V sobotu

V sobotu

Anotace: Tak nějak to vyplynulo...

„Chodíme s Mirkem hodně do divadla.“
„Do divadla.“ Neptal se, spíš byl překvapený. Potřeboval si to zopakovat. Aby uvěřil. Nebo aby pochopil.
(A nebo jen nevěděl, co jiného říct.)
Vedle u stolku se dvojice držela za ruku: dívka měla paži položenou na stole a kluk ji hladil po předloktí. Dívali se na sebe, vzájemně si četli z tváře.
„Něco se ti nezdá?“ V zelených očích jí blýsklo.
„Chodíš teď do divadla.“
Usrkla kávy a odložila hrnek. Ruce složila do klína, ale hned je zas vrátila na stůl. Pohrávala si s ubrouskem. Byla nervózní? „Do divadla a na výstavy a na koncerty…“ nechala výčet otevřený.
Zkoumal ji pohledem. „Je z tebe kulturní člověk, koukám. Už jsem tě chvíli neviděl na fotbalu.“
„To bude tím, že jsem tam chvíli nebyla.“
„Nemáš čas.“
„Přesně.“
(„Nemám čas na fotbal.“)
Kluk u vedlejšího stolku se naklonil k holce sedící naproti němu a políbil ji. Krátce. A zase tam jen tak seděli a dívali se na sebe, takovým tím pohledem zamilovaných, který nevidí nic, co vidět nechce.
„Poslední zápas jsme vyhráli. Dva nula,“ řekl, jakoby o nic nešlo. (Ale ono šlo.) „Radek chytal jako nikdy předtím. Škoda, žes to neviděla, líbilo by se ti to.“
„To rozhodně,“ přitakala zamyšleně. Zbrklým pohybem přitom natrhla ubrousek. Sykla. „Příště určitě dojdu,“ slíbila.
Řekla to jen tak, napadlo ho. Ona teď přece chodí do divadla. S Mirkem. Kdo je sakra Mirek, že ji vodí do divadla a na koncerty a na výstavy, když se hraje fotbal?
(A kdo je on, když ji chce na fotbalu, zatímco ona je s Mirkem v divadle?)
„Nemusíš,“ ujistil ji.
Podívali se na sebe. Takovým tím pohledem, který se snaží nevidět to jediné, co opravdu vidí.
„Já chci.“
Vždycky chtěla.
„Takže tuto sobotu?“
Na sobotu mají lístky na Tramvaj do stanice touha. Tennesse Williams.
„Takže tuto sobotu.“
Dvojice u vedlejšího stolku zaplatila a ruku v ruce zmizela na prosluněné ulici. Zůstaly po nich dva prázdné šálky od kávy a talířek s drobky po čokoládovém zákusku. A podivná všudypřítomná iluze, že láska zůstává. Odchází jen lidé.
„A Mirek?“ nedalo mu to.
„Už se nemůže dočkat.“ (Mirek miluje Tennesse Williamse.) Aniž si to uvědomovala, nepatrně se konečky prstů otřela o jeho ruku volně položenou na stolku. „A já taky.“ (Tennesse Williams jí nic neříkal.)
Autor Gina Rocca, 20.12.2006
Přečteno 438x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

Co říct, zase povedené, ale tntokrát mi tam něco chybělo, těžko říct co, ale čekala jsem trochu víc (asi jsem tvými texty zmlsaná a začínám být vybíravá :))

25.02.2007 18:26:00 | Cristinne

No vida, tak Sirael není jen šílenec bez citů, se kterým nic nehne:)
Co ti k tomu mám napsat, aby to dalo smysl, mám tisíce myšlenek v hlavě a nějak se nechtěj seřadit, aby mohly uniknout ven..
Nechám je prozatím tam a řeknu jen : Pěkné.
Napsat to ty, vyjádří to mnohem víc. Ach jo, mít tak ten dar...:)
Sirael

28.12.2006 15:26:00 | Sirael

Tebou poskládané písmena čtu rád coby povídky i komentáře. Poznal jsem Tě asi před rokem a nyní zvyk velí přát tak se tedy měj a tohle slyš prostě piš.

23.12.2006 08:37:00 | umělec2

Konečně něco trochu optimistického. Hurá!:o) Je to pěkné, obdivuju umění psát dialogy, které nejsou jen fráze a vyjadřují i pocity.

22.12.2006 21:20:00 | Sokolička

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí