Černý princ

Anotace: Fiktivní příběh o (bohužel) reálných vlastnostech.

Proto jásejte, nebesa a všichni, kdo v nich přebýváte!
Běda však zemi i moři
neboť sestoupil k vám ďábel plný zlosti,
protože ví, jak málo času mu zbývá
Zjevení Janovo 12, 12

Kdysi dávno vládl v jedné daleké zemi moudrý, starý král. Celý národ ho miloval a nebylo laskavějšího krále nad něho. Měl dva syny, jejich pravá jména jsou již zapomenuta, ale dochovala se jejich přízviska, která jim dal sám lid.
Starší syn byl celý otec – laskavý, moudrý, měl rád lidi, byl štědrý atd., proto ho lidé nazývali Bílým princem.
Mladší syn byl bratrovým (a tedy i otcovým) pravým opakem. Krutý tyran, který myslel víc na sebe než na blahobyt svého království. Tomu lidé říkaly Černý princ.
Po několika letech starý král zemřel a na trůn měl usednout jeho starší syn – Bílý princ, ale jeho bratr ho lstí připravil zároveň o trůn i o život.
Ujal se vlády, ale ani potom mu žádný z poddaných neřekl jinak než Černý princ; a toto označení se mu zalíbilo natolik, že si tak nechal říkat i on sám.
Svou zemi vehnal do mnoha válek a do boje posílal i ženy a děti, ale sám se žádného boje ani nezúčastnil, natož aby stál v jeho čele.
Pro své "známé" pořádal veliké hostiny a od lidu chtěl čím dál tím vyšší daně, aby je měl z čeho platit. Takže zatímco poddaní živořili a umírali hlady, Černý princ si žil nadmíru spokojeně.
Tím vším vehnal svou zemi na pokraj bídy a hladomoru. Populace se postupně ztenčovala a Černý princ, místo toho, aby svému lidu ulehčil, daně ještě dále zvyšoval, a to tak dlouho, až nezbyl jediný poddaný, který by mohl odvádět peníze do jeho pokladnic.
Černý princ zchudl a nemohl si již dovolit tak velkolepé hostiny jako kdysi, což mělo za následek, že se celé dvořanstvo rozprchlo do okolních království.
Černý princ nakonec zůstal sám a bez přátel. Ale nelitoval svých činů. Seděl dál na trůně a vládl dál svému království, které již ale dávno žádným královstvím nebylo.
Nikdy již ze svého trůnu nevstal a dokonce na něm i skonal.
Dnes už je jeho palác dávno v troskách. Zub času se na něm podepsal a zapříčinil jeho zkázu. Ale sál s princem postihl jiný osud. Propadl se až do samotných pekel.
Věřím, že pokud někdy někdo navštíví Peklo, nalezne v něm sál z trůnem, na němž sedí postava a smutně hledí před sebe. Tou osobou není nikdo jiný než Černý princ…