Slepec

Anotace: Důvod k zamyšlení pro dobro

Na perónu stál.
Přijel vlak metra a já k němu vykročil. Nabízenou pomoc přijal. Usadil se za dveře vytáhl přehrávač nasadil sluchátka pustil cosi. Sedím naproti němu a vidím mrtvé modré oči těkající. Ten pohled mi nevadí. Je krásně oblečen černou košily, sako, vyleštěné boty. Černé vlasy spořádaně učesány, hladce oholen i navoněn. Věk odhaduji na 35 let. Ruce čisté a pěkné. Když jsem ho ved přišla mi jeho ruka nehmotná. Byl to signál od pánaboha, myslím. Na Muzeu sám ven vykročil.
A mě se tak líbil. Neměl flek od pasty, prach ze stavby, dech z putiky.
Jedu dál do Fučíkárny na koncert Bila a Tří Sester. Na baru to rozjedem pak s nima pojedem. Hlava údy klamou život chtějí stranou.
Panáky tam hrnem pivem zalijem.
A zase pěšky na Metro. Vnímám lidi sedím. Chodov je moje stanice. Tu kvůli spánku přejíždím z Hájí pak taxíkem domů dojíždím.
Kde byl on, co měl mne včas z vagónu vykázat či přikázat, ven si vem sebe jen!!!
A teď dopoledne dopis, krásné psaní avšak zrcátko mi u Volva kdosi urazil a tím vypravil problém.
Práce dech je nevoný.
Krásné holky všude.
A já ztrácím dech.
Nepiju nekouřím neslintám ani necintám to se však jen domnívám.

A on to všechno v sobě měl, viděl co já nevěděl.
Slyšel co já neříkal.

Až mne z toho mrazí stín chodníku do mne vrazí.

Jsem ubohý nudný a špatný muž tedy zatím napořád.