Tak zdravím úplně všechny, kteří formou Rohlédni se vstoupily a nahlédly do mého života, myšlenek i srdce.
Ve zkratce vás obeznámím se vším co se stalo za tu dlouhou dobu po kterou jsem se neozvala.
Vlastně to nic světoborného nebylo. Přežili sme pouť a s ní i rodinou slezinu, kam letos přijeli jen a jen ti neoblíbení příbuzní. Večer, když sem se konečně vypravila to všechno omrknout mě štípnul nějakej "ha*zlík" černej do ruky a ta mi opuchla jak baloooon, a jako bonus zřejmě sem ještě dostala u střelnice diabolkou do hlavy...
Zdá se vám to málo?? No jasně vždyť já sem a asi vždycky budu přece extrém takže přes to všechno sem měla poměrně dobrou náladu, když sem na pouti potkala Tonyho a on mě před mými i jeho kamarády pozdravil. O něco déle sem se vypravila na disko a natahhovala krk jako ta žirafa, jestli ho někde neuvidím.. No uvidila. Vedl se za ruku s holkou asi o dva nebo tři roky mladší než je on a co si pamatuju tak o ní na základce dost lidí prohlašovalo že je lesba. Vážně by mě zajímalo proč si tihle týpkové, proti svému přesvědčení a celkovému stylu života, většinou nabalí takovýhle pipky, protože to ona vážně je...a ještě k tomu možná lesba..ne že bych proti nim něco měla ale ať se teda držej ženskejch ne??? Joooo a prémie pro vás všechny co ste dočetli až sem a měli pochopení pro všechny mnou popsané řádky...v pondělí tj včera sem vyrazila z práce, a že vyrazim domu, když sem dorazola k autu měla sem prázdné zadní kolo. Zřejmě sem po cestě píchla a auto stálo na ráfku. Prostě sem dítě štěstěny jak se patří.
Tímto končím své dílko "Rozhlédni se" a jestli sem ještě nějaké své dílko o mě dám tak to prostě musím vzít úplně z druhé strany. Tudíš to bude asi trvat trochu dýl...než se dočkám jakékoliv pozitivní věci...
Mějte se a smějte se. Člověk se totiž musí smát dřív než je šťastný, protože, kdyby to nedělal, mohl by umřít aniž by se kdy zasmál.
Nebuť trupka. Dyk si ještě mládě. Nějakej Tony Ti nesahá po kotníky, stejně Tě chtěl jenom do postele a za to žádnej chlap fakt nestojí. Život je jako sinusoida a Ty jdeš teď zrovna směrem dolů. No - já jdu konečně po hrozně dlouhý době nahoru. Začínám si žít po svém. Bez chlapa, bez rodičů. Na vlastní triko. Jsem na sebe pyšná, protože jsem toho dokázala dost. A ještě dokážu.
Cesta nahoru je stejně nevyhnutelná jako že ráno vyjde slunce. Stačí to jen vydržet a Rozhlédnout se, kamarádko! :)
22.05.2008 12:28:00 | Kes