Splněný sen

Anotace: Můj nádherný zážitek, který musím vyřvat do světa.

Ráno sedám do auta a plna očekávání vyrážím za svým dlouholetým přítelem. Vím, co mě čeká, ale stejně cítím motýlky v břiše a vzrušení po celém těle. Za pár let mi bude čtyřicet a jedu si splnit svůj erotický sen, který mám už od sedmnácti, kdy jsem se svou láskou seznámila. V autě poslouchám Argemu a za chvíli přijíždím na místo. Je krásné babí léto, teplo a na kopci příjemně fouká. Cíl naší "cesty" je již z dálky vidět. Zdravím se s přítelem, který zde pracuje. Majestátní, bílá v zeleni a už pomalu žloutnoucím listí stromů - větrná elektrárna. S pokorou hledím k jejímu vrcholu.

Přítel mi pomáha nasoukat se do bezpečnostního postroje, upravuje mi popruhy a zapíná karabinu. Už to mě vzrušuje a strašně po něm toužím. S něhou a zotpovědností mi připíná další karabinu. A teď... moje největší výzva - několik desítek metrů žebříku vzhůru do strojovny. Po několika pauzách se dostávám nahoru, pod gondolou se musím odepnout z jištění. Mám obavy, ale přítel mě pevně chytne za postroj a v tu chvíli mám pocit, že dokážu všechno na světě, jsem v bezpečí, vím, že mě nepustí, kdybych uklouzla. Jsme ve strojovně, všechen strach a obavy zůstaly dole na zemi, výhled je fantastický, sluníčko hřeje a já cítím výhru z překonání sama sebe. Vše je pod náma, auta jak krabičky od sirek, lidé jen nenápadné body v podzimní krajině. Jsme tu sami, jen my dva, obrovská točící se vrtule a stroj na výrobu energie. 

Chvíli se kocháme okolní krajinou, přítel mi ukazuje okolní kopce a města a poté mi pomalu pomáhá z bezpečnostního postroje. Cítím vzrušení jak puberťačka před prvním milováním. Postroj mám dole, bundu taky, kalhoty, prádlo... Líbáme se a hladíme, mám pocit jak ještě nikdy v životě. Nechápu jak chlap pracující s tak obrovským strojem dokáže být tak něžný. Jeho doteky mě přívádí k šílenství. Opatrně lezu na generátor a držím se své lásky. Celá gondola se houpe díky otáčení rotoru a v nárazech větru. Přítel se mě ještě zeptá: "Nebojíš se?" "Ne." Odpovídám a cítím jak si prstíky hraje s mou jeskyňkou, vsunuje do mě jeden, dva... je mi krásně a pomalu "odlétám do jiného světa". Chci ho, chci ho cítit v sobě, strašně ho chci. Jemně do mě vstupuje, pomaličku, něžně. Citím to nádherné spojení, splynutí těl i duší. Jsme jedno, jedno tělo, na stejné vlně, dokonalé souznění. Přiráží hlouběji a hlouběji do mého nitra, cítím ho až na samém konci. Tam je to ono, tam mě dovádí k extázi. Chvíli mě drží za boky a rytmicky spolupracujem, ale poté si dá mé nohy na svá ramena, čímž se dostane ještě hlouběji do mě. Vnímám jeho pohyby v mém těle i houpání elektrárny pod mým tělem. Je to zvláštní pocit. Je to směs pocitů, vnímání i přemýšlení. snažím se soustředit jen na svou lásku, ale mohutný elektrický stroj pode mnou mě taky nenechává chladnou. "Ty si to dneska asi moc neužiješ, co?" ptá se mě. Probírám se z přemýšlení, ne, teď už kašlu na všechno a sustředím se jen na sebe a svého skvělého miláčka. Je mi krásně, vnímám jeho a modré nebe nad sebou. Chci ho blíž k sobě, narovnávám se a líbám ho. "Chceš to jazýčkem?" ptá se mě. "Ano." Kleká si k mému klínu a provádí mě "rajskou zahradou". Pomalu krouží kolem mého klitorisu. Nemám daleko k vrcholu, ještě do mě strčí prsty, ale já chci jeho, celého. Nechci ho mít tak daleko od sebe. Stoupá si a za chvíli už ho cítím, jeho pohyby a něhu. Dívám se mu do očí, za jeho hlavou je modré nebe a stopy proudového letadla. Zavírám oči a užívám si to všemi ostatními smysly. Lásko, lásko... Je mi nádherně a mám chuť brečet štěstím a smát se a zařvat na celý svět. Miluji Tě, lásko moje. Splnil jsi mi můj sen. Objímám ho "JSI SUPER" smějeme se a oba odpočíváme, relaxujem tělo, duši i mysl. Hladíme se a líbáme. Opatrně lezu z generátoru. Ještě mě obejme a tiskne k sobě a já zase cítím to jeho "neboj se, ochráním tě, jsi moje". "Jsem Tvoje, navždy Tvoje." Opět mi pomáhá dolů ze žebříku. Dole mi rozepne postroj, usmívá se. Oba jsme šťastní a spokojení. Jdeme na oběd. Okolní krajina je krásná. Musíme se pomalu rozloučit. Nechce se mi, chci být stále v jeho blízkosti, pod jeho ochranou. Ještě se mu naposledy opřu o ramena, cítím jeho dech a vůni jeho fantastického těla, vnímám jeho sílu i něhu. "Díky, lásko." pa, zas někdy i když na jiném místě.