Slaměnka - kulička hrací co se vrací

Anotace: Dnes už se to asi nehraje bez okraje

Slaměnku

Já vyrobil jsem si slaměnku (kuličku), to abych zapomenul chvilenku.
A pak si přišla znenadání (ruka), zezadu napálila si mne cvrnk a ja mizel v dáli.
Šla si ke mně blíž a já zdá se byl Tvůj kříž.
Měl sem díře být blíž, jel sem však níž.
Zastavil se o mříže a v dáli viděl kříže.
Zkoušela si prsty zasunout a o kousek mne posunout.
Moc to nešlo a pak to vyšlo.
Desátá rána mne do jamky přesunula.
Viděl sem ti blesknout v oku jiskru, to jak sem tam zmizela.
Do sáčka šaháš pro váček, šňůrku rozepínáš a další kuličku vyjímáš.
Je to duhovka.
Do hry se Ti ji nechce dát a raději jiným chceš je brát.
Mám Tě za to ráda jiného kamaráda nemám, snad jen když vyhraješ a druhého obehraješ o duhovku.
A moc by se mi proto po Tobě stýskalo, víš?