Boží zkouška?

Anotace: Pravdivá povídka bez příkras.:-)

Obchod mě provázel celý můj život.Již jako malý kluk jsem směňoval různé věci za pravé angličáky Matchbox.Tato sbírka obsahovala cirka šedesát autíček, a v době dospívání jsem celou, tehdy vzácnou sbírku, postupně přenechal synovcovi.

O několik desítek let jsem si díky internetu, konkrétně AUKRU a jejich vymoženostem, pořídil opět tu samou sbírku angličáků.Prý se tomu říká nostalgie:-).
No, ale o tom jsem psát vlastně ani nechtěl.
Chtěl jsem psát o tom, jak jsem našel peníze, dva tisíce korun, a vzápětí jsem je s radostí odevzdal.Někdo z Vás si asi možná i řekne, no, asi se scvoknul.
Nescvoknul, a udělal bych to znova.
Jelikož jsem byl celkem úspěšný živnostník, měl jsem jedno pořekadlo, a to, že když jsme šli s manželkou do lesa na houby, pokaždé jsem při neúspěšném hledání hub pravil, no, to spíš najdu šrajtofli s penězma nežli houby.

Nebyl jsem vždy takový poctivec, ale od jisté doby jsem se změnil.Nebudu zde uvádět proč, a jak, ale je to tak.Ostatně to by bylo na samostatnou delší povídku.
Tak tedy,
vešli jsme s manželkou do lesa a za cirka pět minut, ani jsem nestihl říci své oblíbené, no, to spíš najdu šrajtofli s penězma nežli houby,
jsem zmerčil malou, čtvercovou peněženku.
Po otevření jsem v ní objevil dva tisíce korun a cirka pět obrázků s natištěnými obrázky Runcajse a jiných pohádkových postaviček.Zavolal jsem manželku a hned jsem jí nález ukázal.Nevěřícně koukala a začala se hezounce smát.
Tak je to tady, já jsem to snad přivolal, řekl jsem s úsměvem.
V peněžence nebyly žádné doklady, akorát peníze a dětské obrázky.
Šli jsme kousek lesem a z poza stromy jsme zahlédli malou holčičku jak si spokojeně hraje na malém paloučku.
Říkám své ženě, mám takový dojem, že to bude patřit té malé holčičce, a v zápětí jsem na ní zavolal.

Holčička zbystřila a pak na zavolání přiběhla.Byla nervózní, a na mojí otázku jestli jí něco nechybí, začala vyprávět, že ztratila peněženku.
Nežli jsem jí peněženku vrátil, musela mi říci co v ní přesně bylo.Měla dobrou paměť, popsala mi obsah detajlně :-).
Když jsem jí peněženku vracel, přiběhla z nedaleké chaty její babička, s tím, že peníze dostala od rodinných příslušníků, a že nám moc děkuje za vrácený nález.
Měl jsem z této události velmi příjemný pocit a dívenka velkou kliku:-)
No řekněte, nemohla to být Boží zkouška?