Říkáš mi...

Říkáš mi...

Anotace: Znáte to, opustí vás člověk kterého jste milovali, ale nedokážete na něj zanevřít. Stále se snažíte pomáhat, jen proto, že nechcete vidět jak trpí...i když to znamená, že budete trpět sami místo ní...

Říkáš mi ať nemluvím o své bolesti...
Říkáš mi ať nemluvím o smrti...
Říkáš mi, že Ti vadí poslouchat jak jsi mě uvrhla do beznaděje a já to chápu.
Říkáš mi jak se Ti stýská po Karlovi.
Říkáš mi jak Ti chybí jeho doteky a polibky
a já to musím poslouchat, ale pro Tebe to udělám a poslouchám.
Každá Tvá věta je ranou do mého srdce a má beznaděj roste.
Každým dalším dnem jsem zoufalejší a zoufalejší...
Stále víc času trávím na Radoučských skalách a přemýšlím jaké by to bylo skočit dolů...
Pokaždé si, ale řeknu že Ti to nemůžu udělat, ne teď.
Bojím se každého našeho stekání, zase budeš mluvit o Karlovi a má zoufalost zase vzroste.
Netuším jak dlouho to dokážu ještě snášet, ale pořád se snažím, protože vím, že Tě nikdo jiný nevyslechne...
Zase budu sedět vedle Tebe a poslouchat jak Karlovi dáváš co bylo jen moje.
Zase přijdu domů a budou mi z očí padat slzy,
zase se po devátý večer seberu a půjdu na Radoučský skály a budu přemýšlet jaké to je padat dolů.
Zase Ti složím tam na skalách báseň a budu přemýšlet zda to dnes udělat, ale zase si řeknu, že teď to nejde...
Nechci Tě stresovat, když máš zkouškové na VŠ,
ale nevím jak dlouho budu schopný to dál snášet.
Vím, že to bude stále stejné.
Uvidíme se, budeš mluvit o Karlovi a já zase budu poslouchat a má beznaděj zase vzroste...
Také potřebuju o své bolesti mluvit, ale Ty mě nechceš poslouchat.
Říkáš, že Ti úmyslně ubližuju, ale tak to není...
Také potřebuju to zoufalství ze svého srdce dostat, ale není jak...
...tak budu dál poslouchat jak mluvíš o Karlovi a budu se snažit Ti pomoct a poradit...
Pak zase přijdu domů a budu polykat své slzy a nakonec zase skončím na Radoučských skalách a bude to poprvé a naposledy co nebudu přemýšlet jaké to je padat dolů...
Autor Azazen, 27.05.2011
Přečteno 576x
Tipy 18
Poslední tipující: te.re., bloodyma, Blázen Viky, smíšek, eLs, Ejí, lexus, Leedram, Lenullinka, Defeaterka
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Vlemi procítěné, jen, prosím, neskákej ze skály. Buď silný,najdi útěchu alespoň ve svých dílech, které píšeš, tam ukryj své pocity. Najdi si někoho, měj zvířátko, piš díla a uvydíš, že se o aspoň trochu zlepší... ST

06.10.2011 16:16:00 | bloodyma

No jo znám to.Musíš mít hranice a skákat ze skály v tomhle případě je k ničemu.Prostě ona Tě vysává a ubližuje ti a dělá jí tao asi dobře...takže jí jasně dej na jevo že nejsi hadr na podlahu...Držím palce taky jsem to prožila a on mě ještě týral podrobnostmi z intimního života a jednou mi řekl jooo tebe tebe jsem taky takhle miloval a ještě víc ale překonal jsem to-v tu chvíli mi bylo jasné že už ho nechci vidět...

14.09.2011 17:38:00 | la loba

Krásně napsané :)

20.07.2011 16:56:00 | Blázen Viky

Nádherné vyjádření pocitů.... ST

08.06.2011 21:44:00 | Leedram

Žít minulostí, doufat že se vrátí... To jsou dle mně nejtemnější stránky lásky, mít zavřené oči a divit se že svět je černý.... Stačí pouze chtít ty oči otevřít... Až na to jednou přijdeš ty sám, tak uvidíš jak tě mile překvapí, že svět je plný barev ;-) Je krásné milovat, ale je ještě krásnější milovat i s rozumem, který se nás vždy snaží chránit před věcmi jako je tato.. Stačí ho občas poslechnout...

P.S. Ona si tě stejně nezaslouží a nemám ji vůbec ráda :-)

28.05.2011 09:23:00 | Castiza

to je moc smutné a zoufalé, ale neskákej a ani už neposlouchej, řekni jí to všechno nebo najdi jinou.. přeju hodně síly =)

27.05.2011 20:37:00 | dream in emptiness

Krásně a kvalitně napsáno, s velkou porcí sensibility navrch....a hlavně to hezky hojí (nebo otevírá, podle masochismu čtenáře)staré rány...taky jsem něla chvíle, kdybych Karlovi nejraději zakroutila krkem :-)

27.05.2011 18:25:00 | kaňka ouškovaná

Mluvíš,
a tvá slova létají kolem...
Jako dýky zarývají se mi,
do srdce...

A moje slzy,
je převlečená krev....
A ty tvoje další věty,
jako Uragán pustoší mojí duši...

Nechť pád dlouhý,
vezme mi život....
Tvoje tělo, rty i doteky,
co už nepatří mě....tolik mi chybí, lásko....

Nevidíš,
neslyšíš....
Žiješ si vlastní story,
a já jsem špatný herec na to, abych to zvládl...

27.05.2011 17:41:00 | whiolet

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí