Divadelní hra - ŠVÁB NA MOZKU 6.

Anotace: Divadelní spolek "ŠMÍRA" - domovská scéna v hospodě U Aťana.

OSOBY A OBSAZENÍ:

Děda Hadraba (82 let) - starší dvojník Vlastimila Brodského + mladší dvojník Antonia Banderase
krásná vnučka Zdenička (28 let) - Eva Šikovná
Honza (30 let, manžel vnučky) - Pavel Liška
kamarádi dědka:
Václav (geolog a klimatolog, 45 let) - Václav Vydra
Vojta (entomolog a filozof, 40 let) - Jaroslav Dušek
krásná servírka Boženka - paní učitelová
ohyzdná sousedka baba Hanousková - Zdenek Srstka

Jsme stále v půdním bytě. Pokousaný dědek-Banderas nám omládnul. Jsou v podezření zmutovaní švábi. S nasazením života odvrátil sexuální útok pana Srstky (sousedky Hanouskové).

Děda: (Mluví si pro sebe.) "Vojta!!! Musím zavolat Vojtovi, ať si prohlédne moje nohy. Hlavně kousance, samozřejmě. Jestli vůbec šváb může takhle hryzat, když nemá zuby. A taky zavolám Zdeničce, mojí vnučce milované, ať ze mne udělá člověka." (Prohrábne vlasy a zatahá se za dlouhé vousy.)

Krátká stmívačka. Po opětovném nasvícení hlediště vidíme dědkovi do koupelny i obýváku. Děda je už oholen, Zdenička mu ještě sříhá vlasy na modernější sestřih. V obýváku sedí Vojta. Probíhá rozhovor přes zavřené dveře, z hlediště je vidět na všechny zúčastněné. Hlavně na Zdeničku. Z riflí jí vylézají tanga.

Vojta: "Tak kdy už vylezete? Já se sem ženu přes celý město a čumím na zavřený dveře!"
Děda: "Vydrž. Uvidíš, že ti to bude stát za to."
Vojta: "Budeš mít zrzavej přeliv, nebo co?"
Děda: "Ty vole, já jsem tak nabuzenej energií, že bych nejradši teď hned přefik Boženku... promiň, Zdeni..."
Zdenička: "To nic, dědo, už jsem dospělá."
Děda: "...anebo bych se dal na politiku." (Křičí skrz zavřené dveře. Zdenička ho stále stříhá, kadeře vlasů padají na zem.)
Vojta: "Dědku, odkdy mě oslovuješ TY VOLE? ...A co to máš s hlasem? Zdeni, jsi tam vůbec s dědou?"
Zdenička. "A s kým jiným? Ááách pane, netahejte mne za ně..." (Zdenička si utahuje z Vojty.)
Děda: "Chlapi, až mě zvolíte v únoru prezidentem, já to tu srovnám!!! Já jim to vytmavím, syčákům. Víš co jim řeknu? Vy, že jste tu porazili komunismus? Hovno jste porazili. Sice jsme se otevřeli Západu, to jó... ale za jakou cenu, lumpové?! Zkurvenou transformací, nesmyslnou kupónovou privatizací bez mantinelů jste nechali rozkrást a prošustrovat 250 miliard!!! To je čtvrt biliónu, vy hovada!!! A mafie? Ta už má nitky všude! Ve státní správě, soudnictví, mezi policajtama... tohle už snad nikdo nerozplete. Možná ani já ne, drazí spoluobčané, důvěřiví zoufalí voliči..."
Vojta: "Můžu tohle považovat za tvůj prezidentský projev?"
Děda: "Samozřejmě se spojím se Špačkem, aby to trochu učesal. Nejsem si jist, jestli ve slově "zkurvenou" se píše S nebo Z."
Zdenička: "Z. Co to s tebou dědo je? Takhle sprostě jsi nikdy nemluvil?"
Děda: "Jsem nasranej. Promiň. Ale teď mám sto chutí si to rozdat s celým světem!"
Vojta: "Jo... ale Boženkou začneš..."
Děda. "Správně. Kdyby dobrovolně nebyla proti, jsem nejšťastnější muž galaxie." (Zdenička z dědy opráší zbytky vlasů. Děda vyjde svižným krokem z koupelny v plné parádě. Usmívá se na Vojtu, ruce rozpažené v teatrálním postoji.) "Tak Vojto, ...co mi říkáš?"
Vojta: "TÝÝÝ VOLE!!!"

(Pokračování.)