Anotace: Získat na Literu z padesáti prohlédnutí básně třicet tipů, to není úplně snadná záležitost, ale udržet si tohle skóre, to už chce celého kokršpaněla... proč mne jen tehdy museli kupírovat... :)
I.
Na šedivé silnici tál asfalt. Z křoví, které pohupovalo svými listy kývavě sem a tam, vystupovala vlákna lesklé pavučiny. Jen tak mimoděk byla rozepnuta po velkém prostoru mezi keřem a stromem. Zrovna tudy prolétalo nejvíce much. Teď! Ta velká. Otočil jsem za ní hlavu a ztratila se mi až na kraji velkého slunečního kotouče. Silnice byla vřele teplá a do mých bosých nohou se příjemně zakusoval jemný písek. Obloha bylo modřejší než na obrazech a ptáci vesele poletovali mezi stromy.
Došel jsem k říčce za silnicí a ponořil do její chladivé vody nohy, až po kolena. Bylo to příjemné. Říčka byla průhledná, a tak se dalo pozorovat mechy a trávy na dně. Vlnily se po proudu vody, kroutily se, jakoby se měly každou chvíli vytrhnout. Slunce se blyštilo na hladině vody, jak na vyleštěné minci. Nabral jsem vodu do dlaní a opláchl si obličej. Lehl jsem si do mechu u silnice a nechal slunce pomalu, kapku po kapce sušit tvář.
V šumotu říčky jsem rozpoznal syčení kol bicyklu a po chvilce tudy projela mladá usmívající se žena. Utrhl jsem stéblo trávy a vložil ho do úst. Bylo kyselé a jeho žvýkání mi dělalo dobře.
Od keře proti mně se pomalým tempem sunul hlemýžď. Razil si cestu po zaprášené silnici a růžkami kroutil na všechny strany. Vypadal u toho komicky. Pohladil jsem dlaní stébla trávy a vstal jsem. Půjdu už asi pomalu domů.
II.
Na šedivé silnici tál asfalt. Naproti u křoví byla natažena velká pavučina s desítkami seschlých much. Dole u stromu na ní visel velký pavouk a zrovna jednu požíral. Něco, jako vosa z té strany vylétlo. Lekl jsem se a ohlédl po ní. To jsem neměl dělat. Slunce mi zasvítilo přímo do očí a vytryskly mi slzy. Bylo strašné vedro. Do bosých nohou mne pálila silnice a ostrý písek se mi zařezával pod kůži. Celé mé oblečení bylo promočeno potem. Cítil jsem se zničeně.
Přistoupil jsem k potoku za silnicí a strčil do něj špinavé nohy. Voda byla ledová. V dnešní době nemohla být ani čistá. Celé dno bylo porostlé mechy a travami. Jedním slovem: Žabinec. Slunce se mi od hladiny nepříjemně odráželo do očí. Nabral jsem vodu a omyl si zpocenou tvář. Pak jsem padl vysílením a chvíli nic nevnímal.
Z odpočinku mně vyrušila, až nějaká žena na kole. Projela těsně u okraje silnice, až mi to chrstlo písek kolem obličeje. Ještě se tomu smála! Dostal jsem vztek a začal pro uklidnění žvýkat stéblo trávy. Bylo odporně kyselé. Slunce dál roztápělo celý okolní svět.
Otočil jsem se tváří stranou a uviděl, jak se přes cestu, přímo proti mně plazí obrovský šnek. Otřásla mnou zimnice. Fuj, jsou tak odporně slizcí. Když jsem si jen představil, tu nechutnou zeslyzlou čáru v prachu, zvedl se mi žaludek. Už jsem tu nechtěl čekat. Utřel jsem si ruku od hlíny do trávy a vstal k odchodu. Nohy mě pořád bolely. Domů už půjdu asi pomalu.
