Co vyprávěla Helenka

Anotace: Šťastné konce?

Seděla v pokojíčku svých princezniček.Dvojčátka Janička a Hanička tu dnes nespějí,jsou u babičky.Pokojíček bez těch čtyřletých čertic vypadal opuštěně.Helena seděla u okna a dívala se na měsíc na nebi.Byl zrovna úplněk.Noc už se blížila k ránu.Jindy by Helena,po romantickém večeru a milování s manželem,spala spokojeně v jeho náruči.
Jindy ano.
Ale ne dnes.
Dnes pozoruje úplněk a promítá si v hlavě film předchozího dne.A ještě stále nechápe,jak se to všechno mohlo tak zašmodrchat.

Ráno u nich bylo hektické,jako ostatně vždy.Vypravit dvojici čertic do školky, byl někdy úkol přímo nadlidský.Manžel Jirka naštěstí měl kancelář doma a tak mohl se vším pomáhat.Hodně Heleně s děvčátky pomáhal a tak se mohla před rokem vrátit do kanceláře,kde pracovala před porodem.Koupili si větší byt.Jiří si mohl udělat pracovnu doma a ještě stíhal i vyzvedávat holky ze školky ve tři hodiny.A to už pak Helča přijde z práce a převezme je.Byla moc ráda,že ho má.Byl hodný a pozorný.Byl prima táta.A rozhodně byl i skvělý milenec.
Ano,to všechno byl.
Ale poslední dobou se dost změnil.Byl teď hodně nevlídný,nevrlý a protivný.Veškeré její snahy,zavést s ním hovor,končily neúspěchem.Často neodpovídal nebo něco zavrčel v odpověď.
Na její otázky,jestli ho něco trápí,odpovídal: „Nech mě,prosím tě ,žít!“
A někdy odsekl: „Nepozoruj mě tak!“
Když ho pohladila, strpěl to.
Začali se hádávat.Hádali se skoro pořád.Sice o nesmyslech,ale vášnivě.
Chyběl jí.Chyběly jí jeho pozornosti,úsměvy,kterými ji dřív častoval.Chyběly jí doteky a pohlazení.Chybělo jí popovídání si u sklenky vína.Chyběl jí pocit,že je s ní rád. A chyběl ji sex.

Zase se dnes ráno pohádali.A zase kvůli blbině.Ona se domáhala odpovědí na své otázky.A jeho její otázky ničily.Každá debata,kterou poslední dobou vedly,skončila stejně.
Ona uraženě řekla něco ve smyslu“ „Promiň,že mám starost,aby ti nic nechybělo.A že mám o tebe péči.“
„Jenže ta tvoje péče mě dusí!“ odsekl obvykle.
„Připadám si poslední dobou jak pod drobnohledem,ani chvíli mě nenecháš v klidu!“ vypustil dnes.
Neodpověděla,nechtěla se hádat před dcerkami.
Ale vztek měla.A velký!
Každý den to samé,už několik měsíců.Cítila se nechtěná a nemilovaná.Nechtěla být jen matkou.Chtěla být i ženou,milenkou..

Odvedla holčičky do školky.Bylo jí s nimi hezky.Janička a Hanička žvatlaly jedna přes druhou.
Na všechno se ptaly svou oblíbenou větou: „A ploč?“
Byly to takové stále vysmáté uličnice.Její sluníčka.Ale ani ony dnes nedokázaly zaplašit tu pachuť hořkosti z hádky s Jirkou.

