom nic nevydrží..A zanechá ty lepivý tmavý skvrny..Raději jsem ji zahodila..

Po pěti letech úderů tvrdých pěstí a slovního ponižování z jeho smradlavejch úst,načichlejch silným aromatem alkoholu,sebrala zbytek sil a utekla.
Přesně na štědrej večer..Rozraženej ret,mastný rifle od smaženýho kapra,bodavá bolest nateklých žeber..A plačící dcerka přitisknutá na její hrudi..
Slzy a ten protivnej pocit v žaludku..Strach..Rychlý kroky zapadlejma uličkama..A taky vzteklý zoufalství sama na sebe..Slova,,mamičko mijuju te,,téměř neslyšela.
V duchu se modlila k Bohu,at je nenajde,at drží ochrannou ruku nad její maličkou princeznou.
Znovu-jako každej den-se osud smál z plnejch plic její stálé naivní víře,že bude jednou všecko dobrý..
A ona,že to zvládne..
Jenže do týhle zkurvený rodiny přivedla dítko ona sama.S bolestí a štěstím ve tváři..Vyčerpaným hlasem tehdy zaznělo sálem jméno,které bude celý život patřit jejímu miminku..Někde vyčetla,že v překladu znamená ,,Boží dar,,..
Dar který zaplnil celý její srdce,duši i myšlenky..
Hodila 2 roky nekonečných nočních dramat a pokusů ochránit sebe i dcerku před,,ním,,..Hodila do kouta veškerý utrpení a zklamání..Víru i pochopení pro toho pijana co věčně šermoval s noži a žiletkami,chtíc po ní,at ho podřeže..
On jí nedá pokoj.Nikdy.A maličká si nezaslouží místo smíchu a pohody,roztřískaný dětství a modřiny.
..
Uteklo víc jak devět měsíců,co dala svoji dcerušku do pěče prarodičů,kde se konečně může sladce prodírat dětstvím..
Cítí se jako ubohá nula,co nedokázala uchránit svoji rodinu..Psychopat milující ji k smrti dal dítku pokoj,když zjistil,že jeho vyvolená zmizela...
Jako pára nad hrncem..
Dlouhý týdny..asi i měsíce se choulila noc co noc,v rohu a šílela trápením...Ty roky ji dostihly jak bumerang a na duši pocítila kurevsky nekonečnou díru..Najednou měla času víc než je zdrávo a každej den s,,ním,,dusíc dosud v sobě,se vyvalil jak tsunami..Nečekaně ji to tahalo ke dnu.
..
Rodina vlastnící tolik majetku a obdivu,jako je ta její,už nestála o dceru co je shodila ostudným útěkem od otce jejich vnoučete..Dceru které přece jasně řekli,že nemá kam jít a musí zůstat s ním...
..
Sama.Ve městě.Bez rodiny.Bez dcery.Bez dosavadního života...pochopila,že litování je k ničemu a postupně ze strachu vznikla síla v novej začátek...
I když s jizvou...
..
Nemělo cenu si lepit smutnejma kecama a popíjením v barech,že život je zlej a už nemůže dál...
Náplast drží přece jen chvilku a odolnost je minimální..Stejně by se brzy uloupla a...
A tak pochopila,že takovej je život..A vše co se děje má určitej smysl..Proto když se její pohled střetl s kouzelnýma očima co jí podlomily kolena,udělala krok vstříc novýmu životu a šanci zase se naučit smát.
..
..
Osudným se mi stal ten den,kdy jsem pocítila bázlivé motýlčí šimrání v břiše..
Zamilovala jsem se..Trpce jsme šlapali do strmých schodů,ale Tys mi dokázal zaplnit tu velkou díru,alespon z části svojí láskou,oporou a důvěrou..Nevzdal ses a zbořil vše za čím sis stál dřív.
Ukázal jsi mi,že není třeba náplastí dusit,ale pravý opak.
Naučil jsi mě zase žít..Kouzlem jsi vyčaroval úsměv na rtech..A já jsem pochopila až s Tebou,že potřebuji dýchat z plných plic..
Nikdy jsem nepoznala tolik něhy,lásky,vášně a pochopení..Nikdy jsem nepotkala člověka s tak nepopsatelně upřímnou duší..a obrovským srdcem..
Zachránils mě.
I když je to nepochopitelný,děkuji jen Tobě za to,že mám sílu jezdit za moji princeznou a rodiči co nikdy neodpustí,že jsem,,mu,,utekla..Už nemám strach z otce mojí maličké,ani z lidí co nic neví a soudí mne..
Jsi JEDINOU OSOBOU,co mi sundala rozbitý kecky a pomohla obout barevný botasky..
..
Neuměla jsem milovat bez toho,aniž bych se bála zklamání...
Nejde to vyjádřit slovy...
Chci aby jsi nezapoměl nikdy na to,že Ty jsi mi jako jedna osoba,nahradil celou moji rodinu..Až na malou..
..
Proto si troufám psát,že jeden chlap a moje nááádherná holčička jsou moje drahokamy..At už budu žít s nimi,či bez nich..Dám za ně cokoliv,jen at jsou štastní..
Autor Wild Rose, 20.09.2010
Přečteno 152x
Tipy 0 ... Tip / Supertip
ikonka Komentáře (0)

Komentáře
© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter