Místo, kam mě táhne srdce

Anotace: Snad pochopíte, co jsem tím měla na mysli...

Jaký je můj život? Kdo by to měl vědět, když ne já. Já jsem přece ta, která ho žije, ta která zažívá radost i smutek, slzy štěstí i bolesti.
Mám okolo sebe tolik lidí, které mám ráda, milované rodiče a vlastně celou rodinu. I když na ně sem tam nadávám, bez nich bych tu přece nebyla. Měla bych být šťstná, za to co mám, a kde jsem, ale nejsem. Teda spíše moje srdce není. Ano mohlo by být, a vím, co by potřebovalo, ale bohužel já to změnit nemůžu. Chtěla bych být tam, kam se vracím tak málo, ale když tam jsem, nic víc k životu nepotřebuji. Mám tam přátele, které mám ráda a taky tam mám lásku.. Ale já tam nemůžu být s nimi. Musím být tady, kde vlastně jen přežívám, ale tam v dáli žiju. Tam jsem to opravdu já, se vším všudy.
Oni tam žijí a ani si neuvědomují, jak krásné je to tam. Paradoxem je, že oni chtějí z tama odejít, ale já bych dala všechno za to, abych tam, mohla odejít.
Jen se děsím dne, kdy už tam nikdy nebudu moci jet a moje srdce už nikdy nebude tak šťastné jako tam...
A v tu chvíli už budu dospělá. I když na to nejsem ještě vůbec připravená. Ale nikdo se mě na to neptá. Nikoho to nezajímá a nikdy ani nebude...