Kurvy vesmírný
Kam já dnes půjdu?
Nikdo mne nečeká a ani já nikoho.
Sednu do metra a vystoupím tam, co jich půjde ven nejvíc.
Stojím si v soupravě, suneme se po trati.
Nikdo nikde nevystupuje.
Mám hlad, žízeň a trable.
Vlak už ani nestaví.
Nikoho nepřibírá.
Hodně nás tu zbývá.
Propadla doba, po kterou má platnost jízdenka.
Jedu dál na černo.
Jsem černej vzteky.
I ostatní se začínají vybarvovat.
Jsme tu všichni černý.
Jenže revizor tu nechodí, škoda vyloučil by mne.
Jedu noc, den, noc, den pořád dál a dál.
Tak to je vesmír.
A kurvy jsou ty, co tohle říděj.
Marta
Martu zná celá parta.
Jirku znám já.
Evu znají všichni.
Natož Adama.
Vypila jsem po dlouhé abstinenci zase jednou jednu skleničku výborného moku jen tak pro chuť, a tudíž jsem schopná konečně po několikerém čtení vyhodnotit i tebou napsané...je to výborné, fakt...(:-D)))
26.08.2006 22:56:00 | Mara*
V metru jsou divní úplně všichni. Tak mě napadá, jestli někomu jinému v metru připadám divná i já. Martu neznám. Jirku jo, dokonce ne jednoho. Adam je můj kamarád a Eva jeho sestra. Rodiče nebyli moc originální. Ale to ti moji taky ne, jmenuju se po babičce.
24.08.2006 18:38:00 | Gina Rocca