Anotace: Úsporou k velkým cílům cesta vede
Kurvy vesmírný
Kam já dnes půjdu?
Nikdo mne nečeká a ani já nikoho.
Sednu do metra a vystoupím tam, co jich půjde ven nejvíc.
Stojím si v soupravě, suneme se po trati.
Nikdo nikde nevystupuje.
Mám hlad, žízeň a trable.
Vlak už ani nestaví.
Nikoho nepřibírá.
Hodně nás tu zbývá.
Propadla doba, po kterou má platnost jízdenka.
Jedu dál na černo.
Jsem černej vzteky.
I ostatní se začínají vybarvovat.
Jsme tu všichni černý.
Jenže revizor tu nechodí, škoda vyloučil by mne.
Jedu noc, den, noc, den pořád dál a dál.
Tak to je vesmír.
A kurvy jsou ty, co tohle říděj.
Marta
Martu zná celá parta.
Jirku znám já.
Evu znají všichni.
Natož Adama.
26.08.2006 22:56:00 Mara*
Vypila jsem po dlouhé abstinenci zase jednou jednu skleničku výborného moku jen tak pro chuť, a tudíž jsem schopná konečně po několikerém čtení vyhodnotit i tebou napsané...je to výborné, fakt...(:-D)))
24.08.2006 18:38:00 Gina Rocca
V metru jsou divní úplně všichni. Tak mě napadá, jestli někomu jinému v metru připadám divná i já. Martu neznám. Jirku jo, dokonce ne jednoho. Adam je můj kamarád a Eva jeho sestra. Rodiče nebyli moc originální. Ale to ti moji taky ne, jmenuju se po babičce.