V práci měli dnes čtvrtletní uzávěrku,tak bude práce nad hlavu.Alespoň nebude na to ráno muset myslet.O kancelář se dělili tři.Ona,starší kolegyně Květa a kolega Robert.Květa dnes nepřišla,onemocněla.Tak měli s Robertem co dělat,aby vše stihli.Pracovalo se jí s ním dobře.Padli si do noty hned,jak se po mateřské vrátila do firmy.Byl veselý,usměvavý a věčně naladěný na lumpárny.Měl rád ženy a ony jeho.Byl k nim pozorný,vždy si hned všiml nového oblečení nebo účesu a vše náležitě pochválil.Prostě ideální chlap!
Květa mu vždy mateřsky říkala: „Ty ženský tě jednou utahaj.Měl bys už přestat chodit se všema a mít jen jednu nastálo.“
Vždy s úsměvem odpovídal,že nemůže přeci nechat ladem tolik krásek.A pak dodával: „Jo,kdybych měl takovou hezkou a milou,jako je Helenka,tak tý bych se držel a jiný bych už nepotřeboval.“
Vždycky se tomu všichni tři smáli.Ale Helča věděla,že se mu líbí doopravdy.To žena vždycky pozná.Dělala,že nevnímá jeho pohledy,Ale cítila je vždy,když si myslel,že je zabraná do lejster.
Pracovní dobu dnes přetáhli o hodinu,aby vše stihli.
A když to už měli hotové,prohlásil Robert: „To by se mělo oslavit!“
„To teda jo,“souhlasila.
„Ještě jsi neviděla můj nový byt,co kdybychom zašli na skleničku?“
Takhle ji lákal už mockrát.Vždy se smíchem odmítla a pelášila domů k Jirkovi a dvojčátkům.Dnes se jí ale domů vůbec nechtělo.
Souhlasila tedy.
Zavolala Jirkovi,že půjde ke Květě na sklínku,aby se postaral o holky.Ani netušila,jak lehce jí ta lež vyklouzne z úst.

Pak vypnula mobil a nechala se odvézt k Robertovi.Jeho byt ještě voněl novotou.Všechno v něm bylo perfektní.O zařízení se Robertovi postarala sestra,která dělala bytovou návrhářku.Po obhlídce bytu se usadili v obývacím pokoji a u sklenky červeného vína se bavili o všem možném.Bavili se v lehkém a žertovném tónu,jako v kanceláři.Bylo to fajn.Postupně jim docházela témata a stále častěji se odmlčovali.Úplně cítila,jak se jeho hnědé oči vpíjejí do jejích.
„Dneska máš takový smutný oči,“řekl.
A pak ji pohladil konečky prstů po tváři.
Potom už to bylo jako ve filmu,jeho oči byly blíž a blíž..
Najednou se líbali.Nejprve nesměle a váhavě.Pak vášnivě a hladově.
Kdyby jí někdo ještě včera řekl,že bude Jirkovi nevěrná,vysmála by se mu.
Ale dnes?
Nechala se odvést do ložnice.Svlékal ji,stále ji hladil a šeptal ty hezké nesmysly,co toužila slyšet od manžela.
Bylo to sním moc hezké.
Cítila se zase být žádoucí ženou.
Asi o hodinu později za ní vklouzl do sprchy.Vzájemně se mydlili sprchovým gelem a laskali.Milovali se pod proudem horké vody a bylo to opravdu vášnivé a divoké.
Po dlouhé době cítila,že skutečně žije.

Domů šla pěšky.Robert pil víno s ní a tak řídit nemohl.A ona ani nechtěla,aby ji doprovodil.
Potřebovala si srovnat myšlenky.
Věděla,že už se to nesmí nikdy opakovat.
Ale rozhodně ničeho nelitovala.
Jen nevěděla,jak se podívá Jirkovi do očí.Bála se,že to na ní hned pozná.

Dorazila domů,vyndala klíče z kabelky a chtěla odemknout.Dveře se otevřely a stál v nich Jiří.
„To je dobře,že už si tady.Už sem ti chtěl volat ke Květě.“
„Holky už spěj?“ zašeptala a srdce jí bilo jako na poplach.
„Nemusíš šeptat.Jsou u tvý mámy na celý víkend.“
Nechápala.
„Vyjednal sem to s ní.“
„Víš,mělas pravdu,byl sem poslední dobou hroznej.“
Musela se opřít o dveře,které právě zavřela.
„Jak jsi ráno odešla,futr sem na to myslel a vymyslel sem tenhle plán.Holky jsou u babičky.Já sem připravil malý pohoštění.Dáme si vínko a uděláme si hezkej večír při svíčkách.Bejvalo to moc fajn,když sme to tak dělali dřív.Chybíš mi.“
Musela rychle mrkat,aby zaplašila slzy,co se jí draly do očí.
Jak tohle už dávno toužila slyšet!
„Běž se vyspršit a já to zatím nachystám,“řekl a políbil ji na špičku nosu.
Myslela,že jí srdce vyskočí z hrudi!
On na ni čeká s romantickým večerem..
A ona se vrací z náruče jiného muže..