Kapesníček prosím!

Anotace: O Radimovi podruhé

Sbírka: LIBIDiÁŘ

S Radimem to bylo fajn. Dokonce se s ním dalo i mluvit. Zrovna vedle sebe ležíme nazí pod peřinou po chvilce vášnivých vzdechů. Už to trvá půl roku. Pro mně to sice jednou až dvakrát týdně je málo. Ví to a vždy reaguje stejně: „Ty jsi pěkně nadržená kočička. Kdybych nebyl zadaný, mrdal bych tě nonstop. Jsem jen doplněk. Ty potřebuješ někoho, kdo by tě klátil místo snídaně, oběda i večeře.“ „Zapomněl si na svačiny“, odpovídám střelhbitě a oba se smějeme. Jsem vážně nezmar. “No jo ty nymfičko“, uzavře naši debatu.
No nic, přece to dnes neprokecáme. Jeden orgasmus je pro mně málo, to taky moc dobře ví. Schovávám se pod peřinu, posouvám se níž a beru si ho do pusy. Odhrne pokrývku a sleduje mé hraní. Vypadá tak, jak ho znám: velký, široký, hladký, 21/6 cm. Vlastně mám vždy pocit, že mi tu mou věčnou mokrou kundičku roztrhne, když mě tvrdě, divoce klátí. Ale to se ti moc líbí, šeptne mi mé libido.
Saji ho. Z palce a ukazováčku pravé ruky udělám kroužek a honím ho při tom. Lehce špičkou jazyka přejíždím po žaludu, tahám za koule, cumlám je a honím čím dál rychleji. Dám si ho mezi kozy a olizuji naběhlý žalud. Znovu se přisaji a hltám ho. Je tvrdý jako kámen. „Už budu“, vzdychne slastně. „Můžu se ti udělat na obličej? Bude toho ale hodně.“ Neprotestuji. Tyhle řeči o maximální dávce semena znám. Velký oči... Heká a stříká.
Jeho horká mrdka se mi rozlévá po tváři. „Mám to až v nose!“, vykřiknu. „Jsem ti říkal, že toho bude moc“, baví se na můj účet. Utírám si tvář. Lehnu si na záda a snažím se to semeno vysmrkat. To už on ale mlsá moji lasturku... (L)