Tak tohle můžu. Nemám ráda důkladné popisy a přeskakuji je, ale vydržela jsem a v druhé části jsem nelitovala. Super - jedna věc a tisíc různých úhlů pohledu. Paráda.
10.05.2011 11:46:00 | M_Davy
ST
Víš, že jsi s tímhle ze všech povídek na Literu ááánblog v první desítce? :-)
08.08.2010 23:10:00 | Aťan
Parádní - dvojí pohled na stejnou věc... Vtipný, čtivý, jsem ráda, že jsem "zabloudila" do těchto končin :-)
ST!
27.02.2010 23:24:00 | TetaKazi
Záleží na tom, jak se člověk dívá na svět .. Dala sem ST, moc se mi to líbilo
14.07.2009 18:28:00 | Gabi
dík...
ať už máte slunečno nebo zamračeno, přeju příjemný žití
03.12.2008 00:42:00 | drsnosrstej kokršpaněl
I.
Tenhle popis přesně sedí na pár míst, která znám a kam se moc ráda vracím. Sice mi přišlo divné, že bys to tam "u mě" znal také, ale byla jsem tomu ráda.
II.
Jak se říká, člověk kolem sebe mnohdy vidí to, co vidět chce... Jediná škoda, že někdy je moc vysílený než aby se snažil vidět to dobré... A je pravda, že někdy to ani nejde.
Závěrem dodávám ST, abys viděl, že já tento dvojí pohled oceňuji. Víc to bohužel nejde.
Snad ti někdy popíšu cestu k mým oblíbeným místům... :-)
13.11.2008 13:49:00 | Anita Buchtová
zní to jako analýza dvou osobnosti někde v psychiatrické léčebně , pacient namísto jedné osobnosti vlastní dvě dominantní , jako v povidce pan jekyll a hyde.
15.09.2008 11:42:00 | DAFU
celé mi to ušlo, než jsem z komentářů poznal, o co zhruba jde...je to trošku žalostně nudné :( ale to je jen subjektivní záležitost, na kterou nai není třeba brát zřetel
12.07.2008 21:49:00 | lexus
Četla jsem znovu...musím si to připomínat.
Má sklenka bývá často poloprázdná...nebo prázdná celá.
A já díky tomu neveselá.
Musím vzpomenout, jak to kokr dělá:-)))
12.07.2008 20:13:00 | spare
Fakt vtipné...:D Osobně se přikláním spíš k druhé variantě... :D
30.06.2008 22:37:00 | Grafomanická MIA
opět mě něco neskutečně fascinuje...prostě skvělý... za moje komenty nemusíš děkovat, vyprskávaj tak nějak samy od sebe jako přirozená reakce na tvoe psaní
13.06.2008 22:16:00 | Elča
to mě okouzlilo a docela aj pobavilo, hlavně změna poslední věty :)) šikula, tenhle čoklík. ST
06.06.2008 23:47:00 | kokeš od pana krbce
spare: díky moc... gramatika: když, já bych celkem rád psal (pokud budu zrovna chtít) gramaticky správně...
18.05.2008 22:12:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Gramatiku bych neřešila, mám doma dva dys:-),
ale za nápad a obsah si dovoluji pochválit a moc !
Ono je to tak vždycky : někdo vidí poloplnou a někdo poloprázdnou sklenici...
18.05.2008 21:17:00 | spare
Noc17: díky, díky, díky, tobě přeji totéž;
LadyLoba: :)
Alea: :(, přiznávám vinu, ono "kolo" byl zločin vůči jazyku, a to ostatní... hm... mám na sobě proč pracovat... málo si nahlížím pod prsty - u delších textů je to víc znát
17.05.2008 19:59:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Máš tam dost chyb (bycykl?!), chybí ti tam čárky a někde jsou i chyby stylistické - myješ se vodou, ne S vodou apod., dalo by se to napsat i lépe, ale myšlenka je výborná.
17.05.2008 16:16:00 | Alea - kometa kdovíco přinese