Utři ty slzy (1.)

Anotace: Povídka na pokračování.

Práskly dveře. Blondýna, která seděla na posteli, prudce vstala. Měla na sobě jen červenou podprsenku a kalhotky. Perfektně učesané zlaté vlasy. Neutrální výraz zakrytý silnou vrstvou make-upu, pod kterou se jen stěží hledal skutečný obličej.
„Tohle je přepadení,“ zakřičela mužská postava oděna celá v černém. Obličej jí zakrývala kukla.
„Proboha! Ne! Prosím, nechte mě. Neubližujte mi! Prosím!“ reagovala blondýna trochu přehnaně. Začala klepat koleny a svíjet se, jakoby se jí chtělo spíš na záchod než jako výraz panického strachu.
Muž k ní rychle přistoupil. „Seš tu sama?“
„Ano, jsem. Vezměte si, co chcete. Jen mi prosím neubližujte!“
„To nepůjde, jsem tu kvůli jedinému,“ pokusila se černá maska o tajemně zlostný hlas.
Strčil do ní.
Blondýna ztratila rovnováhu a padla zády na postel.
Násilníkovi se v ruce zablýskla čepel nože.
„Né,“ začala křičet blondýna.
Muž se nad ní naklonil a chystal se dramaticky přeříznout gumu kalhotek. Světlovláska začala házet hlavou ze strany na stranu. Samozřejmě za neustálého křičení. Jinak mu ale ve zničení kalhotek nebránila.
„Doprdele,“ utrousila černá postava, spíš pro sebe, po chvíli pižlání.
Kalhotky nakonec povolily.
Okamžitě si rozepnul kalhoty.

„Stóóóp!“ zoufale zaúpěl kdosi vzadu.
Obě postavy znehybněly.
Malá plešatá kulatá postavička začala pobíhat po scéně.
„Co to, doprdele, děláte? Jak to, že ti nestojí?“ ukázal na maskáče.
Ten svěsil hlavu a hledal něco ve svém rozkroku. Evidentně to tam nebylo.
„A ty? To měl bejt strach, jo? Měl jsem chuť po tobě hodit nočník!“
Blondýna nasadila uražený obličej. Díky make-upu si toho nikdo nevšiml.
„A co ty kalhotky?“ pokračoval zas směrem k masce. „To si nikdy nepoužíval nůž?“
„Dyť je to tupý jako kráva. S tím bych nepřeříznul ani bramboru,“ začal se obhajovat.
„Cože? A co po mně chceš? Motorovou pilu? Tak lidi,“ otočil se na zbytek skromného štábu a splácl ruce, „končíme s pornem a od zítra točíme další díl Texaského masakru!“
„A v tý masce je vedro jako v prdeli,“ pokračoval jakoby jeho narážku ani neslyšel. „Jak mi má asi pak stát. Jsem nesoustředěnej.“
„Prej nesoustředěnej… Ty nejseš nesoustředěnej, ty si zvadlej jako kytka vod Benziny! Vem si piluli, amatére.“ Obličej malého tlouštíka se začal rychle zbarvovat do ruda.
„Víš, že to mám vod doktora zakázaný,“ dotčeně odvětil, strhl si masku a věnoval tlouštíkovi uražený pohled. Ten obrátil oči v sloup, pohladil se po pleši a cosi zašeptal směrem ke stropu.
„Pro dnešek končíme! A zejtra ať ti stojí jako Eiffelovka, jinak si tady skončil!“ zakřičel a odešel z místnosti.
Štáb se dal do sklízení scény. Světla ozařující postel začala, jedno po druhém, pohasínat.
Blondýna se kamsi vytratila.
„Blbý porno a von to točí jak ňákej Hollywoodskej trhák,“ zazněl někdo naštvaně.

(pokračování příště)