Stanu se čímkoliv...

Anotace: Po dlouhé době dodávám na půl povídku na půl báseň :-)

Romanci probdělých nocí nechávám schovanou za spálenými mosty. Mé oči, dva vyhnanci v osamělých ulicích, se naposled ohlédnou, aby mohly zavzpomínat. Jsem malířkou bez štětců, básnířkou bez veršů, milenkou bez srdce i bruslařkou bez piruet. Jsem jedním velkým snem, jednou velkou neznámou. Tady je nový začátek. Kráčím znovu svým prostým životem se zrcátkem minulosti v zádech. Prosím tě, abys to nevyslovoval. Nechci, abys to říkal. Nechci slyšte tvůj hlas, ačkoli právě on je pro mě vším. Jistotou, zázemím i pochopením. Konejším svou rozervanou lásku, vyčítám nenávisti onu krutost a chci se schovat do temného plamene. Letím a hledám příčinu. Padám a hledám neexistující vinu. Změním se, zapřu se. Budu hodná princezna z Nemanic, víla bez poskvrny. Budu vším, co si budeš přát. Budu něhou, štěstím, větrem i vodou. Budu čímkoliv… Budu tvojí duší spřízněnou. Budu věčností. Pro tebe se stanu čímkoliv, třeba i vlastním zajatcem…. Důvod? Jednoduchý.. TY!