Cesta výtahem

Anotace: Co se může stát cestou výtahem

Cesta dolů se vlekla, protože výtah zastavoval skoro v každém patře, a lidé v černých a šedých oblecích nastupovali a vystupovali. Někde v polovině cesty dolů, to byl výtah nejplnější a možná tu bylo i více lidí, než bylo povoleno, ale kdo by to sledoval, každý se přece chtěl dostat dolů v i tak už plném výtahu. Jak si tak přemýšlela, ucítila na svém zadečku čísi ruku. Nejdřív jí hlavou proběhlo, že by se měla ohnat a toho, kdo ji tam položil, pořádně pofackovat, ale protože byl výtah plný, nemohla se hýbat ba ani se otočit a hlavně si uvědomila, že je to vlastně příjemné. Tak jen stála a vychutnávala si ten dotek. Ruka lehce jezdila po jejím zadečku, sem tam ho lehce sevřela. Cítila, jak se jí sukně nadzvedla a ruka se dotkla její kůže. Teď si byla jistá, i když byla hebká, že je to mužská ruka. Ruka začala zajíždět mezi její půlky a tak se lehce, co prostor dovoloval, rozkročila. Ucítila, jak se ruka posunula dál ke kundičce a letmo ji pohladila. Na těle ji vyskočila husí kůže ze vzrušení toho doteku. Tlak prstů se mírně zvýšil a už tak mokré kalhotky začaly znova vlhnout. Prsty zručně odsunuly ten malý proužek látky a pomalu zajely do její lastury. Jen taktak se udržela, aby prudce nevydechla a nevyjekla, jak jí to vzrušilo. Prsty se začaly pohybovat nahoru a dolů a z její lastury šťáva jen tekla do jeho dlaně. Držela se na nohou jen silou vůle a díky tomu, že byl výtah přecpaný k prasknutí. Tep se jí zrychlil natolik, že měla pocit, že její srdce musí ve výtahu všichni slyšet. Ale všichni tupě zírali na pohybující se čísla označující patra. Musela skousnout zuby, aby nevykřikla, když dospěla k orgasmu, právě včas, když zaznělo cinknutí a na panelu se objevilo písmeno P a všichni se hrnuli ven. Ruka z kalhotek zmizela, měla pocit, že na tu ruku muselo vytéct nejméně půl litru její šťávy, ale neodvažovala se ohlédnout a s pocitem naprostého uvolnění po dosažení tak zvláštně vyvolaného orgasmu se rychlou chůzí přibližovala po parkovišti ke svému autu. Dalo jí dost práce, aby se nerozeběhla. Konečně když zaklaply dveře jejího auta, vydechla a nemohla přestat v rychlém dýchání, které si ve výtahu nemohla dovolit. Po asi tak čtvrt hodině se konečně uklidnila a odjela ve svém autě.