Měli jsme si spolu víc promluvit (7.)

Měli jsme si spolu víc promluvit (7.)

Je nádherné počasí. S rodinou sedím v zahradní restauraci před hradeckým supermarketem a pochutnáváme si na dobrém obědu. Nejsem náročný člověk, tyto a podobné chvilky mi ke štěstí bohatě stačí, věřte mi.
„Půjdeš s námi po obědě nakupovat, nebo tady na nás počkáš?“ promluvila na mne manželka (neslušně s plnou pusou).
Taky jsem měl plnou pusu, a proto jako odpověď vyndávám z kapsy notes a tužku.
„No jó… Pan Spisovatel, já jsem zapomněla,“ řekla trochu jízlivě, ale ne ve zlém. „Stejně budu radši, když si tady budeš hrát, beztak bys nám do nakupování frfňal.“
Prostořeká Katka (dcera 17) se přidala: „Klidně ať táta píše, kdo si hraje – nezlobí …a neutrácí za kraviny v supermarketu,“ zasmála se vlastnímu vtipu.

Po obědě se rodina zdvihla a máma zavelela k útoku na supermarket. Markéta (mladší dcera 15) mi před odchodem dala pusu. „Koupíme tam i něco pro tebe, chceš?“
Pohladil jsem ji a ukázal na její značkové tričko: „Minule jste mi koupily tohle tričko. Jsem rád, že ti to v něm moc sluší.“
Když odcházely, všichni tři se chichotaly. Mám rád tyhle letní chvilky zalité sluncem. Otevírám notes a chci začít psát. Tlustá baba ověšená zlatem mi v tom ale zabránila. Koukám na ni, jak se schválně valí proti proudu lidí. Strká do nich, dokonce jednoho malého chlapce povalila na zem. Začal plakat a jeho matka se k němu honem rozeběhla.

Hned, jak jsem tu ženu poznal, polilo mě horko… je to VÁLKA!!! Rychle vyndávám pár bankovek a zastrčím je pod popelník. Ve spěchu jsem málem převrátil stůl, …nesmím ji ztratit z dohledu. Skoro s každým se člověk domluví, ale s NÍ se teda bavit nebudu. Proboha… kolik utrpení tahle zrůda zavinila? A ona se klidně prochází i u NÁS!!! V Hradci, v České republice! Někdo by měl Válku zabít dřív, než mi vyvraždí rodinu. S hrůzou si uvědomuju, že bych se o to měl pokusit sám. Ale čím ji zamorduju? Nemám zbraň a nikdy jsem nikoho nezabil… To teď nebudu řešit, hlavně mi nesmí zmizet.
Válka se zastavila u autobusové zastávky. Agresivně si kolem sebe udělala místo, loktem jednomu staršímu pánovi rozsekla ret. Začal krvácet…

Válku jsem poznal jen zprostředkovaně – z televize, knížek, filmu, novin… V dětství jsem si ji představoval jako vyzáblou čarodějnici v otrhaných hadrech, jak žere lidi. Teď vidím, že je to dobře živená, bohatá mrcha. Válku krmí hamouni, kteří VŽDYCKY, po všechny lidské věky, chtěli co nejvíce vlivu. Tohle skončí až zánikem lidstva. A dnes? Kde jsou peníze, tam jsou zbraně. A díky zbraním jsou další peníze. Nemyslný, šílený kolotoč Války. Teď se to pokusím zastavit. Vraždou zastavit zabíjení, není to absurdní?

K zastávce přijíždí autobus, …už vím co udělám… Válka stojí na kraji chodníku, zády ke mně. Rozběhl jsem se a vší silou do sviňské Války narazím.
…Nepohla se ani o milimetr. Odrážím se od ní jako ode zdi a padám na chodník. Válka se otočila a s úšklebkem se na mne podívala. Na to, jak je tlustá, je ohromně hbitá - tvrdě mě kopla do břicha, …otáčím se na bok. Ihned následují velké rány do odkrytých ledvin. Strašně to bolí. Omdlévám. Ještě v mdlobách slyším její řvaní: „Ty si chceš hrát na hrdinu, nicotnej červe? Vždyť seš schopnej jenom čmárat na papír svoje klikyháky. Asi vám lidem psaní proti Válce dělá dobře. To jsem ráda, že ti to zdvihlo sebevědomí,“ zašklebila se a kopla mě ještě dvakrát do hlavy.

