Originální dárek

Anotace: znáte Danajský dar alias dar nedar? O něčem takovém je má povídka ze života... možná to známe každý, snažíme se ušetřit na čem se dá, ale ne vždy je to k užitku...

Nejhorší je vybírat dárky lidem, se kterýma žijete celý život. Všechno, co jste kdy chtěli, už jste jim koupili a pokud zrovna neletí nějaký trhák, který musí všichni mít, jste v koncích. Taky jsem takhle jednou vybírala dáreček pro mé drahé rodiče. Byla jsem s kamarádkou na praxi, 600 km od domova, tak jsem se chtěla zavděčit něčím opravdu originálním. Bloudila jsem městem a kromě luxusních restaurací a obchodu pro fanoušky metalu, kde nic, tu nic. Když neberu v potaz sámošky. Jo, sice táta má rád víno, ale jelikož jsem nedospělec, tak by mi ho neprodali. Když už se blížil termín odjezdu a my si chtěly s kamarádkou prohlídnout zbylé památky města, při bloudění jsme narazily na velký obchodní dům. Sláva! V jednom zapadlém koutě jsem objevila obchůdek Levné knihy. A pro rodiče, kteří milují kulturu a přírodní krásy, jsem nakonec vybrala CD-rom o krásách ČR.

O pár týdnů později mě nic netíží. Sedím si tak na wc a čtu si noviny. LEVNÉ KNIHY! Titulek. Tak si pročítám, co zajímavého píší. „Knížky, které normálně koupíte za několik stovek, vás přijdou na pár pětek.“ Bla bla bla… O doprčic! V duchu zakleju! Slova novináře mě totálně dostanou: „Nedávno jsem si v tomhle obchůdku koupil CD, strčil jsem jej do počítače a místo mé oblíbené hudby se počítač vypnul. Oprava už byla zbytečná, musel jsem si koupit nový.“ Běžím zkontrolovat situaci, zda-li je CD ještě zabalené. Ale marně jsem jen mohla doufat, že za tak dlouhou dobu ho rodiče ještě nezhlédnou. Ale zdá se vše v klidu, počítač si spokojeně vrčí, táta pořád surfuje na netu.

Vše v klidu až do dne D.

„Jarku, můžeš mi vypálit DVD, nutně ho potřebuju do práce.“ Škemrá mamka, která složitost techniky pořád nedokáže pochopit. Taťka jako správný gentleman zapíná kompa, hravě si poradí s programem na vypalování a za chvilku už se data spokojeně vypalují na disk. Jenže ouvej. DVD se předčasně vysune a na počítači bliká varovná zpráva, že data na disk se špatně vypálila. Tak nějak mi zatrne, ale raději mlčím. Táta nic nevzdává a strká do kompu další DVD se slovy, že ani technika nemusí být dokonalá. Jenomže když ani třetí DVD není schopné se vypálit, tak jak má, vztekle otec bouchne pěstí do stolu a vypne počítač. Máma zas vede chytré řeči, jak by bylo dobře, kdyby žádné počítače neexistovaly a že s tím neumíme. No, ale jediný, kdo je v tomhle fakt nejchytřejší, jsem já. Jenomže když za pár minut sestřin přítel sedí nad rozmontovaným počítačem a kroutí hlavou, co všechno se bude muset obnovit, vypalovačkou počínaje, raději si vše nechám pro sebe.

Nepozorovaně se za pár minut vytratí dárek o krásách ČR do nenávratna a já si jen říkám, že příště se radši pořádně namaluju, půjdu koupit víno a nekompromisně budu tvrdit, že mi už fakt bylo osmnáct!