Párty

Anotace: Proč vlastně chodíme na párty?

Bylo asi sedm hodin večer, když se Mack chystal na svoji další párty. Úprava vlasů a výběr správného outfitu mu vzal asi patnáct minut. Zrovna když si fénoval své kadeřavé vlasy, zazvonil zvonek.
„K sakru.“ Pomyslel si. Odložil fén a šel otevřít. Byl to Jirka, další mezinárodní student na této budově.
„Člověče, pospěš si. Za deset minut tam máme byt.“ Volal Jirka netrpělivě na Macka.
Jirka byl z České republiky a Mack zase z USA. Jirka byl zvyklí chodit všude na čas, na Macka se muselo vždycky čekat. Ti dva byli naprosto odlišní, ale hned první den na seznamovací párty si padli do oka, a od té doby spolu kamarádí. Možná to bude snad tím, že společně chodí do posilovny a na squash. Když Mack dokončil práci na svém účesu a nanesl na sebe parfém od GUCCIHO, mohli kluci vyrazit. Ulice byly plné, již bavících se studentů. Bylo jich spousta, jeden hlouček, vedle druhého. Mack nikoho z nich nepoznával. Až Jirka se zastavil u jednoho hloučku mladých Japonek. Byli to studentky prvního ročníku. Mackovi právě jedna z dívek padla do oka. Jmenovala se Ti. Byla drobnějšího vzrůstu, měla havraní, černé, dlouhé vlasy. Oči černé, jako dvě perly. Na sobě Měla oblečenou typickou Japonskou róbu a k tomu boty asi na deseti centimetrovém podpatku. Byla přesně Mackův typ. Prohodili s Mackem pár vět, ale pak už kluci museli jít. Když došli k budově, kde se párty konala, byli promrzlí na kost. Venku se zdrželi asi patnáct minut, ale vzhledem k faktu že teplota vzduchu byla kolem nuly a kluci si na přechod nevzali bundy, tak to stačilo. Martin začal opět kašlat. Večer před párty dobral antibiotika. Nicméně, po prvních panácích vodky byla rýma zahnána. Kluci pili v bytě jejich kamaráda, který je z Ruska. Jmenuje se Ivan. Ivan má velice rád vodku a taky se o ni vždycky moc rád podělí. Netrvalo to dlouho a kluci byli ve velmi dobré náladě. Pili na kola, celkem šest kol. Každé kolo museli vypít jednoho panáka vodky. Velikost panáka záležela na minci, kterou si dotyčný vytáhnul. Měli k dispozici deset, dvacet, třicet, čtyřicet, padesát centů. Deset centů se rovnalo deset mililitrů. Mack měl právě tu smůlu, že si pětkrát po sobě vytáhnul padesát centů. Když je Mack hodně napitý přestává se bavit, ztrácí svoji dobrou náladu a začíná být unavený, znuděný a nepříjemný. V tu chvíli ještě nebyl hodně napitý. Byl v tom nejlepším stádiu, jak jen můžete na párty být. Byl veselý, bez zábran, plný energie. Byl jako atomová elektrárna. Oči mu svítily a poletoval po budově nahoru a dolů jako šílený. Navazoval kontakty, bavil se, povídal si, s kým jen to šlo. Však nemohl se pořád zbavit toho divného pocitu. Chtěl se bavit a přitom neustále v sobě cítil nějakou brzdu. Nějakou překážku, která jej otravovala a rozežírala zevnitř. Chvíli jen stál u zábradlí a pozoroval lidi. Připadal si tolik důležitý, ve své pozici. Díval se na ostatní se shora a přemýšlel o čem si asi tak povídají. Na co myslí. Proč přišli na párty. Chtějí tu někoho poznat, anebo snad jen se přišli bavit? V tom k Mackovi přišel Jirka. Poplácal jej po rameni. Vedl s sebou dvě krásné Španělky. Maria a Paola. Byly jako světlo ve tmě v porovnání k vnějšímu okolí. Všude kolem byl dým, ve kterém se šedé stěny studentské koleje zdály být ještě zašlejší, než ve skutečnosti byly. Vzduch byl vydýchaný, bylo horko. Avšak ty dvě krásky tam stály a čekaly, co se bude dít. Tolik by chtěl poznat ty krásné dívky blíž. Chtěl by poznat jejich intimní partie, jejich vnady. Rozbalit je jako vánoční dárek.
„Ne, Ne. Takto nesmíš myslet!.“ Říkal si Mack pro sebe. Dívky popíjely nějaký červeno modrý nápoj. Usrkovali brčkem a tak Macka napadlo, že si dá s nimi. Nebyly proti, hlavně Paola. Té Mack padnul do oka, ráda s ním sdílela svůj pohár. Potom nastala konverzace na takové té ploché úrovni. Jako odkud jsou. Jak se jim líbí ve městě a tak dále. Nicméně se nakonec dostali opět k alkoholu a k drinku, který dívky popíjely. Mackovi moc chutnal. A tak poté, co s Paulou dopili její pohár, šli k ní na pokoj připravit další drink. Mezi tím Jirka a Maria už nevnímali realitu a líbali se u bytu číslo tři ve čtvrtém patře. Krásná brunetka, Paola právě přinesla z lednice vodku a džusy. S Mackem namíchali drink. Stáli v kuchyni, sami dva, naproti sobě. Dívali se jeden druhému do očí a popíjeli svůj drink. Paola natáhla ruku a sáhla Mackovi do rozkroku. Mack nic neříkal, nijak nereagoval. Nevěděl, co má dělat. Byl na rozpacích. Paola jej přitahovala, a to co právě dělala, se mu moc líbilo. Nicméně slíbil věrnost svojí lásce v USA, kterou uvidí za čtyři měsíce.
„Ne, ne.“ Mack odtáhnul Paolinu ruku. Potom jí vysvětlil situaci. Společně dopili drink a rozešli se. Mack si stoupnul ke schodům. Byl už na mol. Právě uviděl Ti, jak odchází s nějakým mladíkem. Díval se kolem sebe a přemýšlel. Co tu ti lidé vlastně dělají? Přišli si sem jen povídat? Nebo si najít partnera na sex? Proč sem ti lidé vlastně přišli?