Život ze mne odchází… začínám se vidět z nadhledu, ale ještě žiju. Ležím zkrvavený u autobusové zastávky před hradeckým supermarketem. Vidím i ostatní lidi, dokonce i do krámu mezi pulty. Moje žena s holkama vybírají z mrazícího boxu velký kelímek se zmrzlinou, …pro tátu, pistáciovou…

Umírám. Cítím to jako obrovskou nespravedlnost, ne Boží prozřetelnost. Chtěl jsem ještě vidět svoje dcery na jejich svatbě… vždyť té nejmladší nepůjdu ani na taneční. Kvůli blbý, hnusný Válce. Pokouším se z nadhledu na Válku alespoň plivnout, ale nejde mi to. Tohle asi duše neumí. Válka - ta tlustá svině, ověšená zlatem, u mého těla poklekla, rukou mi nahmatává krční tepnu. Nespokojeně vrtí hlavou, znovu se postavila… nadskakuje, a vší vahou, oběma nohama, mi rozdrtila lebku. Šedá hmota mého mozku znečistila chodník…

Nežiju. Čůrek krve teče až k obrubníku… pak dál, podél silnice…
.
.
.
__________________________________________________

„BAF! Koupili jsme ti zmrzku, tati,“ vylekala mne zezadu Markéta a vedle notesu s povídkou o Válce postavila velký kelímek mé oblíbené pistáciové zmrzliny. Chválím všechny tři a taktně přehlížím nákupní vozík přeplněný "nezbytně nutnými" věcmi k životu.
Katka (ta starší) mně nakoukla do notesu. „Dáš mi to v autě přečíst?“
„Jasně že dám, nevidím v tom žádný problém. Vždyť je tady přece mír… zatím…“

Autor Aťan, 17.08.2008
Přečteno 820x
Tipy 60
Poslední tipující: Jana B., Elisa K., Kyška, Bereniké., Iv, Darwin, Spadlá z nebe, Tempaire, jjaannee, Verule, ...
ikonkaKomentáře (18)
ikonkaKomentujících (16)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Je tíživé, že je to zas jen otázka času než zase... Jímavá povídka, cítím mráz.

18.07.2013 00:33:38 | Kyška

díky za návštěvu, ..už se mi stýskalo :)

20.10.2013 08:45:38 | Aťan

Liter je pro mě něco jako archiv, ..koukám co jsem to vlastně před pěti lety psal :-) dík za návštěvu, Kyško

18.07.2013 07:49:18 | Aťan

Tak já doufám, že se už po Hradci Králové válka neprochází.

20.10.2013 03:57:03 | Haviko

U téhle se mi zastavil dech,..

04.10.2011 15:28:00 | Bereniké.

Přesně mi vzal Siorak slova z úst,takže souhlas.Tedˇ ještě jak lidi přimět číst? ST

30.05.2010 15:34:00 | Iv

Paráda...
Taky mám nejraději pistáciovou. :)

29.11.2008 21:06:00 | Verule

juuj, ale som si zgustla :)
dobre citanie :)

08.09.2008 11:17:00 | maranika

Mám dvě dcery trička od nich nemám a po nákupech je nevodím. Asi se k nim nehodím. Tak si to hodím

28.08.2008 21:02:00 | umělec2

Díky všem za komenty a že jste se stavili na kus řeči. Tohle téma mě leželo v žaludku dlouho, ale až Gruzie mne rozhoupala.

18.08.2008 19:32:00 | Aťan

Jenže takhle to válka právě chce a kdokdo jí na to skočí, chce ponoukat k násilí, které jen tak neskončí...škoda že sis neuměl promluvit, aspoň se pokusit...
Ale napsané je to pěkně:-)

18.08.2008 14:19:00 | sioned

Moc pěkné červíčku!!! :o) Jen tak do ní! Každý jak umíme. Někdo perem, někdo jinak.

18.08.2008 13:02:00 | Hannazka

Tohle ti nikdo neodepře ;-)
Parádně jsi to popsal, snad akorát je to v kontrastu s tím názvem - Měli jsme si spolu víc promluvit :-))

18.08.2008 12:46:00 | Chancer

úžasný - úplně mě ten příběh vtáhl a navíc je to i (bohužel) pravdivý, že Válka je tlustá a dobře živená svině :-(

18.08.2008 11:51:00 | Sandra_T

moc pěkně jsi to napsal

18.08.2008 09:31:00 | takova

Koukám, že si s tebou promluvila ručně a stručne :-)

17.08.2008 23:32:00 | Popelka

Také bych si tak Válku představoval...

17.08.2008 23:18:00 | Bíša

Tak sugestivní, až mi to sebralo dech...naštěstí jsem ho stačila odchytit, a tak zase dýchám...perfektní dílko :-)

17.08.2008 22:44:00 | Lorraine

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí