Cesty tam a zase zpět 4/4

Anotace: poslední část...

No nic za chvíli jsme na místě, kdyby sme jeli domu je to o něčem jiným, ale takhle s výhledem nekonečnýho tejdne. Ten česnek leze docela do hlavy, dámy už maj dobrou náladu a vypráví dál o chlápkovi co je nějakej fanda cyklistiky, kterej dokáže dojet z Karviný domu za pět dní, bohužel jsem se nedověděl kde bydlí.Žhavá novinka, nedavno měl menší nehodu stalo se to někde ve Francii když sjížděl tamější stezky, a tak odpočívá né v pokoji, ale někde na lůžku v Paříži z toho co o něm říkaj je to fakt mazák a každá jeho výprava s sebou přinese nějakej úraz. Je tu nuda, dámy se začali poměrně potit, není divu k výparům z česneku hoši ještě otočili páčku od topení k červenýmu bodu, musím uznat, že pokud jde o vytopení kupé, lze toho dosáhnout poměrně lehce a rychle. Já mám vyhrnutý kalhoty až po kolena Amper otevřenou hubu dokořán a chrápe a Wopice s kšiltovkou do čela čumí z okna dál a dál. Vlak s sebou trhnul a Amper si málem vyrazil zuby o okno, blížíme se k Plzni, dámy už jsou evidentně nedočkavé a oblíkaj se i když jsme teprv v Nezvěsticích, musel jsem se začít smát, protože Wopička najednou zničehonic vlepil facku Amperovi tak jak to bejvá zvykem, o tom zvyku víme jen mi tři, dámy to evidentně jako vtip nevzali a jen tak divně se pousmáli, teda spíš ušklíbli. Ty dva burani dělaj jak kdybysme jeli sami tři vůbec si „holek“ nevšímaj a diskutujou o minulej akci, kdy se Ampér tak moc spil, že si hrál v městské hromadné dopravě na retardovanýho blbce a Vomi ho utěšoval. Když tohle slyší ty dámy jedna z nich se zeptá kde je tady záchod a odkráčí si ulevit. No vida čekal jsem kdy to přijde a divim se že až teď, začali kritizovat dnešní mládež impulsem k tomu byl pohled z okna na pomalovaný okolí tratě od těch „grázlů“ sprejerů. Rozhovor zakončujou popřáním štěstí v neštěstí a odchází, my taky balíme. Ještě si prohlídneme Amperovo pivase a je rozhodnuto jde se na pívo k Cikánovi. Cítíme chmel, jsme na místě. Ampér se vzbudil. Vylezli jsme z vláčku a nastoupili do městský, narvaná jak kráva, kdybychom neměli aspoň ty tašky, ale co, jede se na pívo. Koukam po buse a najednou do mě někdo vrazí nějaká bába, koukám na ní a nevěřim vlastním očím je to ta z kupíčka a za ní i ta druhá, mno svět je malej co se dá dělat. Už máme velkou žízeň tak jdem.