MÉNĚ SEXU NEŽ SE TUŠÍ

Anotace: Spíš reportáž pro mnohé z neznámého světa FKK (nevázaná kultura těla)

Je to místo, kde se snad naplňuje tvrzení: „Nejvíce toužíme po tom, co nemáme.“, ale také, že „I nejchutnější pamlsky se mohou přejíst.“
Vzpomínám si na dobu, kde mezi muži kolovaly fotografie žen, někdy již tolikrát kopírované, že na tom zrnitém obraze jen ti s největší fantazií zhlédli, co vidět chtěli. Nebo na nebývalý zájem o vypravěče, který měl to štěstí a třeba jen několik hodin pobyl na mořských plážích s označením FFK. Bylo to něco. Nejen zcela nového, ale většinou i tak vzrušujícího, že se mnozí až styděli za ztopořené údu a snažili se to všemožně skrýt. Nejčastěji ležením na břiše, s pohlavím zabořeným v písku nebo stálým zchlazováním, především toho neovladatelného orgánu, v moři. Nejčastější závěr této vytoužené podívané byl tento: „Než abych se tam několik hodin ztrapňoval a mučil, raději jsem šel jinam a především na pivo. Až teprve tam jsem vždy doceňoval, jak nesrovnatelně chutný zlatý pivní mok máme doma.
To všechno se už dávno změnilo a z nepřeberného množství i erotických časopisů, z většiny zájemců každý má ten svůj. Třeba tento, když jen nahá těla již nestačí. Stále se dočítám a poznávám, že sex je rozsáhlá věda a její poznání vyžaduje stálé, nikdy nekončící studium nových poznatků a pokoušet se uvést je do praxe. A také zjištění, jak jinak by mohl vypadat náš sexuální život, kdybychom toto všechno věděli v době nejpotřebnější.
A dostávám se k tomu, proč tento článek vlastně píši. Se svou družkou, jakmile to počasí dovolí, pilně navštěvujeme Eva-pláž. Ta „naše“ je možná výjimečná tím, že je jednak navštěvována téměř stále stejnými
nudisty, ale také tím, že každý tam má vybudované jakési stabilní dřevěné lehátko. V noci pak ve vší počestnosti jsou využívána k hrátkám početnou komunitou gejů.
Občas jsem slýchal, že v nazí lidé se v rozhovoru se navzájem dívají vzácně jen přímo do očí. Ovšem že je spousta jiných příležitostí, když má někdo potřebu někoho si prohlédnout. V tom pozorování by asi všechny muže by zaujala jedna z našich trvalých návštěvnic. Nejenže se velmi ráda, srdečně a také hlasitě směje, ale velmi zajímavé vtipy i vypráví. Nejpozoruhodnější na ní je ovšem to, že nejčastěji a snad také nejraději sedí nebo leží s úplně roztaženýma nohama. Při opalování to není nic neobvyklého kdyby právě tato žena neměla klín nejen hustě zarostlý, ale s neobvyklou barvou chloupků, takže její rozsáhlý porost připomíná myší kožíšek. Avšak její vchod, i při maximálním roztažení vždy zůstává pevně semknutý a z toho „pralesa“ nesměle vykukuje, zas jakoby myší čumáček.
Dalo by se říct, že lidé se mohou vzájemně i okoukat, takže k nějaké vzrušováním už nedochází. Dochází! Každá přítomnost opačného pohlaví je nejen příjemná, ale působí i na hormony, ať jakkoliv nechceme. Vliv tohoto prostředí se v nás kumuluje a je to jen ku prospěchu našeho pohlavního života. Není výjimkou, že některá dvojice, možná jen pro provokaci, se před ostatními chová jako by při milostné předehře. Většinou ona se nápadně tiskne k tělu partnera, svou hlavu dokonce sklání do jeho klína a podobně. U popisovaného páru je zajímavé, že u tohoto mladíka ani při popisovaném náporu se nemění tvar jeho pohlaví. Je fakt, že během pobytu pravidelně odcházejí do lesa, ale při návratu na jejich orgánech nejsou viditelné stopy po souloži.
Však něco průkaznějšího se mi naskytlo při pobytu na mém lehátku. Několik metrů pode mnou, u veřejné cestičky, hned vedle vody, ležel poměrně mladší pár. Slunce a jejich těla udělaly své. Po dlouhém líbání a vzájemném mazlení se vleže, jsem najednou jen tak mimochodem postřehl, že při stálém proplétání se jejich těla spojila. Bylo to ovšem tak nenápadné a současně i rafinované, že nikdo, třeba právě kolem jdoucí, nic nemohl postřehnout. S něčím podobným jsem se v životě nepotkal a proto mi jistě odpustíte, když jaksi víc ze studijních důvodů, jsem je nepřestal pozoroval. Očekával jsem totiž okamžik, kdy před vvvrcholením se některé tělo začne přece jen viditelně pohybovat. Jejich spojení však byl stále spletenec dvou těl, relativně nehybných, ale velmi často se převalujících z boku na bok. Takže obvyklý běžný pohyb nahrazovali jen skrytým klouzavým pohybem. Pak zůstali zcela nehybní, aby nakonec několika skoky skončili ve vodě. Domnívám se, že si vysloužili i váš obdiv.
Nepatříme mezi ty „nadržené“, ale přece jenom. Dvakrát se nám povedlo, že jsme byli na naší Eva-pláži také sami. Vím, jak se má partnerka ráda miluje ve volné přírodě a proto jsme toho využili když žár slunce na nás, stejně asi jako na mnoho jiných působil jako životabudič Možná, že k těm všem faktorům se ještě přidal i strach z toho, že nás někdo přece jen uvidí, zvláště když naše lehátko je vlastně malé přírodní jeviště. Náš prožitek tím napětím ještě mimořádně zesílil.