Povídky z prázdné kapsy

Povídky z prázdné kapsy

Anotace: Trochu nám všem život komplikuje...

 

Dekadentní mikropovídky z prázdné kapsy

 

Ještě na začátku roku 2020 se nám dařilo a dlouholeté podnikání v pohostinství již od doby revoluce nám vynášelo. Prosperující malá hospůdka na předměstí maloměsta dokázala uživit mou rodinu, zaplatit pravidelně hypotéku na dům a samozřejmě nájem majiteli nemovitosti. Vše klapalo a byli jsme šťastní a spokojený.

Sice jsem chodil do práce 6 dnů v týdnu a měl zavíračku pouze v pondělí, kdy jezdil nakupovat vše potřebné. Ale má žena mi vyšla mnohdy vstříc a několik dní v měsíci za mě zaskočila.

Tehdy jsem o Jitku ze začátku měl dost velké obavy, protože samotinká žena v plné hospodě opilců, kteří se mnohdy nekontrovali mě uvádělo v pocit nepohody. Ale pravidelní štamgasti se za mou ženu vždy postavili, když se něco semlelo, a i když byli „pod parou“, tak byli soudní a fér…no prostě Moraváci a také muzikanti.

 

A pak přišla doba, kdy jsme poprvé a dlouhodobě byli nuceni hospodu zavřít. Po 29 letech bezproblémového podnikání a fungování to přišlo, jako neřízená střela, až nás z toho zamrazilo.

Veškeré svatby, pohřby…večírky…cimbálovky…a prostě vše najednou padlo.

Každou chvilku v televizi hrůzostrašné zprávy o pandemii, zákazy, opatření a totální tlak na psychiku - nejistota a vše se měnilo ze dne na den.

Náš rozpočet a úspory se pomalu a jistě tenčil. Najednou oba bez práce, kdy sice stát přispěl na ztrátu příjmu OSVČ, ale my museli dokázat uživit 3 děti, poplatit hypotéku na dům, nájem a veškeré služby, náklady na školy…a hromady dalších závazků.

 

Náš život a vztah se pomalu a jistě hroutil.

Pandemie a nouze trvala přespříliš dlouho.

 

Začal jsem hodně pít a tento stav řešit alkoholem.

Zbylé zásoby z hospy – stovky lahví vína, pálenky a všeho možného převezl domů a vypověděl nájemní smlouvu s majitelem.

 

Ani se tomu nedivil a dlouze mne obejmul. Věděl jsem, že je mu to líto, ale nechtěl přede mnou…chlapi přece nebrečí…

 

Zbyly mi ale vzpomínky na skvělou hospodu a lidičky, kteří tam chodili

a také i zahráli na hůsličky...a další nástroje.

 

 

 

Autor Krahujec, 19.02.2021
Přečteno 284x
Tipy 4
Poslední tipující: šerý, Amonasr, Vivien
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Přemýšlím a věřím, že to je "jen" povídka, a ne autobiografická. Nicméně velmi věrohodná dnešní době.

19.02.2021 19:23:16 | Vivien

Je to smyšlené. Navíc moc "narychlo". Díky moc za odezvu.

19.02.2021 19:43:12 | Krahujec

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí