Pětiletá Veronika, povoláním kuplířka

Pětiletá Veronika, povoláním kuplířka

Anotace: Emoční inteligence, to je opravdu zapeklitá věc. Člověk se ji podvědomě učí celý život, ale nikdy nelze sebevědomě zakřičet - hurááá, už všechno umím!


Od puberty mě pronásleduje zásadní myšlenka: jak být šťasný, ale přitom tím nepopudit lidi okolo. Jak se vůbec k tomu štěstí propracovat a nějak šikovně obejít neštěstí? A jde to vůbec? Je to v lidských silách?
Vytrhnu úryvek ze staršího dílka "...a stačila vteřina". Pro lepší pochopení oč zhruba jde, krátký úvod:


Osoby a obsazeni: Veronika - pětiletá "kuplířka", Tonda - psycholog (kamarád Martina), Martin - nevlastní otec Veroniky (vypravěč), Karel - zarytý starý mládenec, kamarád Martina (hajný), Lenka Novotná - matka Veroniky, pí doktorová - manželka Tondy. Celý dlouhý příběh - ZDE.

 

 

_______________________

Prostředí: horská chata v Krkonoších, leden. Na horách jsou všichni - kromě hajného Karla, kterého chce malá Verunka oženit s obsluhou lyžařského vleku.

 

"Já vám říkám, paní Novotná, že Veronika chce dát dohromady tu od vleku s Karlem," tvrdí Tonda cvokař.
"Jak jste na tohle přišel?"
"Sama Veronika mi to řekla. Vůbec se s tím netají, jak to má vymyšlený. Hraje s odkrytými kartami. Dokonce říkala, že vám to klidně můžu prozradit. Že ji - jako žena - určitě pochopíte." Tonda se napil z dvojky bílého.
Lenka vrtí nesouhlasně hlavou. "Jak naše pětiletá Verunka může dělat dohazovačku, když neumí napsat ani adresu?"
"Protože vaše dcera," doktor mává ukazováčkem ve vzduchu, "má IQ hodně vysoko. A já jsem vám to říkal hned. Karlovi vzala starou vyhozenou pohlednici s jeho adresou. Obrázek Karla vystřihla z časopisu Myslivec - i s článkem o něm. Je tam černé na bílém, že to je mladý vdovec. Že jste jí ten článek četla?"
"To je pravda," potvrdila Lenka.
"Vaše dcera, paní Novotná, splňuje celou škálu IQ. Karel bude mít hodně práce, aby se ze svatby s vlekařkou vykroutil. Vás s Martinem dala dohromady taky Veronika, to je veřejný tajemství. Podívejte… vezmeme si to pěkně po pořádku - a Veroniku budu známkovat jako ve škole: abstraktní inteligence za jedna. Veronika perfektně řeší problémy a úkoly s jednoznačnou odpovědí. ...Dál - praktická inteligence za jedna. To je nadání řešit každodenní problémy. Z různých alternativ Veronika vybírá tu správnou."
Začíná mě ten rozhovor zajímat. Zavřu knížku a sedám si k nim. Zatímco si nalévám vínko, doktor pokračuje:
"Sociální inteligence za jedna. Ona umí předvídat chování druhých. Podle toho pak s lidmi jedná. Dovede přečíst… ne lépe - VCÍTIT se do toho druhého. A poslední věc - emoční inteligence za jedna. Tohle kdo umí ovládat, tak je mistr nad mistry. Emoční inteligence, jako jediná, není závislá na IQ. Kdo má od přírody vysokou emoční inteligenci, tak je vlastně - podle mne - šťastný člověk. Emoční umělec s vysokým nadáním pro život, dalo by se říct. Je to schopnost s velkou přesností si uvědomovat sama sebe. Je to dovednost ovládat sympatie, empatie, nálady, smutek, optimismus… prostě vše, nač si v emocích vzpomenete. Je to i schopnost nacházet v sobě motivaci, vytrvalost, schopnost ovlivňovat svoji úspěšnost. Už jste se s někým takovým setkala, paní Novotná?"
Neudržel jsem se. Zeptal jsem se doktora cvokaře sám: "Tohle všechno, Tondo, cos tu vyjmenoval… to má být naše Verunka?"
"Jo, Martine. A kdybych ji mohl šoupnout na naše přístroje v ústavu, věděli bychom víc…"
"Tak na to se, Tondo, vyser," ujede mi sprostomluva. Paní doktorová na chvilku přestala sledovat televizi.
"Pane doktore, máme Veronice zakázat, aby se Karlovi pletla do života?" zeptala se Lenka.
"To v žádném případě!" ohradil se Tonda.
"Jak to?"
"Protože jsem sám zvědavý, jak to se zarytým samotářem Karlem dopadne," Tonda cvokař se jízlivě culí, "...anebo, co to udělá s Veronikou, když jí ta seznamka nevyjde."

 

 

________________________

Prostředí: hájovna

 

"Tak co, Karle, přišel ti od nás z Krkonoš pohled?"
Karel po mně loupnul očima: "Víš o tom něco?" V ruce drží pohledy dva. Jeden od nás, druhý od nějaké Petry Vackové. Na konci pohledu je její webová stránka a mail. Holka z hor, ale internetově dostupná. Sedám si k počítači. Ale co to? Karel mi to nerozmlouvá? Dokonce si bere židli a sedá si za mne.
"Martine, Martine… co mi to děláte…"
"Karle… neblbni. Já v tom nejedu! Vážně!"
"Tak kdo?"
Mlčím.
"Ještě řekni, že Veronika, ty vole."
Mlčím ještě víc, jestli je to vůbec možný.
"Martine, kdyby to nebyla tvoje holka, tak ji snad přerazím. Než se ti ta webová stránka načte, tak ti něco řeknu - Petře je dvacet šest, je rozvedená, bezdětná, má ráda přírodu, zvířata a hodný lidi."
Otočím se zády k počítači, čelem ke Karlovi. "Ty jsi hodil ručník do ringu, Karle?"
"Jo. Petra přijede v sobotu…"

 

 

Autor Aťan, 08.02.2013
Přečteno 734x
Tipy 16
Poslední tipující: Apo, Elisa K., Jan Voralberg, lucie.Tee, hanele m., Inna M., Miriska, Robin Marnolli, poeta, ...
ikonkaKomentáře (23)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

paráda počtení :-) až mě mrzelo, že už je konec

líbí líbí :-D

09.02.2013 08:22:17 | Miriska

kdyby ses móóóc nudila, tady mám všechny díly 1. až 10. tohoto příběhu malé manipulátorky Veroniky:
http://atanova-zasuvka.blog.cz/rubrika/knihy

09.02.2013 10:28:32 | Aťan

Oprava: do 9.

09.02.2013 16:39:47 | Aťan

díky :-) tož to jsem je přehlídla při posl. návštěvě :-)

09.02.2013 11:02:50 | Miriska

nepřehlídla, ...já to tam dal až teď :)

09.02.2013 12:18:14 | Aťan

podšívko podšitá :-) potvůrko podivná :-)
blbneš mi závity :-D

09.02.2013 12:32:29 | Miriska

pardón :D

09.02.2013 12:34:03 | Aťan

omluva přijata :-)

si je nějak zas rozmotám :-)
a moc pěkný počteníčko, vážně :-)

09.02.2013 12:44:56 | Miriska

díky ještě jednou... je to pár let starý, sem byl mladej spííísovatel :D grafoman

09.02.2013 12:51:14 | Aťan

mladej i grafoman jsi pořád, ne? :-D

měj se a ahoj zas někdy někde :-)

09.02.2013 13:58:17 | Miriska

virtuální mladík :D
čau brzy

09.02.2013 14:35:29 | Aťan

átak včil jsem přečetla všecky díly o Veronice... Aťane, je to lahůdka.. normálně vydržím u prozy jen prověřenejch autorů .. nebudu jmenovat...silně mě to oslovilo a HALÓ! kdo to ještě na odkazu nečet celý, TAK SI TO PŘEČTĚTE! ... úžasný... jsem nevěděla, že tak skvěle píšeš :-) mávaj se mnou emoce, ale to se srovná :-D FAKT DOST DOBRÝ a dlužím ti ještě osmnáct tipů.. za každý díl ST ... nemám úž víc slov :-)

10.02.2013 14:46:18 | Miriska

děkuju ti moc, jsem rudej až na zadku :-))

Moje nejsilnější chvilka na Literu byla v r. 2007. Po dvou letech jsem zjistil, že to nejdůležitější co jsem chtěl říct, už jsem ve stovce povídek řekl, vypsal jsem se do mrtě, jak se říká. :-)

Mám dole na svém profilu nový text, tam o svém "vyhoření" muvím. :)

10.02.2013 15:40:15 | Aťan

Ati, buď se mi to na mobilu blbě obrazí nebo jsi skutečně nechal odkaz na tobě blízká díla...než je všechny přečtu....

no, pokusím se

10.02.2013 16:15:02 | Miriska

ne ne, to nejsou blízká díla :-)) to se jen vytahuju, že v první TOPdvacítce povídek (o životě) na Literu je 14 Aťanových povídek, a už se tam drží pátý rok, což mě hřeje u srdíčka :D

10.02.2013 17:07:48 | Aťan

Aťane :-) ty vejtaho!

no, máš se čím vytahovat :-)

já si toho přečtu víc a ty tipy, co ti dlužím ... dostaneš

10.02.2013 17:19:46 | Miriska

dám ti za ně hroudu másla a špalíček uzenýho :)

10.02.2013 20:06:49 | Aťan

už mi zas plundruješ špajz a ještě rozdáváš???
chjo :(

10.02.2013 20:17:21 | Joe Vai

já myslel že už to nebudeš jíst, vždyť ti to tam leží skoro celý den!

11.02.2013 08:01:52 | Aťan

tak děkovat mám tobě, Joe?

10.02.2013 20:39:37 | Miriska

ale neee...
poděkuj aťanovi za jeho štědrost a já mu to pak spočítám..

10.02.2013 20:47:39 | Joe Vai

no i tak moc děkuju :-)
raději oběma :-D

10.02.2013 20:50:58 | Miriska

díky moc :)

09.02.2013 10:02:01 | Aťan

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí